Hlavní obsah

Číňané se s Indy pomlátili středověkými zbraněmi, ty střelné mají zakázané

Foto: Profimedia.cz

Indičtí vojáci pospávající na cestě do Ladáku, severovýchodní oblasti Kašmíru, kde došlo k násilné potyčce mezi indickou a čínskou armádou.

Reklama

19. 6. 13:33

Řešení sporu Indie a Číny rozproudila fotografie „nástroje“, který měl v potyčce na sporném hraničním území sloužit jako náhrada nepovolených střelných zbraní. Po jejím zveřejnění měla Čína údajně propustit 10 indických zajatců.

Článek

Potyčka na sporném území indicko-čínské hranice má od počátku několik neznámých, ale také bizarních proměnných. Poslední vyšla najevo den poté, co se obě strany dohodly, že napětí už dále stupňovat nebudou - fotografie zbraně, kterou měli Číňané pobít několik indických vojáků.

Fotografii poskytl BBC indický armádní úředník. Nástroj, který je na ní zachycen, napovídá příčině rozsahu zraněných i bez použití střelných nástrojů – zbraň připomíná ty využívané v období husitských válek. Indická média použití nástrojů vyhotovených z bambusů s napíchanými hřebíky odsoudila jako „barbarství“, ani jedna strana se ke středověkým metodám ale nevyjádřila oficiálně.

Krátce po odhalení smrtící zbraně přišla indická média citující armádní zdroje se zprávou o propuštění 10 zajatých indických vojáků čínskou stranou. Mezi propuštěnými měli být i poručíci a několik majorů. Indická vláda ale nepotvrdila ani zprávu o propuštění, ani že by vůbec nějací vojáci byli zajati. O několik hodin později přišla čínská média s informací, že Čína „nezajala žádné indické vojáky“, a zprávy o zajatcích popřely i indické úřady.

Propuštění indických vojáků a úředníků přitom například médium India Today označilo jako klíčovou událost pro vyjednávání mezi oběma zeměmi.

Rodiny ve čtvrtek pohřbily indické vojáky padlé při nedávných střetech na indicko-čínské hranici v oblasti územních sporů. Lidé podle agentury Reuters pálili portréty čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. (Video: AP)

Po boji v Galwan Valley zemřelo nejméně 20 indických vojáků, 76 bylo zraněno. Ztráty na čínské straně jsou tajemstvím, podle šéfredaktora čínského serveru Global Times čínská strana „nechce, aby si obě země navzájem porovnávaly počty obětí“. Neoficiální indické zprávy o čínských ztrátách hovoří ale nejméně o 40 mrtvých.

Napětí mezi Indií a Čínou vzrůstá i kvůli vzájemnému obviňování z napadení. Hranice je mezi zeměmi v daném regionu nejasně označená a pokaždé je vykládaná jinak. Sporné území je označované jako Linie aktuální kontroly.

Linie aktuální kontroly je de facto hranice mezi Indií a Čínskou lidovou republikou. Odděluje území, které je pod čínskou kontrolou, od území pod indickou kontrolou v těch místech, ve kterých neexistuje oboustranně uznaná hranice. Přesné umístění linie, zejména v západní části Ladáku, je podle obou velmocí sporné.

Vojska se střetla ve strmém terénu hřebenů ve výšce téměř 4300 metrů nad mořem. Mnozí z nich skončili v rychle tekoucí řece Galwan, jejíž teplota vody se pohybuje kolem nuly. Podle twitterového příspěvku Global Times mělo 17 Indů zemřít „v mrazivých podmínkách“.

Potyčka na sporném území je první po 45 letech, která přinesla mrtvé a zraněné. Počet obětí sice Čína sdělit nechce, k tomu, kdo je na vině, se ale vyjadřuje jasně. Podle mluvčího čínského ministra zahraničí Čao Li-ťiena Indie dvakrát překročila hranici s cílem „provokovat a útočit na Číňany, což má za následek fyzickou konfrontaci na hranicích mezi oběma stranami“.

Od vypuknutí bizarní bitky civilisté na obou stranách himálajské hranice protestují. Ministři zahraničí obou zemí spolu měli ve středu telefonicky vyjednávat, prý se dohodli na tom, že je třeba situaci „vyřešit zodpovědným způsobem“. Přesto však Indie obvinila Čínu z „promyšlené a naplánované akce, která byla přímo odpovědná za výsledné násilí a ztráty na životech“, a vyzvala Čínu, aby „podnikla nápravná opatření“.

Během toho ale Wang Yi prohlásil, že Čína „silně protestuje proti Indii a požaduje, aby indická strana zahájila důkladné vyšetřování, zastavila provokativní jednání a zajistila, že se stejné věci už nebudou opakovat“.

Pistoli ne, raději palcáty

Řeka Galwan tekoucí ve stejnojmenném údolí v Ladáku leží poblíž Aksai Čin na sporném území nárokovaném Indií, ale kontrolovaném Čínou.

Aksai Čin je sporné vysokohorské území nacházející se mezi Tibetem, Sin-ťiangem a Kašmírem. Geograficky se jedná o část Tibetské náhorní plošiny. Indie považuje Aksai Čin za součást Kašmíru, a tudíž i Indie. Čínská lidová republika považuje Aksai Čin za součást Sin-ťiangu, tedy pevninské Číny. Přestože si na Kašmír činí územní nárok i Pákistán, ve vztahu k Aksai uznává, že je součástí ČLR.

A není to poprvé, co se tito sousedé na hranicích poprali podle starých zvyklostí a bez konvenčních zbraní. Indie a Čína mají celou historii sporů o území podél špatně zaznamenané hranice delší než 3440 kilometrů. Zabránit eskalaci situace měla bilaterální dohoda podepsaná v roce 1966, která používání střelných zbraní a výbušnin podél sporného úseku hranice zakazuje. Smlouva říká, že ani jedna strana nesmí zahájit palbu nebo zahajovat operace se zbraněmi nebo výbušninami ve dvoukilometrové oblasti Linie aktuální kontroly.

Naposledy se na hranici bojovalo v roce 1975, kdy přišli o život čtyři indičtí vojáci na zvláštním území v severovýchodním státu Arunáčalpradéš. Tento střet diplomaté různě popisují na škále od přepadení po nehodu. Od té doby se však na sporném území nestřílelo.

Potyčka na hranici má potenciál zasáhnout také do obchodní spolupráce obou zemí. Indické celebrity v čele s hráčem kriketu Harbhajanem Singhem vyzývají na sociálních sítích Indy k bojkotu čínského zboží. Po jeho výzvě vydané ve středu ráno se připojila Konfederace všech indických obchodníků (CAIT) s požadavkem na bojkotování 450 produktů dovážených z Číny.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené