Hlavní obsah

Člen krizového štábu: Každý den bez nouzového stavu je pro Česko výhrou

Foto: Profimedia.cz

Pravidla musí platit pro všechny, říká člen krizového štábu.

Reklama

23. 4. 2020 8:00

Vlády by měla už zvládnout nakoupit ochranné pomůcky bez ohledu na nouzový stav. Data zatím ukazují, že není nutné jeho prodloužení, říká lékař a poslanec Vít Kaňkovský, který za lidovce sedí v krizovém štábu.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček se přes média dohadovali, jestli prodloužit, nebo neprodloužit nouzový stav v Česku. Vypadá to, že zvítězil premiér. Jaký je váš názor?

Vzhledem k pozitivnímu vývoji epidemiologické situace tak, jak aspoň vidíme v dnešních dnech, jsem přesvědčený, že už není důvod pro další prodlužování nouzového stavu. Samozřejmě čekáme ještě na čísla ohledně nákazy koronavirem v těchto dnech, to znamená středa, čtvrtek, možná v pátek, kde se ještě může projevit efekt rozvolnění některých opatření v době Velikonoc. Ale pokud se nákaza nebo vývoj nákazy bude pohybovat tak, jak doposud, tak jsem přesvědčený o tom, že už není důvod pro další prodlužování nouzového stavu. A zopakuji to, co jsem říkal už před týdnem ve Sněmovně, že každý den, který ušetříme z nouzového stavu, je pro Českou republiku výhrou. To ale neznamená, že bychom měli okamžitě rozvolnit všechna preventivní opatření. To není rovnítko. To znamená, nouzový stav je mimořádný nástroj a tam jsem přesvědčený o tom, že důvod pro další pokračování není, pokud nedojde k nějaké významné změně epidemiologické situace.

Co by zrušení nouzového stavu znamenalo pro samotný krizový štáb?

Je vysoce pravděpodobné, a i to odpovídá legislativě, že by ústřední krizový štáb s koncem nouzového stavu skončil. Předpokládám, že některé jeho pracovní komise by dále fungovaly pod Ministerstvem vnitra, případně pod Úřadem vlády. Je potřeba si uvědomit, že ústřední krizový štáb je poradním orgánem vlády, není to nějaký rozhodovací orgán, ale je to poradní orgán vlády. A tam samozřejmě bude záležet na tom, jak se k tomu postaví vláda. Ale předpokládám, že by s ukončením nouzového stavu v tom velkém plénu Ústřední krizový štáb již skončil.

Stát nemůže být pořád v nouzovém stavu

Ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že pokud nebude prodloužen nouzový stav, vydá vnitru pokyny k přípravě ukončení centrální distribuce ochranných pomůcek k 30. 4. Znamená to, že v Česku zase budou ve velkém chybět ochranné pomůcky, že tohle je ta hrozba?

Tady musím říct, že mě ty rozmíšky mezi členy vlády, mezi ČSSD a ANO v tomto směru mrzí, protože jsme měli poměrně dlouhý čas se připravit na distribuci a shánění ochranných pomůcek právě v době, kdy už nouzový stav nebude trvat. My víme, že nákaza koronavirem je věc dlouhodobá, neskončí ze dne na den. A Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví a vláda jako celek musí mít nachystané mechanismy, jak ochranné pomůcky pořizovat i v té rozvolněné době. To znamená v době, kdy nouzový stav platit nebude. Pokud pan ministr Hamáček chtěl prodloužit nouzový stav do 11. května, pak se mluvilo o 17. květnu, tak pořád je to nějaké časové ohraničení, tedy tomu zcela nerozumím. Já si myslím, že vláda musí mít nachystané mechanismy. A pokud se v tuto chvíli hovoří o tom, že to je záležitost zákona o veřejných zakázkách, tak vláda měla možnost ve zrychleném režimu přichystat změny v tomto zákoně, a my jsme k tomu vyzývali, takže podle mého názoru je to spíš zástupný problém. A naopak by vláda měla udělat všechno proto, aby nachystala teď během teď 10 dní mechanismus, jak pořizovat a distribuovat ochranné pomůcky i po skončení nouzového stavu.

Takže podle vás nehrozí, že by Česko nebylo ve velkém zásobeno ochrannými pomůckami, především tedy lidé v první linii?

Jsem přesvědčený, že to tak není. A my jsme opakovaně vyzývali vládu také k tomu, aby mnohem více zapojila české výrobce. Máme zprávy o tom, že celá řada českých výrobců překopala svoji výrobu a je schopna se zapojit do výroby ochranných pomůcek a mnohé tak učinily. Jak vím třeba i z naší nemocnice, tak už lze i na trhu některé ochranné pomůcky sehnat, samozřejmě ty ceny jsou o něco vyšší , než byly před začátkem koronavirové krize, ale neznamená to, že v tuto chvíli nemáme vůbec žádné ochranné pomůcky. Stále ještě v některých segmentech chybí, to je potřeba také říct. Ale znovu říkám, vláda musí hledat mechanismy, jak nakupovat i v těch tzv. mírových dobách. To znamená už v tuto chvíli si připravovat zakázky tak, aby po skončení nouzového stavu jak ve smyslu nákupu, tak ve smyslu distribuce ve spolupráci s kraji, byly ochranné pomůcky pro nemocnice, sociální služby a další segmenty kritické infrastruktury zajištěny. Nemůžeme se v podstatě upnout k tomu, že budeme mít stát pouze stále v nouzovém stavu, to není z mnoha důvodů možné.

Foto: Profimedia.cz

Vít Kaňkovský je poslancem KDU-ČSL.

Opozici vláda jako gesto dobré vůle dala místa v krizovém štábu. Co se vám jako lidovcům konkrétně podařilo prosadit?

Znovu říkám, Ústřední krizový štáb v tom plénu je v podstatě poradní orgán vlády a zabývá se výsledky práce jednotlivých pracovních komisí, které pracují nepřetržitě. Ústřední krizový štáb se schází jedenkrát týdně v tom plénu. A každý z nás, kdo jsme tam šli za opozici, jsme tam otevírali některá témata. Já jsem se zabýval hlavně situací ve zdravotnictví. Ať už se týkalo testování zdravotníků, ale také testování pracovníků v sociálních službách, kde byly některé problémy. Zabýval jsem se i některými záležitostmi týkajícími se rozvolnění opatření, zvláště v nemocnicích. Protože my vidíme, že odkládání plánovaných výkonů se stává již velkým rizikem pro pacienty s jinými diagnózami. My sice ochráníme občany před nákazou koronavirem, což je v pořádku a nešlo to dělat jinak. Ale v tuto chvíli jsme už na hraně, když už nám začínají volat pacienti a víme, že pacienti, kteří měli nastoupit k plánovaným onkologickým nebo onko chirurgickým výkonům, ale i k některým diagnostickým výkonům, v tuto chvíli už ztrácejí čas. Takže to bylo téma, které jsem přinášel na Ústřední krizový štáb. A také jsem tam nadnesl opomenutou záležitost týkající se uvolnění bohoslužeb, na které vláda zapomněla. Ve středu jsem chtěl na Ústřední krizový štáb přinést další témata týkající se i záležitosti testování pracovníků v sociálních službách, práci zahraničních dělníků, po kterých volají naši zemědělci. Těch témat bylo ještě mnohem víc.

Máte pocit, že vás krizový štáb a vláda vyslyšela?

Já musím říci, že v záležitosti týkající se bohoslužeb okamžitě začal jednat pan náměstek Prymula a pan vicepremiér Hamáček s představiteli církví, tam to nastalo ze dne na den, takže za to děkuji. A musím říct, že i v těch dalších věcech se rozhodně o tom dál jednalo, byly z toho potom nějaké výstupy. Neříkám, že to bylo ve 100 procentech. Takovou úspěšnost jsme neměli, ale i co se týkalo rozvolnění opatření ve zdravotnictví, tak aby se nemocnice už mohly vrátit k některým důležitým zdravotním činnostem, tak si myslím, že nás vyslyšeno bylo.

Jak se díváte na to samotné rozvolňování? Byly třeba dohady nad kadeřníkem, nad tím, jestli je správné, že můžeme dříve nechat ostříhat svého psa. Je to za vás promyšlené?

To byla oblast, kde jsme se určité kritice neubránili. Od začátku se nám zdálo, že vláda jedná spíše pod tlakem některých skupin. Třeba ta logika rozvolňování některých obchodů, to opakovaně propírané téma otevření hobby marketů před Velikonocemi, ale zároveň neotevření některých těch menších provozoven, kde to riziko nákazy je mnohem menší, to se nám nelíbilo. Také jsme se k tomu vyjadřovali. A netýká se to samozřejmě jenom kadeřníků, ale i některých dalších věcí. Jak už jsem zmiňoval, věřící lidé těžko chápali, že v hobby marketech může stát 30metrová fronta u pokladen, kde lidé jsou namačkaní na sobě, ale zároveň do velké katedrály jít nemůžou, a když, tak postupně po 15 lidech. Takže to jsou některé nelogičnosti, které v tom rozvolňování jsou. Na druhé straně všichni víme, že se to řeší za pochodu, takže nechci být nějak zžíravě kritický. Ale určitá logičnost a koncepčnost v těch opatřeních schází. A proto jsme volali po tom, aby vláda jednak dala plán, aby lidé znali nějaký jízdní řád, jak se opatření budou rozvolňovat. A aby skutečně dala na doporučení epidemiologů, aby to nebyla nějaká lobbistická záležitost, že kdo více tlačí na vládu, tak ten dřív bude moci otevřít. To si myslím, že není správný přístup. Takže v tomto směru jsme s vládou nebyli ve shodě. Myslím si, že některé věci se už vyřešily. Ale určité nelogičnosti tam ještě zůstávají.

Vládní statistik je showman a byl rozladěný

Určitě jste zaznamenal výroky vládního statistika Ladislava Duška na poslaneckém výboru, které přinesl server iRozhlas a které měly zůstat veřejnosti utajené. Dušek se například vyjádřil k otevření hobby marketů takto: „Lidi jsou úplně blbí. Oni fakt potřebují seriál s pohřby. V Brně v Hornbachu bylo 10 procent lidí absolutně bez roušky. Normálně tam vytvářeli hloučky. Okýnko s kuřaty jelo jako okýnko s kuřaty, kde se zároveň dávalo zelené pivo. Pít se to podle mě nedá, ale k přenášení infekce je to určitě dobrý. Uvidíme, co to udělá.“ Jak hodnotíte takovéto výroky?

Já pana profesora Duška znám řadu let a velmi si ho vážím, protože je jeden z nejlepších biostatistiků, které v zemi máme a možná i v Evropě. A on má svérázný smysl komunikace. Takže já si vždycky z té jeho exploze vybírám to podstatné. A musím říct, že je i určitý showman v tom svém přednesu, takže já si myslím, že některá jeho slova byla maličko nadnesena. Ale v tom, co řekl ohledně hobby marketů, naprosto souhlasím. Myslím si, že to nebylo prozíravé před velikonočními svátky otevřít tyto provozy. Anebo měly být jinak zorganizované. Já jsem v hobby marketu nebyl, ale viděl jsem záběry v televizi, tak si myslím, že skutečně riziko tam bylo. A hlavně to nebyla úplně dobrá zpráva pro veřejnost, kdy se řeklo: Jeden segment ano, byť poměrně rizikový. Jiný segment ne. A určitě to byl nějaký signál směrem k veřejnosti, že už ta opatření nejsou tak úplně nutná. A jak naznačila i policie, v rámci Velikonoc porušení karanténních opatření bylo více. Já jsem přesvědčený o tom, že my stejně musíme postupně dojít k rozvolňování karanténních opatření, nemůžeme stát uzemnit na řadu měsíců. Ale musí to být postupné. A musí to skutečně být podle doporučení epidemiologů. Takže pan profesor Dušek, myslím si, že byl maličko rozladěn tím, jakým způsobem k tomu bylo přistoupeno, a zároveň coby zkušený biostatistik naznačoval některá rizika. A já si myslím, že to zásadní poselství je, že stále ještě málo víme o tom, jak se koronavirus bude dál vyvíjet. Neznáme jeho vývoj z hlediska sezonnosti, jestli tam bude nějaký útlum,nebo nebude. Nevíme, jestli bude nadále takhle infekční. Nevíme, jestli se nám v zimním období znovu vrátí, jestli přijde další vlna. Může to být v době, kdy tady budeme mít chřipku, což může situaci zkomplikovat. Takže on upozornil na to, že nemůžeme naši zemi uzemnit na řadu měsíců, ale že určitou ostražitost musíme nadále mít. A že bychom v tom měli být rozumní. Že bychom měli skutečně ta smysluplná karanténní opatření mít nastavená, ale zároveň že musíme i zdravotnický systém rozjet, aby nám neumírali pacienti na jiné choroby, protože se jim nedostane péče v dostatečné míře a v tom správném čase, který potřebují.

Neberete ta jeho vyjádření před poslanci, že mohla být za čáru nebo že je někdo mohl vnímat jako nevhodná?

Tak zaprvé, tak jak jsem vytušil, on nevěděl, že se to nahrává, protože výbor byl svolaný jako neveřejný, to znamená, měla to být diskuse před poslanci. A opravdu musím zdůraznit, pan profesor Dušek je ceněná osobnost v biostatistice, ale zároveň je to člověk, který má svérázný styl prezentace, řadu věcí říká v nadsázce. A takto taky s poslanci hovořil. Já jsem na tom zdravotním výboru kvůli tomu, že jsme měli krizový štáb v nemocnici, nemohl být. Ale podle toho, co jsem mluvil s kolegy poslanci ze zdravotního výboru, tak skutečně to byla diskuse, která byla vedena jednak ve vědeckém duchu, ale zároveň i trošičku v uvolněném duchu, takže já to neberu jako nějakou provokaci. Znám pana profesora a vím, že ty důležité informace tam byly namístě. A k tomu byla určitá míra nadsázky, rozhodně se ničemu nevysmíval, já ho znám jako velmi seriózního člověka. A nemyslím si, že by nějak přestřelil.

Máte osobně pocit, že Češi pravidla dodržují, že si zvykli na to, že mají nosit roušky, dodržují dostatečnou hygienu? Protože to bude asi teď v těch následujících týdnech, měsících klíčové.

Já si myslím, že teď je potřeba, aby Ministerstvo zdravotnictví, a asi nejlépe ústy pana náměstka Prymuly, udělalo nějaký sumář těch opatření, co byla doposud a těch opatření, která můžeme očekávat v dalších měsících. Tohle je taky určitá výtka směrem k Ministerstvu zdravotnictví a k vládě. Je potřeba, aby ta vyjádření byla jasná a srozumitelná, aby se v čase neměnila z hodiny na hodinu a aby si neodporovala. Někdy se stalo, že pan náměstek Prymula něco řekl a za dvě hodiny to některý člen vlády dementoval. A to si myslím, že není správně. Jak byl potřebný určitý harmonogram rozvolňování těch opatření, tak si myslím, že teď by měl pan náměstek Prymula nebo někdo z vlády předstoupit před veřejnost, očekávám, že by to mohlo být třeba někdy koncem dubna, a říct: na základě vývoje jsme přesvědčeni o tom, že například ve vnitřním prostředí je nadále třeba roušky nosit. Ve venkovním prostředí jsme přesvědčeni, že už roušky nosit není třeba, ale v případě, že se setkáte s nějakou jinou osobou, je potřeba si roušku nasadit.

Říkám to jako příklad, neříkám, že to takto musí být. Ale veřejnost musí mít jasné informace o účelnosti těch nařízení a jestliže se potom v rámci toho rozvolňování některá opatření právě nastavují nekoncepčně, tak už veřejnost trošičku ztrácí záchrannou brzdu. Nebo respektive každý už není třeba přesvědčený o účelnosti těch nařízení. Takže tady bych očekával jasné, srozumitelné stanovisko, nejlépe buď hlavní epidemioložky, anebo pana náměstka Prymuly, aby vysvětlil to, jakým způsobem se má veřejnost v těch následujících týdnech a měsících chovat. A pokud potom dojde k nějaké změně, že bude epidemiologický vývoj jiný, tak je potřeba to zase znovu upravit. Ale nesmí se to měnit ze dne na den, protože pak samozřejmě kázeň veřejnosti ochabuje. Pokud veřejnost nemá jasné informace, tak už si říká: No, je to ještě potřeba, má to smysl?

Ostříhala mě dcera, pravidla musí platit pro všechny

Nemohou si to lidé říkat i poté, co viděli poradu prezidenta, kdy přítomní před sebou měli občerstvení, nedodržovali rozestupy, nebo zabijačku hradního kancléře, popřípadě se řešilo, jestli ministryně financí je ostříhaná nebo si upravuje vlasy doma?

Jasně, každá žena chce vypadat krásně. Někdo má to štěstí, že má v rodině skutečně někoho, kdo mu v tomto pomůže, mě také stříhala dcera musím říct, a jsem jí za to vděčný.

Dopadlo to tedy dobře?

U mě není co zkazit, ale u těch žen to chápu. Ale na druhé straně musí nařízení dodržovat všichni. To znamená, nebudí to úplně důvěru v ta vládní nařízení. A tady si myslím, že by se vláda i pan hradní kancléř měli chovat seriózně, aby nenabourávali vážnost vládních doporučení a opatření. Takže já pevně věřím, že v tom si vláda vezme nějaké poučení. A pak je to ještě o komunikaci. Na začátku si myslím, že vláda stála jako jednotný šik a ta opatření v těch prvních týdnech měla srozumitelnost, ale jak doba probíhá dál, tak jsou cítit trošičku spory i mezi členy vládní koalice. Jako by se snažili i mezi sebou soupeřit, kdo s čím přijde dřív, a to pak skutečně vede k určité nesrozumitelnosti pro veřejnost. A i určitému zmatku. A logicky pak nastává i určité rozvolnění, že někteří lidé si říkají: Pokud to nedodržují členové vlády, no tak proč bych to měl dodržovat já? A to si myslím, že na to je brzo, že skutečně by se nám to mohlo vymstít.

Co by nám také mohlo pomoct nákazu ohlídat, je projekt chytré karantény. Vy jste se hodně obával o bezpečí osobních údajů českých občanů. Podle vás chyběl u jejího zrodu zástupce pro ochranu osobních údajů. Už se nebojíte, přesvědčili vás na krizovém štábu, že je to v pořádku?

To byl také jeden z podnětů, které jsem na prvním jednání ústředního krizového štábu měl, že v komisi, která se zabývala chytrou karanténou, nebyl zástupce Úřadu pro ochranu osobních údajů, který se i ohradil proti tomuto postupu. A tak, jak mám zprávy od pana ministra Hamáčka, tak skutečně už komunikují. A vlastně v té finální fázi přípravy už úřad neměl zásadní výhrady. Takže tyto moje obavy už byly, nechci říct, že úplně vyloučeny, ale rozhodně zmírněny a já sám chytré karanténě fandím. Pokud bude funkční, tak jak byla představována, tak si myslím, že to je skutečně zajímavý a moderní krok k tomu, abychom mohli účelněji rozvolňovat preventivní a restriktivní opatření. Teď čekáme na první data, protože projekt se rozbíhá tento týden už naplno. A samozřejmě nás budou zajímat první výsledky a také, jak bude systém funkční z hlediska i vyhledávání potenciálních kontaktů. Ale i vlastně státy, od kterých jsme se inspirovali, což je hlavně Tchaj-wan, tak si myslím, že ukázaly, že to svůj význam má. Takže já nejsem odpůrce chytré karantény, naopak si myslím, že by nám mohlo pomoct se rychleji dostat do buď normálního, nebo alespoň normálnějšího, svobodnějšího stavu společnosti. Ale musíme si počkat na ta první data.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované