Článek
Škody v rámci České republiky mohou vyšplhat do miliardových částek. Mezi nejvíce ohrožené patří výrobní firmy a stravovací a ubytovací zařízení. Už nyní je ale zřejmé, že dopady pandemie se promítnou téměř do všech sektorů hospodářství.
„Je sice příliš brzy na posouzení konečných důsledků COVID-19 pro podniky, ale dosavadní vývoj napovídá, že škody v rámci České republiky mohou šplhat až do miliardových částek. I přesto, že dopady opatření souvisejících s koronavirem nemusí být v současné době pro některé firmy přímo katastrofální, postupem času se mohou potýkat s narušením podnikání,“ upozorňuje Stanislav Klika, ředitel Risk Advisory, poradenské společnosti BDO.
„Výhodu budou mít v následujícím období ty společnosti, které dokážou pružně zareagovat, omezit méně důležité výdaje a případně zapojit alternativní dodavatele a najít příležitosti v jiných segmentech trhu. Firmám může také pomoci, pokud si již v minulosti připravily možné scénáře krizových situací,“ dodal Klika.
Zásah pro cestovky, kulturu či restaurace
Omezení volného pohybu osob vedlo v těchto dnech k propadu tržeb zejména u firem, které podnikají v oblasti cestovního ruchu, u organizátorů kulturních akcí, restaurací a maloobchodu. Může však dojít také ke zmrazení ekonomických aktivit. Nemožnost sjednávat si obchodní schůzky a uzavírat nové obchodní dohody se projeví zejména v následujících měsících.
„Záleží na době, po kterou budou opatření trvat. Ekonomicky stabilizované firmy mají velkou šanci absorbovat tuto negativní situaci, pokud nepřesáhne dva až tři týdny. Pokud by omezení trvala příliš dlouho, začnou společnosti realizovat úsporná opatření, přičemž první na řadě budou zaměstnanci,“ popisuje Blanka Lukešová, partnerka společnosti BDO.
Zároveň bude podle Lukešové důležité, jestli se firmám podaří chybějící tržby odsunout na pozdější období, až bude situace stabilizovaná. „Záleží na oboru, ve kterém firma pracuje. Pokud jde o nenávratně ztracené tržby například v restauracích, propad se nepodaří dohnat. V jiných oborech se může podařit zakázky odsunout na pozdější období a propad nebude tak velký,“ dodává.
Dobu trvání bezpečnostních opatření vidí jako základní faktor ve vývoji hospodářství také hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Teď bude nejdůležitější, jak rychle se podaří obnovit normální provoz ekonomiky. Pokud by současná nouzová situace měla trvat zhruba měsíc, výkon českého hospodářství by klesl asi o 2 až 2,5 procenta,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
„Pokud ale započteme i to, co se děje v zahraničí – jsme přece jen malá otevřená ekonomika – a také případné negativní dopady na poptávku zboží dlouhodobé spotřeby, respektive na firemní investice, myslím si, že už teď se pohybujeme v blízkosti scénáře podobného finanční krizi v roce 2008. Jen pro připomenutí: tehdy výkon ekonomiky kumulovaně během tří čtvrtletí klesl o šest procent,“ dodal.
„Pokud bychom přijali jako základní tento scénář, mohli bychom se dostat k míře nezaměstnanosti nad čtyřmi procenty, možná i výše. Také vývoj veřejných financí by byl znatelně horší, než se doposud předpokládá. Myslím, že bychom se mohli dostat na hranici 200 až 250 miliard korun,“ vysvětlil Marek.
Čtrnáctidenní prázdniny?
Vzhledem k tomu, že opatření proti koronaviru platí pro všechny firmy napříč obory stejně, může se také stát, že se útlum podaří mezi jednotlivými podniky časově sladit. V podstatě by to znamenalo, že se odehraje pouze čtrnáctidenní celostátní odstávka. To ovšem záleží na dalším vývoji nákazy a také na vládě, zda opatření prodlouží či ještě zpřísní.
Ekonomické dopady pocítí také samotní zaměstnanci. „Pro zaměstnance je velkým rizikem finanční nestabilita zaměstnavatelů, kteří budou opatřeními dotčeni. Pokud se společnostem dlouhodobě a významně sníží tržby, nebudou moci dlouhodobě hradit mzdové náklady nevyužitým zaměstnancům a budou uvažovat o jejich propuštění, popřípadě snížení pracovního úvazku,“ připomíná Blanka Lukešová.
Kromě toho, jak dlouho budou platit restrikce, bude podle ní záležet zejména na velikosti zaměstnavatele a na jeho ekonomické síle.
