Hlavní obsah

Co přinese otevření škol? V Německu či Norsku nastala čtvrtá vlna covidu

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

31. 8. 14:00

Seznam Zprávy se podívaly na vývoj epidemie covidu-19 v některých zemích, kde už začal školní rok. Lze tak alespoň naznačit, co Česko může čekat v prvních zářijových týdnech.

Článek

Skotsko, část Norska či Německa. Tam všude už děti zasedly do lavic. A ačkoli obratem došlo k nárůstu nakažených covidem-19, tamní vlády mluví maximálně o zpřísnění některých opatření, v žádném případě o uzavření škol. Z dat totiž vyplývá, že k nárůstům došlo v celé populaci.

Po návratu z dovolených jednoduše přibylo sociálních kontaktů, které nutně vyvolaly i růst počtu nových případů. Školy jsou pak zranitelnější hlavně proto, že proočkovanost dětí je daleko nižší než v případě dospělých, ty ale na rozdíl od starších generací končí jen výjimečně s nákazou v nemocnici.

Ostatně i Světová zdravotnická organizace a Dětský fond OSN pro Evropu a Střední Asii vyzvaly všechny evropské země, aby nechaly školy otevřené a pouze přijaly opatření, která co nejvíce sníží riziko nákazy covidem-19.

Norsko – žádné testování ani roušky

V nejsevernější zemi Evropy nezačíná školní rok pro všechny žáky ve stejný den. Jako první zasedli do lavic žáci 16. srpna v hlavním městě Oslu nebo kraji Vestland, později v týdnu se k nim připojily děti z dalších tří regionů a v pondělí 23. srpna pak zbývající žáci.

V tentýž den, tedy pondělí 23. srpna, zaznamenala země rekordní nárůst případů covidu-19 od poloviny března. Zástupce ředitele norského úřadu pro zdraví a sociální věci a tamní tvář boje proti celosvětové pandemii Espen Nakstad to pojmenoval jasně – Norsko čelí čtvrté vlně koronaviru.

Část problému v šíření infekce leží ve školách. V kategorii 10 až 19 let hlásilo pětimilionové Norsko v týdnu od 16. srpna 1 295 nakažených. O týden později už to bylo více než dvakrát tolik – 2 819 případů.

„Většina ohnisek v 33. týdnu byla spojena se školami a organizovanými volnočasovými aktivitami,“ uvedl v pravidelném týdenním reportu Norský institut veřejného zdraví, tamní obdoba českého Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Covid pak hlásí i řada škol v administrativní části Rogaland.

Žádná drastická opatření vůči školám však Norsko nechystá. Pravidla jsou nastavena ve třech barvách: zelené, oranžové a červené. V žádné z nich se nepočítá s preventivním testováním žáků ani nošením roušek, natožpak s uzavřením škol. Co se týká roušek, do 13 let jejich používání úřady vůbec nedoporučují. V úvahu připadá jejich nošení pouze pro zaměstnance ve společných prostorách podle místních pravidel od oranžové úrovně.

Norské úřady zkrátka počítaly s tím, že se nákaza ve školách šířit může. Zásadní však pro tamní vládu a ministerstvo zdravotnictví je počet hospitalizovaných. Ten i přes rekordní nárůsty díky proočkovanosti populace roste jen mírně. Momentálně leží s covidem v nemocnici 79 pacientů, čtyřikrát méně než při stejných nárůstech v březnu 2021.

Norsko stále počítá s tím, že veškeré koronavirové restrikce zavedené z centrální úrovně uvolní ve chvíli, kdy všichni lidé nad 18 let dostanou možnost se nechat naočkovat. Tenhle moment vláda očekává 12. září. Momentálně stále platí například omezení v restauracích, do kterých hosté nemohou přijít po půlnoci, nebo pro soukromé akce, na nichž by se nemělo potkat více než 20 neočkovaných lidí. Alespoň jednu dávku už dostalo 89 procent dospělých Norů.

Německo – testování a někde roušky i v lavici

O něco opatrněji postupují při návratu žáků do škol v Německu. Během srpna se vrátily k výuce první spolkové země. V některých z nich jsou povinné roušky i ve třídách, ve většině pak probíhá povinné testování. V hlavním městě Berlín se spolu ve třídách všichni přivítali už 9. srpna a do konce měsíce se testovali třikrát týdně. Od začátku září by to mělo být už jen dvakrát. Stále navíc platí povinnost nasazené ochrany úst a nosu v lavici i na chodbách.

Přesto počet případů roste, a to především mezi mladými, kteří nejsou proočkováni v takové míře jako starší generace. Nemocných školáků je 920 a zaměstnanců škol 40, celkem 87 kolektivů je v karanténě. Průměrná týdenní incidence nových případů na 100 tisíc obyvatel Berlína dosahuje v kategorii od 10 do 14 let 232 případů, od 30 do 39 let pouze 78,5. Jen 31 procent německých dětí od 12 let má totiž za sebou alespoň první dávku vakcíny oproti 65 procentům lidí od 18 do 59 let a 86 procentům starších 60 let.

Stejně jako v Norsku i německý spolkový ústav pro prevenci a kontrolu nemocí – Institut Roberta Kocha – vyhlásil, že Německo bojuje se čtvrtou vlnou nákazy koronaviru, a to především kvůli prosazení jeho agresivnější mutace delta. Přesto se počítá s uzavřením škol až jako s posledním krokem. V Berlíně by to bylo až ve třetím, červeném stupni, zatím platí první, zelený. Úřady totiž nyní sledují především počet hospitalizovaných, kterých i přes rapidní nárůst pozitivních není díky očkování tolik. Naopak v hlavním městě Německa prošla nyní úleva, podle níž neskončí ve 14denní karanténě všechny kontakty pozitivního žáka ve škole, ale pouze ti, kteří budou mít rovněž pozitivní PCR test.

Ostatní spolkové země počítají v případě vyššího počtu nakažených pouze se zpřísněním opatření při prezenční výuce. Například v Bavorsku se začnou nosit roušky ve třídách na základních školách, pokud sedmidenní incidence nových případů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel přesáhne hodnotu 50, v Sasku, Porýní-Falci a Dolním Sasku musí číslo dosáhnout alespoň 35.

Skotsko – zrušená opatření s návratem do škol

Také jedna ze zemí Spojeného království už otevřela brány škol, a to Skotsko. Většina dětí se vrátila k výuce v polovině srpna a země nyní řeší, jakou roli hrají školy v ostrém nárůstu případů covidu-19 během posledních týdnů. Od 8. srpna vzrostl počet případů mezi 16letými a 17letými trojnásobně a ve věkové kategorii 18–19 let dokonce pětinásobně. Celé Skotsko se přitom drží „pouze“ na dvojnásobném nárůstu.

Podle premiérky Nicoly Sturgeonové lze ale částečně rostoucí čísla vysvětlit rekordním počtem provedených testů, které dvakrát týdně absolvují starší žáci a zaměstnanci škol, ale i další lidé po návratu z dovolených.

Skotsko zároveň vstoupilo do velmi podobné debaty, která se v Česku vedla na konci loňských letních prázdnin. Tehdy premiér Andrej Babiš (ANO) zamítl původní plán ministerstva zdravotnictví, aby roušky zůstaly povinné ve většině vnitřních prostor. Česko pak na laxnější přístup k epidemii doplatilo podzimní druhou vlnou covidu-19. Skotská vláda letos 9. srpna podobně zrušila většinu dosavadních restrikcí týkajících se například rozestupů, kapacitních limitů pro pořádání hromadných akcí nebo otvírací doby nočních podniků. Podle epidemioložky Deepti Gurdasaniové z londýnské Queen Mary University to byla ale chyba.

„Je zcela jasné, že skotské uvolnění restrikcí 9. srpna, když R (reprodukční číslo, pozn. red.) bylo nad 1, bylo chybou, dalšími pak nedostatečné plánování pro zmírnění dopadů ve školách a dodržování anglické politiky týkající se zrušení sledování kontaktů ve školách,“ napsala Gurdasaniová na Twitteru.

Zatím ale školy i celé Skotsko fungují podle pravidel nastavených začátkem srpna.

Louisiana – málo očkovaných, hodně hospitalizovaných

Otevření škol v různých zemích sice částečně přispělo k nárůstu pozitivních případů covidu-19, neprojevilo se to ale ve vyšší míře v navýšení hospitalizací. To ale neplatí pro americkou Louisianu. Děti se tam vrátily do školy s povinnými rouškami 9. srpna, tedy v době, kdy nastupovala ve státě další koronavirová vlna. Během tří týdnů bylo pozitivně testováno přes šest tisíc studentů a 830 zaměstnanců. Třeba v New Orleansu bylo v karanténě 9 procent žáků a zaměstnanců všech veřejných škol.

Nahoru letí ale také počty hospitalizovaných, včetně dětí. Louisiana se teď v sedmidenním průměru pohybuje kolem 2 500 pacientů, tedy na úrovni loňského jara. A vysvětlení je nasnadě. Jižní stát, který se musí navíc vyrovnávat s dopady hurikánu Ida, patří k nejméně proočkovaným v celých Spojených státech. Alespoň jednu dávku absolvovala pouze polovina dospělé populace, americký průměr přitom dosahuje téměř 62 procent. Zároveň situaci nepomáhá ani debatní společenská válka o nutnosti nošení roušek a o platnosti dalších restriktivních opatření.

Jedním z hlavních témat i před otevřením českých škol je tak proočkovanost populace. V tuzemsku se nechalo minimálně první dávkou očkovat 55 procent lidí, kompletní očkování pak má 53 procent populace. To je výrazně méně než například ve zmíněném Německu nebo Norsku. Významně nižší je i zájem o očkování mezi dětmi od 12 let, plně chráněno je v této kategorii pouze 8 procent z nich.

I přes plánované testování a další opatření pro školy, jako jsou například povinné roušky ve společných prostorách, se tak dá očekávat nárůst případů covidu-19. Ministerstvo zdravotnictví ani školství ale zatím nezveřejnily plán, podle kterého se případně budou opatření ve školách zpřísňovat. Zatím je jasné pouze to, že při záchytu nad 25 pozitivních případů na 100 tisíc obyvatel se testování v daném okrese prodlouží ze tří původně plánovaných kol až do konce září.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované