Hlavní obsah

Covid dorazil zemi na pokraji katastrofy. Lidé i nabízejí své orgány

Svět bez obalu: Íránci nevěří, že jim nový prezident zlepší život. (Video: RFE/RL)

 

Reklama

21. 6. 21:25

Na ulicích íránského hlavního města Teheránu se stále více projevuje těžká hospodářská situace země. Rostou zde například počty žebráků i lidí bez domova .

Článek

„Ten kdo na ulici hraje na nějaký nástroj, tak má buď finanční problémy nebo nemůže pracovat,“ říká jeden z teheránských lidí bez domova. Právě nově zvolený íránský prezident Raísí v předvolební kampani sliboval, že bude bojovat mimo jiné i proti korupci a chudobě.

Americké hospodářské sankce, rostoucí inflace, špatná vládní rozhodnutí a pandemie covidu-19 téměř ochromily íránskou ekonomiku a mnoho lidí se kvůli tomu dostalo do existenčních problémů - především starší obyvatelé, ženy a osoby se zdravotním postižením. Někteří si teď musí na živobytí vydělávat na ulici. „Naposledy jsem pracoval jako svářeč. Do oka mi ale vletěla ocelová tříska a roztrhla rohovku. Takže na jedno oko nevidím a pak mě porazil řidič motocyklu a zranil mi nohu. Proto tu teď musím žebrat,“ říká v reportáži muž, který nyní žebrá u silnice. Íránská měna riál za posledních 8 let klesla vůči americkému dolaru o více než 800 procent. A stejně raketově vzrostla i inflace a životní náklady.

Podle údajů tamního statistického úřadu se jen v květnu zvýšila cena spotřebního zboží pro domácnost meziročně o 47 procent a nárůst cen potravin je ještě vyšší. „Věci se hodně změnily. Ceny potravin se od loňského roku zvýšily o 50 až 100 procent. A třeba nárůst ceny fazolí je ještě děsivější. Minulý rok se jejich balíček prodával za 1 dolar a podívejte, nyní je cena téměř 3 dolary,“ popisuje situaci majitel obchodu s potravinami. S rychlým růstem cen potravin začíná stále více lidí hledat v popelnicích hnijící ovoce a zeleninu. Snaží se v nich objevit něco, co by se ještě dalo nějak upotřebit. Kupovat potraviny v obchodech si totiž už nemohou dovolit. „Je to příšerné. Někdy k nám přichází třeba jen 20 procent našich obvyklých zákazníků a polovina z nich chce jen ovoce, které vyhodíme jako odpad. Některé věci už opravdu nejsou jedlé,“ uvádí další obchodník. V místním řeznictví je spousta masa, protože si ho většina lidí nemůže dovolit. A řada kupujících žádá obsluhu jen o nějaké odřezky.  „Mnoho lidí nechce celé kuře. Chtějí jen kosti nebo krk. Nemohou si dovolit ani olej na vaření, takže si od nás koupí jen kuřecí kůži, uvaří ji a tuk použijí,“ popisuje chování zákazníků teheránský řezník.

Na ulicích se objevuje ale i další, zlověstnější druh obchodu. Na zdech jsou graffiti s informacemi o prodeji lidských orgánů. Jde o další známku toho, jak zoufalí jsou někteří Íránci. Lidé na zdech nabízejí své ledviny a zveřejňují tam svou krevní skupinu společně s telefonním číslem. „Potřebuji peníze, protože moje matka trpí rakovinou. Nemohu zaplatit za její léčbu. Nedokážu to. Nikdo mi už ani nechce půjčit. I s jednou ledvinou se dá žít. Prodal bych obě, kdybych mohl, abych své rodině pomohl,“ říká muž, který na ulici nabízí na prodej své orgány. Podle vládních statistik dostala vysoká inflace a rostoucí nezaměstnanost přibližně polovinu z více než 80 milionů obyvatel Íránu pod hranicí chudoby. „V noci lemují ulice ve městě lidé spící v lepenkových krabicích,“ popisuje situaci další člověk bez domova. Podle oficiálních údajů došlo v Íránu k bezprecedentnímu nárůstu lidí bez domova. Mnoho lidí zde žije okolo hřbitovů a parků. „Přišel jsem o peníze, když jsem zbankrotoval. Onemocněl jsem. Udělaly se mi na nohou křečové žíly a nemohl jsem chodit do práce. Poslední tři měsíce jsem spal v tomto parku se svou ženou a dětmi,“ říká další Íránec, který přišel o práci a domov.

Důvodem velkého počtu bezdomovců ale není jenom nezaměstnanost, ale i cena za pronájem bytu. Podle jednoho realitního makléře vzrostla cena nájmu až o 70%. „Když lidem řekneme, jaké jsou ceny nájemného, ​​vidíme v jejich tvářích zoufalství. Je evidentní, že si takové částky nemohou dovolit zaplatit,“ tvrdí makléř. S rostoucími náklady na bydlení je řada lidí nucena se přestěhovat do menších bytů. „Můj otec tu pro mě a moje dvě sestry pronajal dva pokoje. Jsme nájemci a žijeme tu rok. Finanční situace naší rodiny není vůbec dobrá. Otec nemá žádný příjem a je už starý a slabý,“ komentuje bytovou situaci teheránská žena. Stavba nových domů byla v Teheránu dočasně zastavena, protože chybí financování. Vývoz íránské ropy se po amerických sankcích zavedených v roce 2018, výrazně snížil. A ekonomické problémy země prohloubila i koronavirová pandemie. Za hospodářskou krizi je ale podle řady expertů zodpovědná i vláda končícího prezidenta Hassana Ruháního. „Nedokázal zrealizovat žádný ze svých slibů o zavedení klíčových reforem v infrastruktuře ekonomiky a utopil se v moři politických bouří,“ popisuje současnou situaci ekonom íránského původu Fereydoun Khavand, který nyní žije v Irsku.

Ruháního vláda byla často obviňována z korupce a také, že nedokázala zabránit daňovým únikům, růstu cen pohonných hmot a nezprivatizovala státní společnosti - třeba jako je firma na zpracování cukrové třtiny Haft Tappeh, což ve svém důsledku vedlo k neplacení mezd zaměstnancům, propouštění a následným protestům. „Takže je to takový začarovaný trojúhelník, který se skládá ze špatných vládních rozhodnutí, sankcí a také pandemie,“ dodává Khavand. Vzhledem k tomu, kolika problémům teď musí Írán a jeho obyvatelé čelit, tak málokdo předpokládá, že by nový prezident mohl něco změnit k lepšímu. „Nejsem chamtivý a pokud nemáš žádná velká očekávání, tak můžeš najít ráj kdekoliv,“ říká jeden z místních, který se živí žebráním na teheránské ulici. Zdá se, že pro řadu Íránců bude v příštích letech, bohužel, opravdu jediným východiskem nemít příliš vysoká očekávání.

Více naleznete v úvodním videu. Další reportáže z produkce Rádia Svobodná Evropa najdete zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované