Hlavní obsah

Úroky skokově rostou. ČNB zasadila ránu ekonomice, kritizuje to Babiš

Foto: Seznam Zprávy

ČN|B zvýšila úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta.

Reklama

4. 11. 14:32
aktualizováno • 4. 11. 17:17

Centrální bankéři se zvyšováním úroků snaží dostat pod kontrolu rychlý růst cen, který zatím dosáhl k pěti procentům. ČNB ho chce držet u hranice dvou procent.

Článek

Že tento čtvrtek půjdou úroky nahoru, předpovídali všichni ekonomové – prakticky se tedy rozhodovalo o tom, kam až základní úroková sazba vystoupá.

Členové bankovní rady ČNB opět přistoupili k rychlejšímu tempu než standardních 0,25 procentního bodu. Takzvanou základní dvoutýdenní repo sazbu, od které se odvíjí mimo jiné také úročení hypoték a dalších úvěrů, nakonec zvýšili výrazně o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Tak vysoko byla sazba naposledy v listopadu 2008. Toto výrazné zvýšení řada analytiků označila za šok.

Překvapivý růst sazby

Že banka zvýší sazby o skok minimálně o půl procentního bodu, avizoval v rozhovoru pro agenturu Reuters radní Tomáš Nidetzký. „Určitě to nebude standardní ‚hike‘ (zvýšení, pozn. red.),“ řekl Nidetzký. Zároveň prohlásil, že by se úroková sazba měla v dohledných měsících dostat na úroveň mezi 2,5 a třemi procenty.

ČNB se snaží dostat pod kontrolu inflaci, která v září atakovala pětiprocentní hranici a v říjnu ji podle všech očekávání prorazí. Jenže navyšování úrokových sazeb se na růstu cen nepromítne ze dne na den. Krok ČNB se projeví zhruba za rok. Navíc je část inflačních tlaků „dovezená“ ze zahraničí a ČNB s nimi nemůže udělat vůbec nic.

Babiš rozhodnutí kritizuje

Zvýšení úrokové sazby je podle končícího premiéra Andreje Babiše (ANO) naprosto nesmyslné a nepochopitelné. Místo aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám, zdražování nezabrání, řekl agentuře ČTK. Jde podle něj o čistou teorii odtrženou od praxe.

ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem.
Andrej Babiš (ANO), premiér ČR

„ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem. Pokud si myslí, že tímto zabrání růstu cen energií, emisních povolenek nebo ropy, jsou úplně mimo mísu,“ uvedl Babiš. Upozornil, že ve světě má podobnou sazbu Chile a Evropská centrální banka (ECB) zůstává na nule.

Odhad inflace také centrální banka výrazně zvýšila v nové prognóze. Za celý letošní rok by růst cen měl činit 3,7 procenta. Ke konci letošního roku by meziroční rozdíl cen měl činit ale až sedm procent.

Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta.

Rusnok: Do 18 měsíců se má inflace vrátit na 2 procenta

Čtvrteční krok ČNB má podle guvernéra za cíl navrátit inflaci do blízkosti dvouprocentního cíle za zhruba 12 až 18 měsíců. Zároveň by měl podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností.

Zvýšení sazeb omezí průsak inflačních očekávání ze zahraniční i české ekonomiky do cenového vývoje v delším období.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky

„Zvýšení sazeb omezí průsak inflačních očekávání ze zahraniční i české ekonomiky do cenového vývoje v delším období a zabezpečí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na horizontu měnové politiky,“ uvedl Rusnok.

Utahování měnové politiky bylo podle ekonoma Deloitte Václava Frančeho namístě. „ČNB sice neovlivní ceny energií a dalších komodit, které momentálně strmě rostou, ale brání jejich přelití do inflačních očekávání. Jen pokud se udrží inflační očekávání stabilní, tak dojde k návratu inflace na normální úrovně po opadnutí excesivních cen komodit,“ uvedl. Podle něj bude ČNB v utahování měnové politiky pokračovat. „Ale již by proti inflaci nemusela ‚střílet bazukou‘ tak jako dnes,“ dodal.

Ekonomika neporoste tak rychle

Česká národní banka v nové prognóze také zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Pro rok 2023 centrální banka odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.

V nové prognóze České národní banky podle slov guvernéra Jiřího Rusnoka odpovídá strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Banka je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s prognózou, řekl Rusnok.

Zlevní import, tvrdí ekonom

V reakci na rozhodnutí ČNB o sazbách mírně posílila koruna. „V krátkém pohledu by mohla mírně pomoct silnější koruna, ta vzhledem k razantnějšímu zvýšení sazeb posílila k 25,4 Kč za euro, nicméně obecně na rychlé zvyšování sazeb ze strany ČNB reaguje poměrně omezeně. Zvyšování sazeb má však také signalizační efekt, aby se inflační očekávání v ekonomice neusazovala, a to složitější a nákladnější by bylo inflaci následně tlumit,“ řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Vyšší úrokové sazby a posílení kurzu koruny by tak podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BHS, měly vést k zlevnění dovozu a také zmírnění dovážené inflace ze zahraničí.

Výrazně horší situaci mohou očekávat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS

„Zároveň se však zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Výrazně horší situaci mohou očekávat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Zároveň se prodraží financování státního dluhu,“ odhaduje Křeček.

Česko dlouhodobě vede spíše expanzivní rozpočtovou politiku, v rámci které jsou vytvářeny rekordní schodky státních rozpočtů. To v kombinaci s expanzivní měnovou politikou vedlo k výraznému růstu cen. Nyní došlo k normalizaci měnové politiky, což bude podle ekonoma Štěpána Křečka tlumit inflaci v příštím roce. Zároveň však bude zbrzděn i ekonomický růst.

Vyšší úrokové sazby mohou mít kromě jiného také negativní dopad na realizaci investic. Ochlazení lze očekávat hlavně na realitním trhu.

Jenže ceny šroubují i vnitřní příčiny – nízká nezaměstnanost a nedostatek vhodných zaměstnanců, růst mezd a také rozdavačná vláda. „Když se podíváte na tu tzv. měnově-politickou inflaci, tu, kterou má centrální banka plně pod kontrolou, tak taky přestřeluje cíl. Takže je evidentní, že ta silná poptávka hraje roli,“ upozornil v rozhovoru pro SZ Byznys bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované