Hlavní obsah

Inflace ještě poroste. Kvůli Vánocům až k šesti procentům, míní Schillerová

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Ve Výzvě Seznam Zpráv diskutovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s europoslancem Luďkem Niedermayerem (TOP 09).

Reklama

29. 10. 19:05

Českou ekonomiku trápí řada otázek: S jakým rozpočtem bude stát v příštím roce hospodařit a jak zkrotit rostoucí inflaci i drahé energie. Co s tím?

Článek

Rozpočet se schodkem 376,6 miliardy, který má Česko na příští rok naplánovaný, téměř nikdo nechce. Strany dvou velkých koalic chtějí přesouvat nebo rušit řadu položek. Ale o tom, kde přesně vzít desítky miliard, podle všeho nemají zatím přesně jasno ani potenciální účastníci budoucí vlády.

A hledat peníze ve své kase nemusí jen stát. Jinak hospodařit s obsahem svých peněženek budou muset asi i sami Češi. Stále totiž roste inflace, zdražují už i potraviny a energie jdou nahoru o stovky procent, zvlášť pro osiřelé klienty Bohemia Energy.

Kde nejlépe „ukrajovat“ na výdajích státu? A je dobrý nápad odpustit lidem DPH s energií? Kde všude ještě ceny porostou?

Na nejdůležitější otázky české ekonomiky odpovídala ve Výzvě ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09).

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu. Nejdůležitější odpovědi naleznete níže:

Hostem Výzvy byla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). (Video: Seznam Zprávy)

Co s drahými energiemi?

Kolik domácností bude mít teď problémy hradit zálohy na energie?

Alena Schillerová: To se velice těžko zjišťuje. Předpokládáme, že to budou domácnosti, které už dneska pobírají příspěvek na bydlení a podobné sociální dávky, ale bude jich bezesporu více. Odhadem může jít o 450 tisíc domácností, které mohou skončit skutečně v těch existenčních problémech.

Luděk Niedermayer: Já to určitě nevím a není dobrá zpráva, že to neví vláda, protože právě vláda se správně zamýšlí, jakým způsobem pomoct těm lidem, kteří se opravdu dostanou do obtížné situace.

Vláda chce DPH na energie odpustit všem, na což hodlá věnovat zhruba miliardu korun měsíčně. Není to vyhazování peněz?

Alena Schillerová: Je to nejrychlejší pomoc bez jakékoliv administrativy. Soustředíme se tady pouze na skupinu sociálně slabých. Ten odhad, o koho jde, máme, ale samozřejmě tady bude celá řada dalších lidí v problémech. I střední třída bude mít problémy a toto je skutečně nejrychlejší, nejefektivnější pomoc a řada zemí Evropské unie uvažuje, že touto cestou půjde. A jsou to peníze daňových poplatníků, které zůstanou daňovým poplatníkům.

Luděk Niedermayer: Je výborný argument, že to zůstane v kapsách daňových poplatníků, to je samozřejmě pravda. Jenomže potom zůstane ještě větší deficit a ten deficit také patří daňovým poplatníkům, protože oni budou muset splácet jeho náklady. Já bych s tímhle argumentem byl hodně opatrný, podle této logiky vlastně můžete zrušit veškeré daně, všechno to nechat daňovým poplatníkům, ale jenom nevím, jestli potom také zrušíte stát.

Měla by přijít obdobná pomoc pro firmy?

Alena Schillerová: Svaz průmyslu a dopravy by chtěl navýšit subvenci ze státního rozpočtu na tzv. obnovitelné zdroje, ale to už jsou věci, které souvisí se státním rozpočtem. Dneska je na to 27 miliard. Ale tam uvidíme, jak se bude rozpočet dále projednávat.

Luděk Niedermayer: Hodně se o tom v Evropě mluví, proto se zváží, jakým způsobem na to použít pravidla o státní pomoci, protože státní pomoc je v Evropské unii regulována. A stejně tak tomu je i v případě snížení DPH. Paní ministryně tady totiž neřekla, že v případě, že bychom opravdu na rok šli na snížení daně, tak tím se zřejmě dostaneme do konfliktu s Evropskou komisí. Pokud by to byly ty dva měsíce, o kterých je teď řeč, tak tam může dojít k dohodě, že na to Komise reagovat nebude. Jiná věc by byla, kdyby to bylo schváleno na celý příští rok.

Jak by mohla vypadat dlouhodobá podpora domácností ohrožených vysokými cenami energií?

Luděk Niedermayer: Abychom platili nízké účty za energie, můžeme snížit energetickou náročnost svých budov a bohužel u nás to příliš mnoho lidí nedělá. Stát to podporuje, ale podle mě spíš z donucení. Druhá možnost jsou obnovitelné zdroje. Ten, kdo má na střeše aspoň pár panelů solární elektrárny, tak spotřebovává energie mnohem méně a zároveň nyní na tu energii, kterou prodává zpět do sítě, získá víc peněz a my o tom vůbec nemluvíme. Stejně se nepodporuje, aby vznikaly různé energetické komunity. Ta naše mentalita v oblasti energetiky uvázla někde na konci 90. let. Kdybychom šli touto cestou, tak nyní by bylo mnohem méně lidí, kteří by byli postižení tím, že najednou kombinací několika faktorů ceny opravdu uletěly.

Alena Schillerová: Tady byla velká podpora z hlediska různých dotačních programů z ministerstva životního prostředí jako Zelená úsporám atd. Já si myslím, že to docela fungovalo, ale ta pole plná solárů jsme tu už měli, stálo to 800 miliard a skončilo to solárním tunelem. Tady bude Modernizační fond, kde bude 250 miliard, a já bych nerada, aby se to zase nějakým způsobem vytunelovalo. Budeme na to velmi dohlížet.

Kdy tedy skokové zdražování energií poleví?

Alena Schillerová: Já nemám věšteckou kouli. Podle grafů Bloombergu bude mít inflace pomíjivý charakter a je to dáno i tím, že jsme v nenormální, postcovidové ekonomické době. Pokud budu mluvit za experty ministerstva financí, kteří to dělají roky bez ohledu na to, kdo je ministrem financí, a kteří to dělají dobře, tak k poklesu může dojít až tak koncem toho příštího roku nebo až v první polovině roku 2023.

Luděk Niedermayer: Ono tady není třeba mít věšteckou kouli, stačí se podívat na ceny dodávek plynu a energií třeba pro příští rok. Ta dnešní, já nevím, jestli to úplně nazývat krize, ta je spojená se zimní sezonou v naší části světa. Důvodem je i mnohem razantnější oživení ekonomik po covidu, což je vlastně dobrá zpráva. A pak je tu velmi silná poptávka v Asii, která vykoupila ze světového trhu zkapalněný plyn a my jsme se pak v Evropě dostali do situace, která je pro mě ne úplně pochopitelná, že nemáme dostatečně naplněné zásobníky před zimní sezonou. Když se podíváme na kontrakty na příští rok, tak si myslím, že třeba v případě elektřiny je tam minimálně pokles o 30 %, takže teďka už si můžete koupit elektřinu na příští rok za úplně jiné ceny. A tuším – v případě plynu – ten pokles pokračuje do dalšího roku, kdy už jsou ty ceny poloviční.

Rostoucí inflace: Kde bude mít strop?

Roste ale i inflace a s ní i ceny, třeba u potravin. Je namístě mít obavy?

Alena Schillerová: Když se dívám na průměrnou inflaci, některé potraviny jsou kuriózně i v deflaci, tedy mají třeba nižší cenu, než měly loni. Takže není to úplně tak, že by nám zdražily potraviny. Do cen se projevují vyšší ceny energie, ale celkově, když se podíváte na spotřební koš a meziroční růst potravin, tak rostou v průměru o 1,7 %. A je to způsobeno jenom některými z nich.

Luděk Niedermayer: Po období, kdy inflace byla velmi nízká, jsme se de facto přes noc dostali do situace opravdu vysoké inflace. My ještě nejsme na špici Evropské unie, ale jsou země, které už atakují 7 %. A to je opravdu nevídané a není to úplně dobrá zpráva.

Kam až může inflace stoupnout?

Luděk Niedermayer: Kam u nás stoupne inflace, je obtížné odhadovat, ale určitě do inflace ještě něco přidá růst cen pohonných hmot, v Česku určitě i růst cen nemovitostí, což je prostě u nás obrovský problém, který už tady je nějakou dobu a který zasahuje do životní úrovně zejména mladých lidí. Situace, kdy inflace je 5 % a vlastně úspory v bankách nic nevydělávají, je velmi nestandardní a svým způsobem by mohla motivovat část lidí, aby peníze z té banky vzali, utratili je a tím vlastně poptávkovou inflaci začali podporovat. Obecně jsme teď ve velmi výjimečné situaci, protože do pandemie nikdy nebyl problém zboží získat, ale byl problém zboží prodat zákazníkovi. Teď jsme se najednou přes noc dostali do situace, kdy je zboží poptáváno víc, než firmy vyrábějí, a to přirozeně vytváří velmi dobré podmínky pro růst cen.

Alena Schillerová: My počítáme s tím – a tady to řeknu otevřeně –, že budou vánoční svátky, takže inflace ještě mírně vzroste. Dokonce si troufáme říct, že bude někde mezi 5 až 6 % na tom konci roku. I když se to velmi těžko odhaduje. Ale podle prognóz vývoje světové inflace od Bloombergu by ty faktory mohly opět někdy v první polovině roku 2023 postupně odeznívat.

Česká národní banka se snaží snižovat inflační očekávání, a proto zvyšuje úrokové sazby. Od jara to udělala už potřetí, teď je základní sazba na 1,5 %. Čekáte, že bude ještě růst? A je to správně?

Alena Schillerová: Já nemůžu mluvit za Českou národní banku. Já na zasedání bankovní rady byla jedinkrát a řekla jsem svůj názor, že se zvyšováním sazeb nesouzním. Oni signalizovali, že to pravděpodobně zase zvednou… Pořád se pohybujeme někde kolem 2 % a to není žádná tragédie. Jako problematické bych to viděla, pokud by v tom měli nějak razantně pokračovat a zvýšit to třeba na dvojnásobek.

Luděk Niedermayer: Centrální banka je tady od toho, aby udržovala inflaci pod kontrolou a stabilní, u nás to znamená inflace kolem 2 %. Pokud centrální banka svými analýzami dojde k názoru, že tento cíl je vážně ohrožen, musí prostě jednat. Buďto tím, že úrokové sazby zvýší, nebo sníží. Ta loterie dneska opravdu spočívá v tom, že pokud ceny energií opravdu za rok nebo rok a půl klesnou, bude to deflační impulz. A proto třeba některé centrální banky opravdu toto vidí jako nějakou epizodu a říkají: tak tu epizodu „prosedíme“, protože poté se ten růst cen zastaví. Ale jiné mají opravdu obavu, že se to promítne a všichni začnou s tou inflací počítat a ceny se zvýší v lednu o 5 %. S tím se pak strašně těžko bojuje a je to hrozně drahé.

Úkol pro budoucí vládu: Nový rozpočet

Návrh končící vlády Andreje Babiše počítá v návrhu rozpočtu se schodkem 376,6 miliardy korun a dosavadní opoziční koalice ho ve Sněmovně podpořit nechce. Podle ekonomického experta strany a poslance Jana Skopečka chce ODS v rozpočtu na příští rok proti plánu ušetřit 100 miliard korun. Vít Rakušan ze STAN našel 60 miliard. Je to ambiciózní plán?

Luděk Niedermayer: Já jsem rád, že v tomto nefiguruji. A určitě ty rozdílné názory nebudu pískat. Bohužel po této vládě zbude historicky nejhorší rozpočet. A bohužel to nebude rozpočet, který reflektuje pandemii, ale bude reflektovat trvalé zhoršení hospodaření státu. Koneckonců vyplývá to z makroekonomické predikce ministerstva financí, která říká, že strukturální schodek se do roku 2024 bude pohybovat kolem 5 %. Čili žádná pandemie, ekonomika bude růst a v dnešních číslech bude ten deficit 300 miliard. A to je podle mě obrovský problém. Vzniklo to jak na straně příjmů, které poslanci na návrh vlády někde dramaticky snížili, a zároveň došlo k navýšení výdajů.

Alena Schillerová: Těch čísel už jsem slyšela mnoho. Pan Stanjura řekl 125 miliard. Pan Fiala řekl 80 miliard, pan Rakušan řekl 60 miliard, ale ani neřekl, kde je vzít. Už slyším třetí číslo. Pan Skopeček teď v Partii se mnou v neděli mluvil o 100 miliardách, takže slyším čtvrté číslo. Co ale neslyším – a to bych právě chtěla slyšet –, kde to chtějí ušetřit. Já jsem zatím žádnou konkrétní položku kromě neinvestičních dotací neslyšela.

Kolega Petr Holub sepsal seznam položek z rozpočtu na příští, které by šlo revidovat. Třeba pokud se nezvýší sleva daně z příjmů na poplatníka, nezvýší se odvody státu zdravotním pojišťovnám, zruší se mimořádná valorizace důchodů a zruší se navýšení platů ve státním sektoru o inflaci, tak by to celkem přineslo úsporu 46 miliard korun. Je něco z toho záhodno následovat?

Luděk Niedermayer: Najít položky, které dosáhnou úspory v řádu desítek miliard, je možné. Teď je otázka, na kterých položkách se koalice Spolu a Starostů a Pirátů dohodnou. To si netroufám říct. Rád bych ale paní ministryni řekl, že ona přišla na ministerstvo financí v roce 2016, strukturální deficit tehdy nebyl deficit, ale přebytek 1 %. Když odchází, tak strukturální deficit je podle prognózy ministerstva financí 6 %. Čili ke zhoršení toho rozpočtu ve strukturálním termínu v dnešních částkách došlo o 400 miliard. A to nezaplatí nikdo jiný než občané. Psi a kočky neplatí daně. A já jsem fascinovaný, že paní ministryně kritizuje ty, kteří říkají, že se to pokusí dát do pořádku. To je, jako když někdo běží po kamenité cestě, ona na té cestě udělala obrovskou díru a běžec řekne, že tu díru nějakým způsobem přeleze, a ona odvětí: Ne, takhle to nepůjde.

Alena Schillerová: Když jsem se stala ministryní financí, tak jsem převzala finance, které se zlepšovaly, a já to sama ještě snížila. Takto jsem celou dobu hospodařila a pak přišel covid. Uvědomte si, že covid udělal tu díru. Přišel covid a přišla největší krize od 30. let minulého století nebo od druhé světové války a my jsme vynaložili obrovskou covidovou pomoc. Já navíc mám plán konsolidace a představila jsem ho. Základní rozdíl je ten, že já říkám: Nezaškrťme tento křehký růst. Konsolidujme postupně – už rozpočet 2022 je konsolidační – a historie nám ukáže. Není to ale možné a rozumné udělat z roku na rok. Lidé jsou ze škrtů vystrašení, já od nich dostávám fakt hrozně moc zpráv a nemám z toho dobrý pocit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované