Hlavní obsah

Daň za Babiše. Voliči sami rozhodnou, kolik vrátí eráru

Kdo zavede „daň za Babiše“?

Reklama

10. 5. 6:00

Volební seriál Seznam Zpráv Rok změny: Příští vládci budou nuceni z roku na rok odstranit třísetmiliardový schodek rozpočtu, ať škrtáním výdajů, nebo zvýšením daní.

Článek

Z čeho nejvíc bolí hlava autory stranických programů? Nepochybně z temného proroctví Evy Zamrazilové, podle kterého narazí státní rozpočet už v roce 2024 na limit, kdy se musí použít dluhová brzda.

To fakticky znamená, že příští vládci budou nuceni z roku na rok odstranit třísetmiliardový schodek rozpočtu, ať škrtáním výdajů, nebo zvýšením daní.

První na ráně jsou daně z příjmu fyzických osob, jejichž nominální sazbu snížil premiér Andrej Babiš s podporou opozice na 15 procent. Ještě zvýšil daňovou slevu a veřejné rozpočty tím letos přišly o 120 miliard.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Proto není divu, že tak velký ohlas vzbudil návrh Jiřího Mittnera na internetovém pirátském fóru. Doporučil, ať se „daně zaměstnanců, zejména těch vysokopříjmových, vrátí do stavu roku 2019“.

Vrátit daňová pravidla zpátky bude podle něho nejlepší hned po říjnových volbách, zároveň se může zavést „daň za Babiše“, která by během deseti měsíců po volbách umožnila vybrat od zaměstnanců stejnou částku, jakou dostali na daňových úlevách deset měsíců před volbami. Pro jednotlivce s vyšším výdělkem to může znamenat, že se jejich příjmy z měsíce na měsíc sníží o 10 tisíc korun nebo ještě víc.

Seriál Rok změny – 7 klíčů k úspěchu ve volbách

Seznam Zprávy vybraly sedm důležitých otázek pro budoucnost České republiky. Proč jsou zásadní a jak na ně hodlají jednotlivé strany odpovědět? Na to najdete na stránkách našeho serveru odpovědi po následujících sedm týdnů:

Už vyšlo:

V dalších týdnech přineseme:

Zlepší se provoz na digitální dálnici?

Jaký bude podíl českých potravin v supermarketech?

Budou se stavět rodinné domy?

Budou mít stále šanci na vzdělání jen děti z „lepších rodin“?

Mittner svou daňovou kontrarevoluci jen zmínil na internetu a šéf Ivan Bartoš se od ní distancoval. Přesto se uvolnily emoce nashromážděné pod dojmem temných vyhlídek, které tuzemským rozpočtům předpověděla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Státní dluh podle zákona nesmí překročit 55 procent HDP, k tomu však podle předsedkyně Zamrazilové dojdeme už v roce 2024. Pak vláda musí zatáhnout za dluhovou brzdu a srazit rozpočtový schodek na nulu. V dubnu varování potvrdila predikce Ministerstva financí, která doplnila, že bez škrtů a zvyšování daní zůstane schodek každý rok nad úrovní 350 miliard korun.

Už dnes jsou k dispozici tři cesty, jak se propasti roku 2024 vyhnout.

Z radikálně levicového řešení jsou podezíráni Piráti. Jiří Mittner nedoporučoval jenom vyšší daň z příjmu zaměstnanců, ale také progresivní daň pro podniky se ziskem nad 100 milionů korun. Namísto současných 19 by platily až 30 procent. Západočeský člen strany Aleš Jakl zase doporučuje sjednotit sazbu DPH a zavést daň z nemovitostí ve výši jednoho procenta.

Předseda Bartoš o tom odmítá diskutovat, vyšší daně však nejsou proti mysli ani jemu. Až na trojnásobek, tedy deset procent by zvýšil daň z vytěžených surovin. Podporuje také plán Starostů zdanit komerční nemovitosti, hlavně skladovací haly za městy.

Protějškem Pirátů v Německu jsou Zelení, kteří do svého programu pro podzimní volby zapsali o tři procenta vyšší daň z příjmu pro nejbohatší. K tomu plánují zavést majetkovou daň. Nejen Piráti, všichni tuzemští politici se mohou inspirovat pragmatickou úvahou, jak se vyhnout šetření. Část výdajů, konkrétně investice do zelené ekonomiky, se v Německu prostě nebudou počítat do limitu pro dluhovou brzdu.

Pragmatické řešení v tuzemských podmínkách prozatím představila podnikatelská strana ANO, konkrétně ministryně financí Alena Schillerová.

V tiskové zprávě z poloviny dubna slíbila, že v roce 2023 ušetří 60 miliard, konkrétně zvýšením spotřebních daní a zmrazením platů státních zaměstnanců. Zbytečně neprovokuje úvahami, jestli nahoru půjdou také daně z pohonných hmot, případně jestli platový strop postihne rovněž zdravotníky, učitele nebo policisty.

Plán Schillerové sníží deficit sotva pod 300 miliard, má však jinou přednost. Zajistí, aby veřejné finance narazily na dluhovou brzdu nejdříve v roce 2025. To už bude příští vláda končit.

Pragmatismus expertů Ministerstva financí možná překračuje hranici cynismu. Zkušení úředníci však dobře vědí, že po ekonomickém zotavení mohou počítat s rychlejším růstem daňových příjmů, než dnes ukazují běžné matematické modely. Konkrétně výpadek daně z příjmů se v blízké budoucnosti srovná sám od sebe. Tuzemský systém připouští silný vliv tzv. studené progrese, která s rostoucím výdělkem zvyšuje reálnou sazbu příjmové daně. I když se do daňového zákona nebude zasahovat, bude český pracovník s obvyklým výdělkem platit daně v roce 2030 podle stejné sazby jako v roce 2015.

Zabránit studené progresi patří do pravicové agendy, v Německu se o to už dlouho neúspěšně snaží FDP.

Zdejší pravice se zatím zaměřila na srozumitelnější požadavky. O zvyšování daní nemůže být řeč, právě naopak. Pro oživení ekonomiky žádá stranický web ODS odpuštění silniční daně firmám, sociálních odvodů živnostníkům a zaměstnancům s částečným úvazkem.

Ušetřit není těžké libovolnou částku a občanští demokraté to předvedli v návrzích (nerealizovaných) k rozpočtu na rok 2020. Výdaje na provoz státních úřadů včetně platů nestačí zmrazit, z roku na rok se mohou snížit o 40 miliard. Deset miliard se nemusí platit za provozní výdaje podniků, šest zbytečných miliard stojí slevy na jízdné pro studenty a důchodce, pět miliard se dá ušetřit na dotacích do obnovitelné energie, tři miliardy na dávkách nemocenské atd.

„Stát v posledních letech významně nabobtnal a my mu teď ordinujeme odtučňovací kúru,“ zní základní pravidlo finančního experta ODS Jana Skopečka.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované