Hlavní obsah

Data: Babiš se rozčiluje marně, oslabují ho nová koaliční hnutí

Reklama

6. 2. 21:48

Andrej Babiš křičí zbytečně. Změna volebního zákona hnutí ANO v příštích volbách nemusí oslabit – oslabují ho nová koaliční uskupení. Vyplývá to z analýzy navrhované verze zákona, se kterou souhlasil Ústavní soud.

Článek

Přepjaté reakce Andreje Babiše nejsou namístě: v příštích volbách by kvůli změně volebního zákona neprodělal. Oslabují ho totiž nová koaliční uskupení opozičních stran. Seznam Zprávy přepočetly poslední dostupný průzkum agentury Median na křesla, která by strany získaly ve Sněmovně v nadcházejících volbách.

Z porovnání je zřejmé, že podle navrhovaného zákona by hnutí ANO získalo o pouhá čtyři křesla méně, než kolik by jich získalo podle starého volebního zákona. Důvodem totiž není samotný zákon, ale fakt, že se politické strany přizpůsobily situaci – a to ještě podle zákona původního.

Klíč byl v tom, že Babišovo hnutí jako opakovaný favorit průzkumů (i samotných voleb) získávalo při přepočtech mandáty na úkor stran s nižšími výsledky. Nově vzniklým koalicím se podle posledního průzkumu daří, a tak Andreji Babišovi ubírají potenciální mandáty i podle původní verze volebního zákona.

Porovnání je zobrazeno v grafu níže.

🔸 Propočty jsou dva: první vychází z původního znění volebního zákona s přihlédnutím k výsledkům voleb v roce 2017 a druhý vychází z návrhu skupiny poslanců, který odpovídá nálezu Ústavního soudu ČR. Oba vznikly ve spolupráci s projektem Mandáty.cz.

Jak by dopadly minulé volby?

Při pohledu zpětně by však podle nového volebního zákona vypadalo jinak složení Sněmovny. Rozdíl by byl především v počtu získaných křesel politických stran, ale lišily by se i počty poslanců v krajích.

🔸 Navrhovaný zákon nově přiděluje mandáty prvně podle stran, teprve pak se rozdělí do krajů. V původním zákoně to bylo naopak: mandáty se rozdělily mezi kraje a následně politickým stranám v každém kraji zvlášť.

🔸 Základem pro výpočet mandátů je tzv. volební číslo. Odevzdané platné hlasy pro strany, hnutí nebo koalice, které překročily pětiprocentní kvorum, se vydělí počtem mandátů ve Sněmovně (tj. 200). V říjnu 2017 by mělo volební číslo hodnotu 23 720,43. Počet přidělených mandátů pak vypočítáme tak, že u každé strany vydělíme získané hlasy volebním číslem (počet mandátů se zaokrouhlí dolů).

🔸 Změny ve složení sněmovny pak vycházejí z přepočtů tzv. zbytkových hlasů, které zůstaly po vydělení hlasů volebním číslem. Tyto zbytkové hlasy se pak přičtou těm stranám, které mají těchto zbylých hlasů nejvíce, čímž získají další poslanecké mandáty.

Hnutí ANO by v roce 2017 obsadilo ve Sněmovně o 15 křesel méně a o jedno křeslo by přišla také ODS. Naopak STAN by měl o pět mandátů více, TOP 09 o čtyři, o dva by si polepšily také KDU-ČSL a KSČM, o jedno křeslo by posílili Piráti, SPD a ČSSD.

Přelivy mandátů podle původního a navrhovaného zákona pak zobrazuje následující diagram.

Marek Benda by poslanec nebyl

Odlišná situace by nastala i v počtech poslanců za jednotlivé kraje. Podle detailních propočtů by například Praha o dva poslance přišla. Křeslo by nezískal historicky nejdéle sloužící poslanec Marek Benda (ODS) a s ním Robert Králíček (ANO). Poslanecký mandát by neměla ani současná hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová (ODS).

Hnutí ANO by ztratilo po dvou poslancích v Moravskoslezském, Plzeňském a Ústeckém kraji a po jednom v kraji Středočeském, Karlovarském, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Jihočeském, Olomouckém a na Vysočině.

Ve Středočeském kraji by naproti tomu uspěl sociolog a bývalý poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL), za Liberecký kraj by se do Sněmovny dostala bývalá ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) a například za Plzeňský kraj by byl do Sněmovny zvolen politolog a bývalý poslanec Marek Ženíšek (TOP 09).

Kompletní seznam poslanců, kteří by se do sněmovny v roce 2017 nedostali a kteří by naopak mandát získali:

Porovnání křesel po volbách 2017 a s novým volebním zákonem

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované