Hlavní obsah

Data potvrzují, že covid téměř položil jeden celý obor

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační fotografie.

Reklama

23. 9. 7:12

Poloprázdné hotely, nyní občas využívané pro ubytování potřebných, prázdné bary, žádné fronty na vstupné. To je obrázek turisticky exponovaných míst v České republice v době koronavirové krize.

Článek

Kde jsou tradičně zvyklí na zahraniční turisty, bylo prázdno a Češi tyto díry nezalepili. Kalendářně letní sezona ještě neskončila, její konec ale fakticky nastal ve chvíli, kdy se Česko začalo objevovat na seznamech rizikových zemí v souvislosti s nákazou koronavirem. Zahraniční turistický ruch přitom už od jara patří k oblastem, které pandemie zasáhla nejvíce. Uzavření hranic, rychlé šíření nákazy nejen v tuzemsku, ale také rozdílná opatření v jednotlivých zemích zasáhly mezinárodní turistiku dramaticky.

Nejen odchozí, ale také příchozí turistický ruch se v České republice meziročně propadl na necelou pětinu. Podle údajů Českého statistického úřadu se ve druhém čtvrtletí 2020 celkový počet hostů v hotelech, penzionech a dalších hromadných ubytovacích zařízeních meziročně snížil o 82,9 procenta a počet přenocování poklesl o 81,7 procenta.

Jaro téměř na nule

V dubnu se návštěvnost České republiky meziročně propadla o 98,9 procenta, v květnu pak o 94,1 procenta. Červen byl už trochu optimistický a pokles hostů činil 60,8 procenta. Detailnější pohled nabízí graf ke konci článku: zatímco ve druhém čtvrtletí roku 2017 se v hotelech v Česku ubytovalo 2,6 milionu hostů ze zahraničí, ve stejném období v roce 2018 jich bylo rovněž 2,6 milionu, v roce 2019 jich ještě o 100 tisíc přibylo, letos jich hotely hostily pouze 114 tisíc.

Interaktivní mapa nahoře zobrazuje návštěvnost České republiky podle jednotlivých zemí, které se v daném období dostaly do první desítky v počtu přijíždějících turistů. V letošním prvním pololetí se z Česka téměř vytratili turisté ze Spojených států, Velké Británie a také Ruska a Číny. Do první desítky se dostaly evropské země z nejbližšího sousedství, ty však i s ohledem na počty vlastních obyvatel dlouhodobě netvoří nejmasivnější turistický proud.

V grafu níže je vidět srovnání zemí, které se pravidelně umisťují v první desítce počtu hostů přijíždějících do Česka. Ubylo jich už v prvním čtvrtletí letošního roku, za druhý kvartál pak už je propad v návštěvnosti skutečně obrovský. Hosté přijíždějící z Německa se dlouhodobě drží na prvním místě s velkým náskokem před návštěvníky z jiných zemí, ale i těch letos významně ubylo. V porovnání se stejným obdobím loňského roku jich letos nepřijela ani desetina.

Během nouzového stavu vyhlášeného na jaře přicházeli hoteliéři v průměru přibližně o tisíc korun na pokoj a den. Požadovali proto po vládě, aby jim stát kompenzoval finanční ztráty. Vláda kompenzace v polovině prázdnin schválila, avšak nikoli ve výši, jakou žádali. Namísto 400 korun na pokoj a den schválil kabinet příspěvek v maximální výši 330 korun. Celkově pak za 72 dní trvání nouzového stavu vyplatí poskytovatelům ubytování 3,1 miliardy korun.

Přeplněné samoty

Navzdory průběžným zprávám z různých regionů Čech, Moravy i Slezska, že ubytovatelé mají zcela naplněné kapacity, do celkového stavu turismu se to příliš nepromítlo.

Nejvyšší návštěvnost totiž mívají tradičně exponovaná místa, jako je typicky Pražský hrad, Staroměstská radnice v Praze, lednický a krumlovský zámek nebo zoologické zahrady ve Zlíně a v Plzni. Ty ale návštěvníci letos většinou vynechávali ve snaze vyhnout se davům a možné nákaze koronavirem. To pak vedlo k opačnému efektu: zatímco Karlův most zel v porovnání s dřívějšími sezonami prázdnotou, lidé se těsnali na horských chatách a na lesních cestách.

Jak je vidět z mapy, ve všech krajích turistická návštěvnost meziročně významně poklesla. Po kliknutí na vybraný kraj se zobrazí detaily za období 2016–20.

Rezident vs. nerezident

Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země i cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.

Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.

V odchozí turistice nevyplaceno 1,7 miliardy

Stejně jako na domácí ubytovatele dopadla koronakrize na cestovní kanceláře. Situaci jim měly ulehčit vouchery, které mohly klientům vydávat za zrušené zájezdy místo finančních náhrad. „Pokud se vše vrátí trochu do běžných kolejí, hranice budou průchodné a služby cestovního ruchu bez velkých restrikcí, významná část poukazů se promění v dovolené,“ řekl Seznam Zprávám Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří ČR. Naopak zákazy a restrikce by podle něj mohly vést k tomu, že lidé poukazy nevyužijí a budou je měnit zpět na peníze.

Zbývá jen naděje

V turistickém ruchu pracuje podle Českého statistického úřadu přibližně čtvrt milionu lidí. Na otázku, co jim pomůže práci si udržet a neodcházet z oboru, odpovídá prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza jedním slovem: „Naděje.“ Po letošní likvidační sezoně se podle něj řada lidí z turistického ruchu ocitá na rozcestí, zda obor opustit, či nikoli. „V Praze je možnost najít jinou práci výrazně snazší než v dalších regionech. Takoví lidé na Šumavě mají možnost leda se nechat zaměstnat v lese, ale i zde jsou kapacity omezené,“ dodal.

Naději na jaře neztráceli ani hoteliéři sdružení v profesní asociaci, když předpokládali, že letní sezona se po nepříznivém jaru vyšplhá zhruba k 60 procentům loňského stavu. Zda se to podařilo, zatím není známo, protože údaje z Českého statistického úřadu za třetí čtvrtletí se pravidelně zveřejňují až počátkem listopadu.

Podle předběžných dílčích údajů mluvčí Muzea hlavního města Prahy Olgy Šámalové a mluvčího Správy Pražského hradu Jana Pastora však byla nejvíce vyhledávaná místa v Praze na konci prázdnin zhruba na čtvrtině návštěvníků oproti loňskému roku. Obdobný stav lze čekat také v ubytovacích zařízeních.

Co dál? Turismus se výrazně změní

Podle prvních analýz a odhadů už turistické odvětví nebude mít podobu, na jakou jsme nyní zvyklí. Chování lidí se totiž v důsledku šíření koronaviru v opakovaných vlnách už teď začalo měnit. A tomu se začaly přizpůsobovat i profese s turismem související.

  • Přestanou lákat velké metropole - kde je bohatá kulturní nabídka, tam je přelidněno, což bude budoucí návštěvníky odrazovat.
  • Stoupne atraktivita odlehlých oblastí - ostrovy a oblasti jako Aljaška nebo Arktida lákají už teď. Už letos v létě masivně stoupla poptávka například po plavbách v severozápadních částech Kanady. Návštěvníci touží zahlédnout lední medvědy a další arktickou faunu, než kvůli změnám klimatu zmizí.
  • Nastoupí nové technologie - například generální ředitel společnosti Roam Luggage Larry Lein nedávno zveřejnil své představy o tom, že tradiční kolečka na zavazadlech nahradí trysky vzduchu. Kufry by se pak vznášely nad zemí, čímž by se zamezilo jejich znečištění. Byly by navíc elektronicky propojeny s telefony svých majitelů a při chůzi by je následovaly.
  • Úklid v pokojích převezmou roboti - protože naroste poptávka klientů po minimálním kontaktu s personálem ubytovacích zařízení.
  • V přepravě i ubytování se zavedou tzv. hygienické třídy - speciálně pro klienty vyžadující vysoké hygienické standardy.
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené