Hlavní obsah

Data: Svět bojuje s rekordními požáry. A bude hůř, varují vědci

Foto: Chris Cassidy, NASA

Dým z loňského požáru Amazonského pralesa.

Reklama

11. 8. 19:30
aktualizováno • 11. 8. 19:30

Ve třech evropských státech již nyní shořela větší plocha než jindy za celý rok, požáry na Sibiři a v Americe mají velký podíl na červnovém rekordu zplodin v ovzduší. Dobrou zprávou je, že Česku se zatím ničivé ohně vyhýbají.

Článek

Kalifornie zažívá zatím druhý nejhorší požár v celé své historii, jen v kanadské Britské Kolumbii oheň spálil zhruba 5 800 čtverečních kilometrů půdy, v plamenech je i Sibiř. Období požárů přitom zdaleka nekončí a dá se očekávat, že čísla dále porostou.

Jak se mění od roku 2000 množství a intenzita požárů, se můžete podívat na časosběrné animaci NASA.

Velké požáry od března 2000. (Video: Earth Observatory, NASA)

Ani v budoucnu nemusí být podobně náročná období nijak výjimečná. „Jak uvádí právě zveřejněná Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu, je pravděpodobné, že nás čekají častější a silnější projevy extrémního počasí, jako jsou povodně, sucha či požáry,“ řekla Seznam Zprávám Marie Cabbia Hubatová, manažerka otázek mezinárodního klimatu Environmental Defense Fund Europe.

„Jejich rozsah bude záviset na tom, do jaké míry se lidstvu podaří omezit růst průměrné globální teploty. Zjednodušeně řečeno, čím více skleníkových plynů vypustíme, tím více poroste teplota a tedy i frekvence a síla těchto událostí,“ upřesnila.

Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd s tímto názorem souhlasí. „Globální studie naznačují, že musíme počítat s rostoucím rizikem v oblastech, kde jsou požáry běžné již dnes, ale také v oblastech, kde jsou velmi výjimečné nebo k nim historicky vůbec nedocházelo,“ dodává pro Seznam Zprávy.

„Například studie z oblasti západu USA prokázala, že následkem teplejšího klimatu je plocha spálené vegetace přibližně dvojnásobná, než by tomu bylo bez vlivu oteplení,“ vysvětluje.

Snímky NASA, které ukazují vývoj požárů od června 2018, trend potvrzují i pro oblast Afriky, Evropy a části Asie.

Podle vědců byl letošní červenec, pokud jde o požáry, vůbec nejhorší od roku 2003, kdy začali sledovat důležitou statistiku. V tomto případě přitom nejde o shořelou plochu nebo škody na majetku. Masivní ohně v tomto měsíci uvolnily do atmosféry přes 343 megatun skleníkových plynů, tedy o pětinu více, než byl předchozí rekord z roku 2014. Mimochodem, je to o přibližně 12 megatun více, než vyprodukovala Itálie za celý rok 2019.

Za šest měsíců víc než běžně za celý rok

Více než polovina těchto emisí pochází ze Severní Ameriky a Sibiře, které požáry v tomto období pravidelně sužují. Ani Evropě se však živel nevyhnul. Již na začátku července bylo v Evropské unii evidováno více požárů o rozloze nad 30 hektarů, než je dlouhodobý průměr za celý rok.

Podobně na tom byl i zbytek kontinentu. Zejména kvůli Turecku je na více než dvojnásobku počtu požárů oproti průměru a celoroční standard překonal již před polovinou července.

Situace je podobná i pokud jde o rozsah spálené plochy. Sezona požárů přitom ještě zdaleka nekončí a je tedy pravděpodobné, že i zde ještě statistiky vzrostou. Alespoň to vyplývá z dat Evropského systému informací o lesních požárech (EFFIS), který ve statistikách pokrývá zhruba 80 % rozlohy spálené země. Zbylou pětinu totiž mají na svědomí požáry o rozloze menší než 30 hektarů, a ty EFFIS nezaznamenává.

Kritická je situace zejména v Turecku, problémy však hlásí také Řecko a Itálie. Požáry navíc mohou mít katastrofální dopady na ekosystém. Například v nejzasaženějším Turecku je podle Greenpeace v oblastech postižených požáry ohrožena více než třetina včel.

Dlouhodobé dopady ohně na přírodu jsou podle odborníků různé. „Je to regionální záležitost. Některé ekosystémy dokážou po požárech dobře regenerovat, dokonce je potřebují, jiné reagují hůře,“ říká Ač.

„Záleží na tom, jak moc intenzivní požár byl. Je rozdíl mezi požárem podrostu, kdy stromy přežijí, a tím, kdy shoří prakticky všechno. Přibývá také případů, kdy je úplná regenerace do původních ekosystémů kvůli vyšší teplotě a suchu již nemožná.“

V Česku je zatím klid

Do České republiky zatím trend ničivých požárů naštěstí nedorazil, a to navzdory tomu, že i zde odborníci na problémy se suchem upozorňují. Počet požárů dlouhodobě spíše klesá a podíl těch se škodami přesahujícími milion korun zůstává zhruba stejný.

A zatímco se tuzemským hasičům daří držet přímé škody požárů pod hranicí čtyř miliard, jimi uchráněné hodnoty dlouhodobě stoupají. Vyplývá to z poslední hasičské statistické ročenky.

Vliv klimatu nejde přehlédnout

Byť je však v České republice zatím poměrně klid, bylo by krátkozraké předpokládat, že tady problémy požárů nehrozí. Důvod je prostý – změna klimatu.

„Nejvyšší jistota a přímá návaznost na změnu klimatu spočívá v rostoucím výskytu extrémních teplot a intenzivnějších vln veder. K rychlému šíření lesních požárů, pokud vzniknou, tyto faktory jednoznačně přispívají,“ popisuje Alexander Ač.

„Pokud se pak nedejbože přidá silný vítr, který s oteplením souviset nemusí, požáry, jaké pozorujeme nyní, jsou na světě,“ dodává vědec. „Řekl bych, že v chladnějším klimatu by bylo riziko vzniku podobně intenzivních požárů mnohem menší, případně by nebyly vůbec.“

A k tomu je nutné připočíst ještě jeden důležitý faktor. Například v Itálii už bylo prokázáno, že minimálně jeden ze současných požárů má na svědomí člověk, který úmyslně zapaloval porost. V extrémně vysušených oblastech se pak oheň šíří rychleji, než jsou hasiči schopni ho likvidovat.

Po požárech v Austrálii z přelomu minulého roku se řešilo dočasné ochlazení oblastí, do kterých se dostal dým. Tento efekt je podobný výbuchu sopky, kdy se emise dostanou až do stratosféry, podle Ače se však nejedná o dlouhodobé ochlazení. „Tento efekt je krátkodobý. V dlouhodobém vlivu pak převládne spíše oteplující vliv oxidu uhličitého, který požáry uvolňují,“ vysvětluje.

Čím rychleji, tím lépe

A existuje šance, že by se vrátilo počasí, jaké bylo běžné třeba před dvaceti lety?

„Tato šance určitě není, alespoň ne v nejbližších desetiletích, ale spíše i déle. Rychlé oteplování pokračuje. I poslední zpráva IPCC konstatuje, že se již nevyhneme oteplení o nejméně 1,5 °C,“ připomíná Ač. „Můžeme sice zabránit mnohem horším důsledkům, ovšem pouze v případě, že začnou klesat globální emise skleníkových plynů. Z pohledu klimatu čím rychleji, tím lépe.“

Stejně naléhavě to vidí i Hubatová. „Je naprosto zásadní, abychom začali konat. Musíme neprodleně snížit emise skleníkových plynů a snažit se co nejdříve dosáhnout uhlíkové neutrality. Každá setina stupně oteplení, které můžeme předejít, má smysl,“ říká.

„Musíme se zaměřit nejen na CO2, ale i na další plyny jako například metan, který často uniká pozornosti a přitom má velmi negativní účinky na klima. Dále bychom se měli věnovat ochraně a obnově ekosystémů, které nám mohou v boji proti klimatické krizi výrazně pomoci,“ dodává vědkyně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované