Hlavní obsah

Unikátní volby? Data ukazují, v čem byly jiné

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je koalice Spolu.

Reklama

10. 10. 15:30

Volby do Sněmovny vyhrála s těsným výsledkem koalice Spolu, za ní se umístilo hnutí ANO. V minulých letech ale nejčastěji vítězily ODS a ČSSD. Podívejte se, kdo v minulosti získal nejvíce hlasů a kdo naopak stěží prolezl.

Článek

Koalici Spolu stačilo k vítězství v letošních volbách do Sněmovny 1 493 905 hlasů. O několik desítek tisíc méně voličů, celkem 1 458 140, se rozhodlo pro hnutí ANO. Ani koalice ale nepřekonala dosud nejvyšší počet hlasů, který v roce 1998 získala v předčasných volbách ČSSD.

Nejstarší existující česká strana tehdy dostala téměř dva miliony hlasů, čímž získala 74 mandátů. Své vítězství sociální demokraté obhájili ve volbách od roku 1996 hned čtyřikrát. V minulých volbách se však propadli pod 10 procent a letos se se 4,65 procenty do Sněmovny nedostali.

Naopak nejméně hlasů v historii voleb do Poslanecké sněmovny stačilo v minulých volbách hnutí STAN, jemuž hodilo hlasovací lístek 262 157 voličů. S 5,18 procenta tak jen těsně překonalo hranici pro vstup do Sněmovny, což stačilo na 6 mandátů. Letos si Starostové v koalici s Piráty polepšili, dohromady získali 15,62 procenta, což odpovídá 839 776 platným hlasům. Díky kroužkování by navíc ve Sněmovně mělo usednout 33 poslanců z řad Starostů a pouze 4 Piráti.

Přepočteno na procenta, od vzniku samostatného Česka se nejlepšího volebního výsledku podařilo dosáhnout v roce 2006 ODS, která získala přes 35 procent. Druhý historicky nejlepší výsledek měla ve stejných volbách ČSSD, jež skončila druhá se 32 procenty. Pro srovnání: v minulých sněmovních volbách stačilo k vítězství hnutí ANO necelých 30 procent.

15 + 1

Do Poslanecké sněmovny se od roku 1996 do roku 2017 dostalo 15 stran a hnutí a také jedna koalice. V posledních letech však počet politických subjektů, které se do Sněmovny dostaly, stoupal. V roce 2017 byly hlasy voličů roztříštěnější mezi jednotlivé strany a hnutí a do Sněmovny se jich dostalo devět. Letos překročily 5% hranici čtyři subjekty – dvě hnutí a dvě koalice, dohromady je však tvoří sedm stran a hnutí.

Naopak poprvé od roku 1990 se do Sněmovny nedostali komunisté a také sociální demokraté. V minulosti takto vypadli například lidovci, kteří v roce 2010 dosáhli pouze na 4,39 procenta hlasů. V následujících volbách se však dokázali vrátit.

S politickými subjekty, které se nedostaly do Sněmovny, se také pojí počet takzvaných propadlých hlasů. Letos jejich počet překročil milion, což je dosud nejvíce ve srovnání s předchozími volbami do Poslanecké sněmovny. Těsně pod 5% hranicí skončilo hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které dosáhlo na 4,68 procenta, a také ČSSD s 4,65 procenta. Pro oba subjekty přitom dohromady hlasovalo přes půl milionu voličů.

Nejvyšší volební účast v tomto tisíciletí

Letos volební účast odpovídala 65,43 procenta oprávněných voličů, což je nejvíce od roku 1998. Právě po tehdejších volbách uzavřeli šéfové ČSSD a ODS Miloš Zeman a Václav Klaus takzvanou opoziční smlouvu. U voleb v roce 2002 pak nastal výrazný propad, kdy k volebním urnám přišlo pouze 58 procent voličů. Dosud nejvyšší volební účast byla v prvních svobodných volbách po pádu komunismu, tehdy přišlo k volbám bezmála 97 procent voličů.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované