Hlavní obsah

Data: Za sport, ale i za umění. Kdo získal pro Česko nejvíc olympijských medailí

Foto: Profimedia.cz

Věra Čáslavská je dosud nejúspěšnější českou olympioničkou. Za svou kariéru vyhrála sedm zlatých a čtyři stříbrné olympijské medaile.

Reklama

21. 7. 5:00

V těchto dnech míří na olympijské hry do Tokia 116 českých sportovců a sportovkyň, kteří budou soutěžit ve 22 disciplínách. Češi se účastnili téměř všech letních olympiád a Seznam Zprávy zmapovaly, jak si na minulých hrách vedli.

Článek

Čeští sportovci chyběli pouze na trojích letních olympijských hrách. Vynechali hned první novodobou olympiádu v Aténách v roce 1896, o čtyři roky později na hry do Paříže se ale již vydali. Přestože v té době byly české země stále součástí Rakouska-Uherska, díky existenci Českého olympijského výboru (ČOV) mohli Češi do Paříže vyslat samostatnou výpravu.

A hned na prvních hrách se jim podařilo získat i první olympijské medaile. Zasloužili se o to dva sportovci – v hodu diskem vyhrál stříbro František Janda-Suk a za tenisovou dvouhru a smíšenou čtyřhru si bronz odvezla Hedvika Rosenbaumová. V Paříži sice startovala nezávisle na ČOV, její medaile se však započítávají do českých statistik, protože jako místo původu uvedla Prahu.

Následující olympiády v americkém městě Saint Louis se Češi opět neúčastnili. Počet sportovců byl celkově menší i z ostatních států, protože doprava do místa konání byla nákladná a komplikovaná.

Český olympijský výbor

Za vznik Českého olympijského výboru (ČOV) v roce 1899 se zasadil gymnaziální profesor Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, který patřil mezi prvních dvanáct členů Mezinárodního olympijského výboru. Díky tomu, že olympijské hnutí bylo formováno na mezinárodním principu – nikoli mezistátním –, mohl již v době Rakouska-Uherska vzniknout samostatný ČOV, který měl zajistit účast českých sportovců na hrách.

Po vzniku samostatného Československa se výbor přejmenoval na Československý olympijský výbor a do svých řad přibral i slovenské zástupce. Fungoval až do olympijských her v Barceloně v roce 1992, o rok později začaly působit samostatné výbory pro Česko a Slovensko.

Zdroj: webové stránky českého olympijského týmu

Zatím poslední letní olympijské hry, tentokrát již bez československé účasti, byly ty v roce 1984 v americkém městě Los Angeles. Do Spojených států tehdy nepřijela většina sportovců ze zemí Varšavské smlouvy, a to kvůli sovětskému bojkotu olympiády.

Jako oficiální důvod se uváděly obavy o bezpečnost účastníků, skutečnou příčinou ale byla reakce na bojkot letních olympijských her v Moskvě v roce 1980 ze strany některých západních zemí.

Čeští a v letech 1920 až 1992 českoslovenští sportovci vozili z olympijských her medailové zisky pravidelně. Nejvíce úspěchů posbírali v Helsinkách v roce 1952 a také o šestnáct let později v Mexiku, kde účast československé výpravy ohrozila invaze vojsk Varšavské smlouvy. Z obou olympiád si českoslovenští sportovci odvezli sedm nejcennějších kovů.

V absolutních počtech získali nejvíce medailí, celkem 14, když olympijské hry poprvé hostilo Tokio v roce 1964, a stejný počet si odvezli i z Moskvy v roce 1980. Tamní olympiády se ovšem nezúčastnili sportovci ze Spojených států a dalších téměř třiceti zemí.

Naopak nejméně úspěšná byla pro Čechy olympiáda ve Stockholmu, kde ani jeden ze 45 sportovců nedosáhl na medailové umístění.

Medaile za umění

Čechům se však nedařilo pouze ve sportovních disciplínách. Na dvou olympiádách – v Los Angeles v roce 1932 a o čtyři roky později v Berlíně – čeští zástupci uspěli i v uměleckých disciplínách.

V americkém městě získal stříbrnou medaili skladatel a houslista Josef Suk za pochod V nový život a bronz sochař Josef Obrovský. V Berlíně pak v hudební disciplíně uspěl Jaroslav Křička – za skladbu Horácká suita si odvezl bronz.

Tokio 2021 – speciál Seznam Zpráv

Foto: Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy

PROGRAM A VÝSLEDKY Dnes v Tokiu, Češi v akci, výsledky – ZDE

TOKIO Původní informace z Tokia, reportáže, profily vítězů – ZDE

Medaile v uměleckých disciplínách se udělovaly v letech 1912 až 1948 za díla inspirovaná sportem, a to celkem v pěti kategoriích – architektura, literatura, hudba, malířství a sochařství. O vítězích rozhodovala odborná porota.

Letních olympijských her se účastnilo celkem 54 československých umělců. Jeden z nich dokonce soutěžil jak ve sportovní, tak v umělecké soutěži, i když ne ve stejném roce. František Hoplíček nejprve závodil v roce 1920 v hodu diskem, o dvanáct let později jel na olympiádu jako reprezentant v malířství.

Deset medailí z Ria

Na zatím posledních letních olympijských hrách vyhráli čeští sportovci 10 cenných kovů – jedno zlato, dvě stříbra a sedm bronzů. Skóre z brazilského Ria by se předseda ČOV Jiří Kejval rád přiblížil i letos v Tokiu.

„Každopádně to nebude pro sportovce jednoduché. My si myslíme, že bude hodně překvapivých vítězů, psychika bude tentokrát hrát daleko větší roli, než hrála kdy předtím, protože to budou naprosto jiné podmínky,“ uvedl Kejval v podcastu Seznam Zpráv.

Dříve v gymnastice, dnes se Češi prosazují v atletice

V době Československa sbírali sportovci nejvíce medailí v gymnastických disciplínách. Ze všech olympiád přivezli dohromady 35 medailí, z toho 12 zlatých. Velký podíl na tomto výsledku měla nejúspěšnější česká olympionička – gymnastka Věra Čáslavská, která na trojích hrách v 60. letech vyhrála sedm zlatých medailí a čtyři stříbrné.

V gymnastice se prosadila i Eva Bosáková, která se olympiády poprvé účastnila v Helsinkách v roce 1952, nebo také Bedřich Šupčík, jenž pro Čechy získal vůbec první olympijské zlato. Na hrách v Paříži v roce 1924 vyhrál ve šplhu na laně, disciplíně, která na současných olympijských hrách již není.

Od poslední společné olympiády českých a slovenských sportovců v Barceloně v roce 1992 si Češi nejlépe vedou v atletických disciplínách. O nejvíce zlatých medailových zisků se zasadili dva oštěpaři – Jan Železný a Barbora Špotáková, která v české olympijské výpravě nechybí ani v Tokiu.

Úspěchy v minulosti slavili i sportovní střelci, vodní slalomáři a rychlostní kanoisté. Zastoupení – a medailové naděje – budou mít čeští sportovci v jednotlivých disciplínách těchto sportů i na letošních olympijských hrách.

V tabulkách olympijských rekordů stále figuruje Šebrle

Jedenácti českým sportovcům se také podařilo překonat nebo vyrovnat olympijské rekordy. Nejúspěšnější z nich byl Emil Zátopek, který hned dvakrát překonal rekord v běhu na 10 tisíc metrů a jednou na 5 tisíc metrů.

Jediný z Čechů, který drží dosud platný olympijský rekord, je desetibojař Roman Šebrle. Zasloužil se o něj na hrách v Aténách v roce 2004, odkud si jako jediný z české výpravy odvezl také zlatou medaili.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované