Hlavní obsah

Debakl madridské klimatické konference. Akce se odkládá na příští rok

Foto: Profimedia.cz

Pětadvacátá klimatická konference COP 25 skončila v neděli.

Reklama

Přestože se madridská klimatická konference OSN pyšnila heslem „čas na akci”, žádná shoda zúčastněných delegací nenastala. Dva týdny vyjednávání, diskusí a projevů na téma skleníkových plynů, klimatické změny a výzev do budoucnosti skončily opatrným východiskem, které znamená jediné. Debata se přesouvá na příští rok do Glasgow, kde se koná další summit.

Článek

Pětadvacátá klimatická konference COP 25 skončila v neděli. Delegáti jednotlivých členských států OSN se během ní měli dohodnout zejména na prohloubení Pařížské klimatické dohody. Ta má v cílech například to, aby se planeta neohřála více než o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou. Podle dohody by země měly směřovat k uhlíkové neutralitě.

COP 2019

Dva týdny jednaly členské země OSN o změnách klimatu. Tentokrát se mezinárodní summit konal ve španělském Madridu. Původně měl být v Chile, kvůli politickému neklidu se však organizace ujalo Španělsko. Naposledy se delegace sešly v září tohoto roku v New Yorku, kde představovaly plány na uhlíkovou neutralitu do roku 2030. Na prosincovém summitu se státy měly dohodnout na konkrétních krocích (konference se nesla v heslu #TimeForAction). Žádná jasná shoda však ze setkání nevzešla.

„Nepodařilo se přimět země, aby se více snažily dosáhnout cílů Pařížské klimatické dohody,” řekl evropskému vydání Forbesu nizozemský europoslanec Bas Eickhout, který se summitu účastnil v rámci delegace Evropské unie. „Velmi přísná pravidla jsou absolutní nezbytností,” dodal politik.

Diskutovalo se zejména o tzv. emisních povolenkách. Například Brazílie chtěla zavést systém, který by dovoloval přeprodávat staré povolenky. Diskutující se také obávali toho, že by mohl trh s povolenkami obejít pravidla a země by nebyly pod tlakem plnit vytyčené cíle. K největším kritikům vedle Brazílie patřila Austrálie.

Emisní povolenka

Evropská unie v roce 2005 po kjótském summitu OSN přišla s iniciativou tzv. emisních povolenek. Jednotlivé státy mohou vyprodukovat určitý objem oxidu uhličitého. Podle kvót, které berou v potaz tzv. uhlíkové náročnosti jednotlivých ekonomik. EU tak uděluje emisní povolenky, kterým na burze zprostředkuje nákup a prodej.

Všechny dohody komplikuje pozice Spojených států amerických. Sice patří mezi největší producenty oxidu uhličitého na světě, nicméně prezident Donald Trump od začátku svého mandátu prohlašuje, že odstoupí od Pařížské dohody. A proces vyvázání se ze smlouvy už započal. Na madridském summitu Spojené státy zastupovali „nižší úředníci” ve srovnání s ostatními státy. Za Českou republiku se zahájení účastnil premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle údajů webu Statista je největším producentem oxidu uhličitého na světě Čína, za ní jsou Spojené státy americké. Velmi vysoko se drží i Indie, Spojené arabské emiráty a Rusko. Příští rok v listopadu OSN organizuje summit ve skotském Glasgow. Na něm se bude hodnotit pět let od podepsání Pařížské klimatické dohody.

Reklama

Doporučované