Hlavní obsah

Děti nechodí do školy? Zkrátíme vám dávky. Poslanci řeší kontroverzní zákon

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

7. 4. 18:15

Poslanci pustili druhým čtením kontroverzní zákon, který má osekat dávky v hmotné nouzi lidem, kteří opakovaně ruší veřejný klid nebo neposílají děti do školy. Pro některé to může být likvidační, upozorňují odpůrci.

Článek

Lidé, kteří neposílají děti do školy nebo opakovaně páchají závažné přestupky, včetně třeba fyzického násilí, rušení nočního klidu či drobných krádeží, by podle návrhu některých poslanců, který dnes prošel druhým čtením, měli mít krácené dávky v hmotné nouzi. Podle Pirátů či ombudsmana hrozí, že některé rodiny se tak propadnou do ještě větší chudoby nebo se uchýlí k nelegálním způsobům obživy.

K odejmutí části dávek by podle navrhovatelů, kterými jsou poslanci ODS, mělo dojít při opakovaném spáchání přestupku, aby nebyli trestáni ti, kteří ho spáchají ojediněle.

„Pokuty by byly strhávány z dávek až při třetím a dalším přestupku,“ vysvětlil autor pozměňovacího návrhu Petr Beitl (ODS). U rodičů, kteří neposílají děti do školy, by podle důvodové zprávy mělo být aplikováno pravidlo „jednou a dost“: „Vychází se z toho, že neposílání dětí do školy je vůbec nejvážnější z přestupků, kterých se návrh má týkat,“ stojí v ní.

Podle předkladatelů nemá zákon působit jako trest, ale jako prevence a motivace pro problémové příjemce dávek. Srážky by se měly provádět z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. Původní návrh, který poslanci přepracovali, počítal s jejich odejmutím. Zákon se nedotkne příspěvku životního minima na nezaopatřené dítě.

Podle komunistické poslankyně Hany Aulické Jírovcové je sáhnutí na dávky jedinou možností, jak na problémové lidi působit. „Neříkám, že všichni, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi, jsou problémoví. Ale jsou lidé, kteří pravidla nechtějí dodržovat a mají to jako životní styl. Soužití s nimi je pro běžné občany těžké. Můžeme tady mít třeba 100 tisíc sociálních pracovníků, ale když ti lidé nechtějí, nic s nimi neuděláte,“ uvedla.

Zákon kritizují především Piráti, podle nichž hrozí prohlubování chudoby a sociálního vyloučení. Proti podobě zákona se postavil i ombudsman Stanislav Křeček, který poslancům letos v únoru rozeslal své stanovisko, ve kterém doporučuje změnu zákona v této podobě nepřijímat.

Největší obavy vyjádřil u rodin s nezaopatřenými dětmi. „Jakkoliv chápu závažnost přestupků týkajících se povinné školní docházky, zejména u rodičů samoživitelů může při uplatnění navrhované právní úpravy fakticky dojít k tomu, že rodina bude po dobu několika měsíců žít pouze z částek životního minima nezaopatřených dětí,“ upozornil ve svém dopise na možné likvidační dopady návrhu na takovéto rodiny.

Srážky z doplatku na bydlení jsou podle ombudsmana zároveň zcela v rozporu se samotným účelem zákona o pomoci v hmotné nouzi.

„Představa, že tyto osoby nebudou po určitou dobu naplňovat své základní životní potřeby, je iluzorní. Naopak se lze důvodně obávat, že výpadek těchto příjmů se část z nich bude snažit kompenzovat i nelegálními způsoby,“ upozornil Křeček.

Podle poslankyně Pirátů Olgy Richterové hrozí také to, že za provinění jednotlivce bude postihována celá domácnost, které se pokuta strhne z dávek na jídlo a bydlení. „Je to extrémně nefér vůči zbytku domácnosti. Pro rodiny to může znamenat i několik měsíců nulového hmotného zabezpečení,“ uvedla Richterová, podle níž hrozí také, že jako důsledek zákona by se mohl zvýšit počet lidí ve věznicích nebo dětí v ústavní péči, což by ve výsledku znamenalo i vyšší náklady pro stát. „Velmi cílená a intenzivní práce s rodinou stojí 5 až 7 tisíc měsíčně, pobyt ve věznici stojí 1900 korun na den,“ upozornila poslankyně.

V takzvaných bezdoplatkových zónách by podle ní rodiny přišly rovnou o část dávky na jídlo, která má přijít na řadu až druhá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované