Hlavní obsah

Dětmarovická elektrárna rok po požáru otevřela. Chystané odpojení Orlové má za nelogické a neekologické

Elektrárna Dětmarovice je největší klasickou elektrárnou na území Moravskoslezského kraje i v rámci celé Moravy. Spaluje černé uhlí, ze kterého vyrábí elektřinu a teplo. (Video: Seznam.cz)

 

Reklama

19. 6. 2018 19:07

Elektrárna Dětmarovice, největší na Moravě, rok po požáru najela na plnohodnotný provoz. Současně však musí řešit problém se svým odběratelem tepla a teplé vody. Město Orlová totiž přišlo s plánem vybudovat na svých sídlištích 15 nových plynových kotelen. Podle skupiny ČEZ a tedy jediného akcionáře elektrárny se jedná o ekologicky nesprávný krok.

Článek

„Elektrárna Dětmarovice dodává teplo do Orlové již někdy od 80. let, do Bohumína od roku 2010. Projekt ‚Vyvedení tepla z elektrárny Dětmarovice a nová soustava zásobování teplem v Bohumíně‘ dostal mimo jiné ocenění Teplárenského sdružení České republiky jako projekt desetiletí a mnohé další ceny za to, že významně přispěl ke zlepšení ovzduší v Bohumíně i v celém regionu,” sdělil obchodní ředitel společnosti ČEZ Teplárenská Radim Sobotík.

Záměr společnosti Služby města Orlová, který spočívá v odpojení od Elektrárny Dětmarovice a vybudování 15 plynových kotelen na sídlištích, je i podle vedení Dětmarovické elektrárny nelogický.

„Upřímně řečeno, tomu plánu vůbec nerozumím. Vždyť právě v Bohumíně měli ještě nedávno podobné plynové kotelny, o kterých se dnes mluví v Orlové, zrušili je a z ekonomických i ekologických důvodů se připojili na naši elektrárnu. To, co zvažuje Orlová, je z mého pohledu naprosto nelogický krok. Lidé určitě nechtějí mít komín vedle svého domu či bytu. Navíc by se tím odsoudili k plné závislosti na plynu – ten je dnes relativně levný, ale nikdo nemůže zaručit, jak se jeho cena bude vyvíjet v příštích letech,“ sdělil generální ředitel Elektrárny Dětmarovice Vlastimír Kontrik.

Elektrárna má prý naopak diverzifikované zdroje – kromě černého uhlí může teplo vyrábět i ze zemního plynu a topných olejů.

„Hodnotili jsme všechna pro i proti: vývoj cen elektřiny, plánované odběry tepla a také velmi významný prvek: plnění emisních limitů. My totiž už dnes plníme limity, které budou platit v Evropské unii až po roce 2021 a se kterými mají jiní výrobci elektřiny a tepla problémy,” popisuje Kontrik.

„Výsledkem bylo jednoznačné rozhodnutí: absorbér zničený požárem obnovíme a Elektrárna Dětmarovice bude v provozu i v dalších letech,“ dodal Vlastimír Kontrik.

„Nechceme ve městě stovky komínů“

A co na to Orlová? "Záměr naší společnosti, který je nyní ve stadiu legislativního posuzování jeho realizovatelnosti, byl vyvolán potřebou hledat cesty ke snížení cen tepla pro koncového odběratele – v opačném případě reálně hrozí postupné odpojování jednotlivých bytových domů od centrálního zásobování teplem a následného rozpadu systému jako technicky a ekonomicky neudržitelného," uvedl Jaroslav Vaněk, ředitel společnosti SMO, městská akciová společnost Orlová.

Důsledkem by podle něj byly stovky komínů domovních kotelen, převážně na bázi spalování plynu nebo v kombinaci s tepelnými čerpadly apod. S tímto trendem se podle jeho názoru potýká většina měst, která maí centrální zásobování teplem.

"Nakupujeme „surové“ teplo vyrobené v Dětmarovické elektrárně, na svém zařízení pak upravujeme jeho parametry k použití pro vytápění budov a výroby teplé vody. Nakupované teplo tvoří největší nákladovou položku a na konečnou cenu má podstatný vliv. Surové-primární teplo se ale nenakupuje přímo od jeho výrobce. Problém nastal v okamžiku, kdy se skupina ČEZ rozhodla vytvořit distribuční společnost ČEZ Teplárenské a.s., tedy vložit mezi zdroj tepla a město Orlovou další subjekt, který má v majetku přívodní potrubí do Orlové. To je zhruba 40 let staré a má dnes prakticky nulovou účetní hodnotu. Další problém nastal v okamžiku, kdy skupina ČEZ vybudovala nový přivaděč tepla pro město Bohumín v hodnotě přibližně 530 milionů a po několika letech jeho provozování ČEZ Teplárenská provedla administrativní sloučení dosud samostatných cenových lokalit Orlová a Bohumín, takže v ceně tepla pro Orlovou jsou zahrnuty i odpisy nového přivaděče pro Bohumín. Existence distributora a sloučení dvou lokalit do jedné tak zatížily cenu tepla pro občany Orlové o cca 100 Kč/GJ," vysvětluje Vaněk.

Ekologický argument slouží podle nej pouze k podněcování veřejného mínění proti výstavbě kotelen v Orlové. "Jsme přesvědčeni, a zpracovaná rozptylová studie to jen potvrzuje, že v návrhu použitá nejmodernější dosažitelná technologie a odvod spalin zaručují prakticky nulový nebo nevýznamný dopad na životní prostředí na samotném sídlišti v Orlové. Ale to je na posouzení příslušných orgánů ochrany životního prostředí," upřesňuje Jaroslav Vaněk. "Výstavba 15-ti plynových kotelen v Orlové zatím není na pořadu dne, my se pouze snažíme zjistit realizovatelnost tohoto řešení. Pokud se prokáže, budeme dále posuzovat návratnost a výhodnost investice v rámci odborných diskuzí a nejlépe i za spolupráce se zástupci ČEZ Teplárenská, bude-li třeba."

Elektrárna Dětmarovice je největší klasickou elektrárnou na území Moravskoslezského kraje i v rámci celé Moravy. Spaluje černé uhlí, ze kterého vyrábí elektřinu a teplo. Teplem zásobuje Bohumín a Orlovou, od podzimu bude vytápět také dolnolutyňskou farmu Bezdínek, která hodlá ve velkých sklenících celoročně pěstovat rajčata.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované