Hlavní obsah

Devadesátky jsou zpět. Marek Benda prosazuje retro volební systém

Marek Benda (ODS).

Reklama

12. 3. 7:29

Souboj o novou podobu volebního zákona se dostává do dalšího kola. Poté, co politici poslali na cestu parlamentem hned čtyři návrhy, přichází sněmovní matador s vlastní variantou voleb.

Článek

Příští týden zasednou poslanci nad důležitým úkolem – shodnout se nad společným návrhem nového volebního zákona. K dispozici mají čtyři předlohy. Tři již schválila Sněmovna v prvním čtení, čtvrtý pak poslal do Sněmovny Senát.

Jak ale zjistily Seznam Zprávy, s další variantou přišel sněmovní matador Marek Benda (ODS). Jeho plán zatím není nikde oficiálně uvedený, ale sněmovní vyjednavači nového volebního zákona už s ním byli seznámeni. A ve čtvrtek se svým návrhem, respektive s jeho kompromisní variantou, dle informací Seznam Zpráv uspěl.

Poslanec ODS chce – alespoň částečný – návrat k systému, který v Česku fungoval v devadesátých letech. Tehdy se v Česku rozdělovaly „zbytkové mandáty“ v rámci takzvaného druhého skrutinia. Zjednodušeně řečeno – politickým stranám se sečetly propadlé hlasy z krajů, což přineslo další křeslo nebo křesla ve Sněmovně.

S plánem na návrat druhého skrutinia není Benda sám, klíčový spor se ale povede o to, kdo takto vypočítaný mandát obsadí. Benda chce, aby si to určily politické strany samy. „Chci, aby o přidělení mandátů ve druhém skrutiniu rozhodovala politická strana,“ řekl Seznam Zprávám.

Právě takto se rozdělovaly mandáty do roku 1998 a tento systém například stál u startu poslanecké kariéry Miroslava Kalouska. Tehdejší lidovecký předseda Josef Lux měl doplňovat tři poslance a v případě jednoho z těchto mandátů dal přednost Kalouskovi před filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Sokolem.

Benda obratem dodává, že pro úspěch jeho návrhu ve Sněmovně nejspíš bude potřeba vyjednat nějaký kompromis. A už ho má i vymyšlený – strana by určila pouze kraj, ze kterého poslanec vzejde, a mandát by automaticky připadl prvnímu náhradníkovi na tamní kandidátce. Partaj by tak nemohla vytáhnout kteréhokoliv kandidáta z jakékoliv kandidátky, jako tomu bylo právě v Kalouskově případě.

Dosavadní návrhy volebního zákona

KDU-ČSL – počítá se zachováním 14 volebních obvodů. Hlasy voličů, jejichž kandidát nepřekročil 5% hranici volitelnosti do Poslanecké sněmovny, by byly přerozděleny poměrným systémem ve druhém skrutiniu mezi strany, které uspěly.

Vláda I – zachovává 14 volebních krajů a jako přepočet zavádí Hareovu kvótu. Podle ní by byl celkový počet platných hlasů pro úspěšné volební strany vydělen číslem 200 a výsledek by posloužil k určení počtu poslanců pro jednotlivé strany podle jejich zisku.

Vláda II – nahrazuje 14 volebních krajů jedním volební obvodem a zavádí Hagenbach-Bischoffovu kvótu, podle níž by se celkový počet platných hlasů pro úspěšné volební strany vydělil číslem 201.

Senát – návrh schválený senátory počítá se 14 volebními kraji a přepočtem podle Hareovy kvóty. Pokud by takto nebyly rozděleny všechny mandáty, zbývající by se přidělily postupně stranám nebo koalicím podle jejich výsledku.

Poslanec Benda naopak varuje před takzvaným automatem. V něm se sečtou „zbytky“ hlasů například ze tří krajů a mandát získá kraj, který měl hlasů nejvíc. „To je strašně náhodná metoda a může se stát, že bude vytvářet velké regionální nerovnosti, protože třeba malé strany budou mít tři severní kraje, ale budou jim chybět poslanci třeba v Pardubickém, Královéhradeckém a Olomouckém kraji,“ uvedl Benda.

Bendův návrh obsahuje i další klíčovou novinku – přepočet hlasů na mandáty podle takzvané Imperialiho kvóty. To je metoda, která nahrává stranám v čele volebního pelotonu a těm na chvostu ubírá. Hodí se tak hlavně velkým stranám. Kromě toho také vytváří méně „zbytkových mandátů“ než například návrh lidovců. Podle Bendy by šlo zhruba o tři, čtyři mandáty na jednu politickou stranu či volební koalici.

O čerstvém Bendově návrhu se ve sněmovním zákulisí teprve debatuje, má ale šanci na úspěch. S Bendovými návrhy souhlasí například komunisté. Návrh nahrává také hnutí ANO, které tvoří ve Sněmovně nejvýznamnější sílu. Podle poslance Patrika Nachera (ANO) ale Babišovo hnutí zatím dál prosazuje zavedení jednoho volebního obvodu – s tímto návrhem jsou ale ve Sněmovně téměř osamoceni a Senát dopředu avizoval, že ho nepodpoří. Podle informací Seznam Zpráv bude ANO nakonec souhlasit s kompromisní Bendovou variantou.

Podle partnera občanských demokratů TOP 09 je k diskusi Bendova kompromisní varianta, odmítají ale verzi „Kalousek“. Druhý partner – lidovci – je rovněž proti tomu, nechat rozhodnutí zcela na stranických sekretariátech. „Nekloním se k tomu, chceme udržet maximum rozhodování na úrovni voliče,“ řekl Seznam Zprávám Marek Výborný, který podobu zákona vyjednává za lidovce. Jakou variantu v současnosti lidovci preferují, však odmítl komentovat s ohledem na neuzavřenou diskuzi.

Kategorické ne pak říkají Bendovu plánu zástupci Pirátů a STAN. „Mohlo by jít o značnou část Sněmovny, třeba i 25 poslanců, a u menších stran by to mohla být i polovina klubu, což je pro mne absurdní představa,“ řekl Seznam Zprávám vyjednavač za Piráty, místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal.

Kromě upozadění voliče ve výběru kandidáta pak podle něj může tento systém vytvořit nepříjemné situace uvnitř strany. „Předseda místo toho, aby řešil povolební vyjednávání, bude řešit s kraji, kdo bude šťastný a kdo nešťastný,“ dodal.

Obdobně reagoval i zástupce Starostů, europoslanec Stanislav Polčák. „Jsme spokojeni s návrhy, které byly předloženy dříve, a budeme konzistentní v tom, co jsme podali v Senátu. Je to velmi podobný návrh vládnímu a nebudeme popírat sebe sama,“ popsal strategii STAN. Připomněl rovněž, že senátní verzi novely podepsali i někteří senátoři ODS.

Volební zákon má speciální postavení – na jeho změnách se musí shodnout většina ve Sněmovně, ale i v Senátu. Pokud by se Bendovi a občanským demokratům podařilo přesvědčit hnutí ANO a vlastní partnery z koalice Spolu, má prakticky vyhráno. Ve Sněmovně by měli jasnou většinu a zákon by pravděpodobně prošel i Senátem, kde by stačily hlasy senátorského klubu ODS s TOP 09, lidovců a společného klubu ANO a ČSSD.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené