Dezinfoservis: Ukázala krize, že auta neškodí ovzduší? Na závěry není dostatek dat

O co jde? Matouš Bulíř, neúspěšný kandidát do Evropského parlamentu a politik ​trestně stíhaný za zneuctění památníku v Letech, ​citoval na svém facebookém profilu článek ze serveru iDnes.cz, který zpochybňuje vliv dieselových motorů na znečištění ovzduší emisemi ​NO​2 ve dvou německých městech. ​Bulíř se prostřednictvím manipulativních strategií pokouší zpochybnit záměry ekologických organizací i hrozby globální klimatické změny. Aby upoutal pozornost, přidal k titulku z iDnes.cz fotografii Grety Thunbergové. Koláž vyvolala předpokládanou reakci Bulířových fanoušků v podobě silně nenávistných komentářů.

Původní článek ze serveru iDnes.cz přináší názor německého novináře, který komentuje informace z ​magazínu focus.de a uvádí, že naměřená data znečištění by měla s poklesem automobilové dopravy v souvislosti s krizovými opatřeními klesat. Porovnání údajů z nahodilého měření takový předpoklad ovšem nenaplňuje. Deník iDnes článek doplnil o svá zkušební měření v Česku a došel ke stejnému závěru. Ačkoli se jedná o zajímavé a překvapivé informace, které si zaslouží další pozornost, v článku například nenajdeme ​studie poskytující další důležité informace a poznatky o tom, že věrohodná data je třeba získat až po delším časovém úseku měření. Politik Matěj Bulíř zveřejněné informace využívá pro vlastní politický marketing.

Fact-checking: Bulíř v příspěvku uvádí: ​„Koronavirus uštědřil fanatickým pseudoekologům velkou ránu. Díky omezení dopravy na zlomek té původní se zjistilo, že oxid dusičitý je nejenom že beze změny, ale na určitých místech ho je dokonce i více. Němečtí fanatici přitom tvrdí, ačkoliv to už je asi čas minulý, že autodoprava, konkrétně dieselová auta mají 80% podíl na znečištění ovzduší.“

Článek na iDnes.cz uvádí, že „​díky koronavirové pandemii možná Němci vezmou na milost naftová auta. Možná totiž nejsou tak škodlivá, jak se doteď tvrdilo. Ukázala to data o znečištění ovzduší ve Stuttgartu i Mnichově. I když provoz klesl kvůli koronaviru na zlomek dřívějších hodnot, emise škodlivého oxidu dusičitého zůstaly stejné“. ​V další části článku se uvádí: ​„Osmdesát procent. To je číslo, se kterým pracují odpůrci dieselových motorů v Německu. Označuje podíl, který má na znečištění emisemi oxidu dusičitého doprava. Jenže současná krize a karanténa staví toto tvrzení na hlavu. Aut v ulicích radikálně ubylo, emise ale neklesly.“

To, že dieselová auta mají výrazně vyšší podíl na znečištění ovzduší a negativní dopad na lidské zdraví, netvrdí jen „němečtí fanatici“. Je to údaj, na kterém panuje vědecký konsensus. Zjištění, o nichž informuje článek na iDnes.cz, jsou zajímavá a překvapivá a zaslouží si, aby jim byla věnována pozornost. Zjištění však zatím pocházejí z příliš krátkého časového období a h​odnoty naměřených koncentrací ​NO​2 se můžou v čase měnit. Řada vědeckých studií, které zjišťovaly a měřily zdroje emisí ​NO​2 v evropských městech, dokazuje, že automobilová doprava, zvláště pak dieselová, k emisím ​NO2​ ​významně přispívá.

Autor článku na iDnes.cz dále uvádí, že koronavirová krize neukázala „v zásadě nic jiného, než že individuální doprava a naftové motory nemají na emise NO2​ tak velký vliv, jak se předpokládalo. Neznamená to, že zákazem dieselů se ovzduší nezlepší, dopad takového opatření by však byl minimální“. Takové tvrzení je velmi zjednodušující. Autor k předkládanému závěru dochází na základě malého množství dat nasbíraných v krátkém časovém období. Koncentrace ​NO​2 se mohou zásadně lišit v čase i v závislosti na dalších okolnostech, jako jsou teplota, vítr, tlak apod. Právě z těchto důvodů evropská legislativa o kvalitě ovzduší pracuje s limity odvozenými z dlouhodobějších, ročních měření a z průměrování dat za tato období. Je vědecky prokázaným faktem, že automobilová doprava (včetně dieselových motorů) je ​hlavním zdrojem znečištění ovzduší ve městech.

Bulíř ve svém příspěvku dále uvádí: ​„Já osobně jsem velký ekolog, avšak můj názor byl vždy ten, že šlapat se nemá po obyčejných lidech a jejich autech, nýbrž továrnách, jež chrlí tuny škodlivin do ovzduší den co den, a nikdo to v zásadě neřeší, jelikož tu je EMISNÍ POVOLENKA, tedy, zaplať a škoď. Pokud někdo na koronakrizi nezapomene, bude to jisto jistě Greta Thumberg.“ V​yjadřuje tím obavu, že tíhu opatření pro zmírnění klimatické krize ponesou do velké míry obyčejní občané z nízkopříjmových skupin. Přestože je taková obava zcela legitimní, propojení s Gretou Thunbergovou je čistě účelové a má za úkol vytvořit nepodloženou souvislost mezi nahodilým měřením v několika městech spojených s opatřeními na ochranu lidského zdraví v souvislosti s globální klimatickou krizí, na níž existuje vědecký konsensus.