Článek
Bývalí klienti advokátky Hany Sukové už třetím rokem usilují o odškodnění - za to, že jim právnička zpronevěřila celkem 161 milionů, které jí svěřili do advokátní úschovy při prodeji bytů a domů.
Podařilo se jim přesvědčit politiky, aby změnili zákon a aby Česká advokátní komora na podobné případy zneužití advokátních úschov musela nově zřídit speciální odškodňovací fond. Jenže i tak se už v pátek může desítkám lidí okradených Sukovou rozplynout naděje, že odškodné od komory dostanou.
Podrobnosti fungování fondu si totiž Česká advokátní komora může podle zákona stanovit sama a chystá se je projednat na velkém sněmu tento pátek. A minulý pátek, jak zjistily Seznam Zprávy, předložil bývalý předseda komory a advokát Martin Vychopeň sněmu stručný pozměňovací návrh, který fakticky říká, že odškodnění z fondu by se týkalo až zpronevěr spáchaných po 1. lednu příštího roku.
To znamená, že klienti poškození zpronevěrami advokátky Sukové, by nedostali ani korunu.
„Návrh je morálně nepřijatelný a podle nás v rozporu se záměrem zákona. Ve skutečnosti by legalizoval bezpráví a zametl pod koberec odpovědnost České advokátní komory,“ řekla Zuzana Reyne, mluvčí skupiny klientů poškozených advokátkou Sukovou.
S tím souhlasí i poslankyně Helena Válková (ANO), která spolu s dalšími poslanci a senátory pomáhala novelu o odškodňování prosadit. „Je to sprosťárna, protože náš návrh od začátku počítal s tím, že se bude odškodnění vztahovat i na starší případy,“ uvedla poslankyně Válková.
Proč právě bývalý předseda?
Autor pozměňovacího návrhu advokát Vychopeň reagoval na žádost Seznam Zpráv o rozhovor e-mailem. „Tento pozměňovací návrh dle mého názoru nemění ani smysl, ani účel nové právní úpravy,“ napsal.
Uvedl, že pouze reaguje na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu zakazující takzvanou retroaktivitu. „Kdy je nepřípustné, aby s právní normou byly zpětně spojeny právní následky.“ Tedy přeloženo: že v tomto případě nemůže nové ustanovení zákona o odškodňovacím fondu platit zpětně.
Martin Vychopeň dodal, že datum 1. ledna 2026 je pouze zpřesněním, od kdy fond začne fungovat. „Absence časového údaje účinnosti je dle mého názoru nedostatkem navrženého prováděcího předpisu a proto jsem, v zájmu odstranění případných budoucích pochybností či sporů, pozměňovací návrh podal,“ napsal redakci.
Avšak i původní návrh na zřízení fondu z pera vedení advokátní komory mluví o účinnosti od 1. ledna. Takže není jasné, co tím advokát Vychopeň myslí. A ten to odmítl vysvětlit. „K další vámi naznačené problematice se již vyjadřovat nebudu,“ sdělil.
Martin Vychopeň stál v čele České advokátní komory v letech 2009 až 2017. A právě v téhle době se poprvé objevily vážné a konkrétními důkazy podepřené podezření, že advokátka Suková provádí s penězi klientů podezřelé transakce. Interní kontrola tehdy nic takového nepotvrdila - dodnes se však neví, do jaké míry byla důkladná.
Sukovou nakonec policie obvinila až v roce 2022.
Fond pro okradené
- Zřízení takzvaného garančního fondu vetkli poslanci do zákona letos na jaře. Do fondu mají plynout peníze z každé advokátní úschovy - dva tisíce korun, když půjde o úschovu při obchodu s nemovitostmi, a tisícovka půjde fondu za běžnou úschovu peněz.
- Při zpronevěře dostane okradený člověk maximálně pět milionů - tato částka se opět týká nemovitostních úschov, při jiném typu úschovy půjde o dva a půl milionu.
- Aby měl poškozený na peníze nárok musí předložit pravomocný rozsudek nad advokátem.
- Advokátní komora chce také na říjnovém sněmu - v rámci vnitřních předpisů - schválit, že odškodnění dostanou jen klienti, kteří jsou uvedení v takzvané elektronické knize úschov. Je to databáze, do níž advokáti musejí povinně vepisovat, jaké úschovy a od koho přijali. Kritici namítají, že takhle podmínka nepřípustně omezí nárok na odškodnění. Advokát totiž může peníze zpronevěřit, aniž elektronický zápis do knihy provede. A pak by poškozený klient neobdržel ani korunu.
Jak zveřejnili na svém webu poškození klienti advokátky Sukové, během Vychopeňova předsednictví komoře došlo k dalšími zpronevěrám, při nichž různí další advokáti připravili lidi zhruba o půl miliardy korun. Například Miloš Vlasák, u nějž zmizelo při realitních obchodech 65 milionů.
Klienti Sukové si proto myslí, že pozměňovacím návrhem chce Vychopeň zabránit, aby advokátní komora musela odškodňovat i kauzy z jeho předsednické éry. „Nepřijde vám zajímavá náhoda, že návrh předkládá právě tento advokát?“ ptá se souhlasně i poslankyně Válková.
Martin Vychopeň to odmítl pro Seznam Zprávy komentovat.
Pravda ale také je, že za jeho éry zpřísnila v roce 2013 Česká advokátní komora přijímání úschov alespoň tak, že advokáti musí přijaté peníze povinně evidovat ve zvláštním elektronickém systému.
Výsledek hlasování nejasný
Na pátečním sněmu, kde bude Česká advokátní komora hlavně volit nové vedení na další roky, se k odškodňovacímu fondu sešlo více návrhů. Ovšem žádný tak radikální jako ten Vychopeňův. A je samozřejmě možné, že vůbec neprojde. Na sněmu se může v online hlasování vyjádřit všech 13 tisíc advokátů, takže není možné výsledek předem odhadnout.
Na druhou stranu je fakt, že řada advokátů včetně členů dosavadního nejužšího vedení pro odškodňování nehořela. Jednání o podobě zákona se proto táhla. A řadoví advokáti si zase stěžovali, že povinný poplatek do fondu - tak aby fond měl peníze na odškodnění - zdraží jejich služby.
Odhalení z FAÚ
Hana Suková, která nyní čeká v případu zpronevěry na obžalobu, postavila svůj byznys na poskytování právního servisu při realitních obchodech.
Jak už dříve Seznam Zprávy vypátraly, v roce 2017 na její podezřelé transakce upozornil Finanční analytický úřad bojující proti praní peněz. Podal trestní oznámení na policii a zároveň i podnět České advokátní komoře. Vypsal v něm konkrétní případy, kdy Suková převáděla peníze klientů na jiné účty nebo je vybírala v hotovosti. Advokát má přitom zakázáno na uschované peníze sahat.
Zpronevěra, při níž advokátka roky vytloukala chybějící miliony nově přijatými úschovami, praskla v září roku 2022. V rozhovoru s reportérem Seznam Zpráv letos v zimě Suková řekla, že si půjčovala a nedokázala splácet - a proto prý sahala na klientské peníze. Neboli že 161 milionů nemá nikde schovaných. Odmítla ale říct, kdo byli její věřitelé. A téhle verzi příliš nevěří ani policisté.
Policie krouží i kolem komory
Česká advokátní komora kontrolovala advokátku Sukovou v letech 2017 a 2019, ale nezjistila žádné pochybení. Detaily z prověrek - tedy jak důkladně probíhaly - komora odmítá zveřejnit.
Už zmíněné trestní oznámení Finančního analytického úřadu nakonec odložila i policie. Jak ale později vyšlo najevo, vyšetřovatel na kauze neudělal vůbec nic. Advokátku Sukovou ani nevyslechl a od stolu věc uzavřel, že se nejedná o trestný čin.
Kontrolorům v advokátní komoře šéfuje od roku 1996 Jan Mikš. Byl to právě on, kdo v případě advokátky Sukové odpovídal policii i Finančnímu analytickému úřadu, že kontroly na nic závadného nepřišly. Představenstvo komory v létě schválilo, že Mikš má dostat advokátní vyznamenání Záslužného kříže.
Poškození klienti Sukové podali loni na Českou advokátní komoru trestní oznámení. Tvrdí, že kdyby její kontrola nebyla v roce 2017 liknavá, mohla Suková už sedět ve vězení. A oni nemuseli o pět let později o peníze přijít. Seznam Zprávy před časem zjistily, že Národní centrála proti organizovanému zločinu zvažuje, jestli komoru kvůli tomu nestíhat jako právnickou osobu.
