Článek
Pražský vrchní soud v pondělí zrušil verdikt osvobozující předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a europoslankyni ANO Janu Nagyovou obžalované za dotační podvod související s Farmou Čapí hnízdo.
V odůvodnění rozhodnutí dal soud najevo, že je o vině Babiše a Nagyové přesvědčen. A svými argumenty zavázal s vrácením případu na Městský soud v Praze jeho soudce Jana Šotta konkrétními pokyny, jak se má případem dále zabývat. „Není to vůbec časté,“ komentuje postoj senátu vrchního soudu vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy pak říká, že soudce Šott by se od toho, čím ho vrchní soud zavázal, mohl odchýlit - musely by se však objevit nové důkazy nebo nová svědectví pro Babišovu nevinu.
Má nyní soudce Jan Šott jinou možnost, než uznat Andreje Babiše a Janou Nagyovou vinnými? Nebo je ještě může zprostit obžaloby?
Rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového stavu, který odvolací soud zjistil ke dni rozhodnutí. Tím chci říct, že pokud by po vrácení věci došlo například k doplnění dokazování, provedly se nové důkazy, objevily se nové skutečnosti, tak se i soud prvního stupně s odůvodněním těchto nových skutečností může odchýlit od toho, čím byl vázán soudem odvolacím.
Jak by to mohlo vypadat?
Objeví se dva noví svědci, kteří přinesou do toho případu jasno nebo jiný pohled, který má vliv na hodnocení, které provedl odvolací soud.
A když se už nic nového neobjeví?
Pak bude soud prvního stupně vázán především právními závěry, bude vázán i tím, co mu uložil odvolací soud, aby provedl. Do určité míry bude samozřejmě vázán i těmi skutkovými zjištěními, které odvolací soud provedl. Což je určité novum, které není tak podle právní úpravy čitelné na první pohled. Je to odraz předchozí rozhodovací činnosti Ústavního soudu, jeden z nálezů takto umožnil rozhodovat.
Myslíte nález Ústavního soudu z března 2023, který vypracoval nyní už bývalý ústavní soudce Jaroslav Fenyk? Advokát Eduard Bruna, který zastupuje Andreje Babiše, v pondělí mimo jiné zmiňoval, že tento nález byl překvapivý a nyní je často kritizovaný.
Ano, je to senátní nález, takže plénum by teoreticky mohlo mít jiný názor. Ale to by to také musel někdo tomu plénu předložit.
Jak je běžné, že odvolací soud dá soudu prvního stupně závazný pokyn?
Není to vůbec časté. Sám jste zmiňoval, že ten nález je zhruba dva roky starý. V praxi se usazuje. Soudy druhého stupně si teprve osvojují, co dosud nedělaly nebo měly za to, že to dělat nemohou. Řekl bych, že je to velmi raritní záležitost.
Je správné, že odvolací soud takto soud prvního stupně zaváže? Zrychluje to proces rozhodování…
To je snad jediná výhoda toho rozhodování. Má to však nebezpečí, že z důvodu rychlosti se omezuje právo obviněného na přezkum rozhodnutí. Za mě to tedy je více škody nežli užitku.
Je třeba si uvědomit, že fakticky se obviněnému bere další stupeň. Dojde k tomu, že nejprve soud prvního stupně poslechne odvolací soud. Ten si pak samozřejmě svůj názor podrží. A teprve pak si bude moci podat dovolání k Nejvyššímu soudu, ale jen z důvodů, které jsou taxativně a úzce vymezeny v trestním řádu. To dovolání k Nejvyššímu soudu přijde opožděně.
Osm let vyšetřování a soudů v kauze Čapí hnízdo
- V březnu 2016 Andrej Babiš, který byl tehdy ministrem financí, uvedl, že majiteli akcií společnosti Farma Čapí hnízdo byly dvě jeho děti a bratr jeho současné manželky Moniky Martin Herodes.
- V srpnu 2017 obdržela Poslanecká sněmovna první žádost o vydání Andreje Babiše a i tehdejšího poslance ANO Jaroslava Faltýnka. 6. září 2017 hlasovala pro jejich vydání, na začátku října 2017 si převzali usnesení o zahájení trestního stíhání. Původně bylo obviněno celkem 11 lidí.
Překvapilo vás, jak jednoznačně odvolací vrchní soud své odůvodnění prezentoval? Zhruba tři hodiny předsedkyně senátu Eva Brázdilová mluvila o tom, čeho se Andrej Babiš a Jana Nagyová dopustili, co všechno porušili a dokonce řekla, že podle ní spáchali dva trestné činy.
Je to atypické. Odvolací soud většinou své odůvodnění zhušťuje. Toto odůvodnění bylo poměrné dlouhé. Já jsem tam neseděl, vycházím jen z online reportáže. Z toho ale usuzuji, že bylo poměrně detailní, že bylo dost kritické k soudu prvního stupně a že ty závěry, které zaujal odvolací soud, byly poměrně kategorické. Je to opravu výjimečná záležitost. Já osobně jsem se s takto dlouhým a takto razatním odůvodněním nesetkal.
Soudkyně Eva Brázdilová při odůvodnění mimo jiné řekla, že ve spise je soubor důkazů, které jsou natolik rozsáhlé, že se podle ní podařilo vytvořit ucelený řetězec nepřímých důkazů proti obžalovaným. Podle soudce Jana Šotta se ten ucelený řetězec vytvořit nepodařilo. Jak je možné, že každý senát vidí ten případ odlišně?
Bez konkrétní znalosti se nedokážu zcela vyjádřit, ale z logiky věci jsou-li to nepřímé důkazy, tedy indicie, tak prokazují jiné skutečnosti, z nichž ten soud usuzuje, že došlo k té posuzované skutečnosti. Může tam tedy být rozdílný názor nebo úsudek u soudu prvního a druhého stupně, co z těch důkazů vyplývá a jestli to skutečně nabírá určitého stupně jistoty. Je to myšlenkový pochod daleko náročnější nežli u těch důkazů přímých.
Proč senát vrchního soudu neuznal Andreje Babiše a Janu Nagyovou vinnými rovnou sám?
Brání mu v tom právní úprava, která nedává žádný prostor k výkladu. Právní úprava říká, že soud druhého stupně nemůže uznat nikoho vinným, pokud obžalovaného soud prvního stupně obžaloby zprostil. Důvodem je to, aby to pro obžalovaného nebylo překvapující. Představte si situaci, že jde k odvolacímu soudu jako zproštěný obžaloby a odchází od něj jako pravomocně odsouzený například s trestem několika let ve vězení.
