Článek
Sociální demokracie (SOCDEM), kdysi nejsilnější vládní strana, se po vyřazení ze Sněmovny potýká s ekonomickými obtížemi. Jak zjistily Seznam Zprávy, nové vedení zvažuje i prodej tří ze čtyř zbylých nemovitostí, které partaji ještě zůstaly.
Jde o Dělnický dům v Kladně, Kulturní dům Střelnice v Hradci Králové a objekt zvaný „Surtec“ v pražské Hybernské ulici.
Jak na dotaz redakce uvedl současný předseda Jiří Nedvěd, v těchto dnech si strana objednává posudky, které mají ukázat současnou hodnotu budov. O prodeji posledního a nejcennějšího objektu - pražského Lidového domu, kde strana sídlí - se prý vůbec neuvažuje, proto ani není předmětem zakázky.
V nejbližších dnech by mělo vedení SOCDEM uzavřít smlouvu s dvěma soudními znalci a dvěma techniky, kteří nemovitosti ocení a posoudí jejich technický stav. Strana je v uplynulých týdnech vybírala ve dvou oddělených výběrových řízeních přes Tender arenu, soutěže podle Nedvěda již byly ukončeny a výsledky byly minulý týden schváleny předsednictvem. Následovat mají podpisy smluv.
„U těch tří nemovitostí je prodej jenom jednou z variant. My chceme postupovat transparentně a bez nějakého spěchu, aby se neopakovaly některé chyby, které se staly v minulosti. Jde nám v prvé řadě o to teď získat relevantní informace, abychom vůbec věděli, jakou hodnotu v těch nemovitostech Sociální demokracie má,“ uvedl Nedvěd pro Seznam Zprávy.
„Dokud tu budu já…“
Celý proces předseda Nedvěd označuje jako součást „ekonomické konsolidace“, aby se prý zbavili nálepky strany, která není schopna se postarat o své vnitřní fungování.
Právě výsledky objednaných posudků mají napovědět, zda levicová partaj s tradicí sahající do roku 1878, která dnes nemá žádného poslance a pouze jediného senátora, půjde cestou prodeje, nebo bude hledat jiné využití nemovitého majetku. O dalším postupu by podle Nedvěda mělo v dalších měsících rozhodovat celé předsednictvo.
O odprodeji pražského Lidového domu se prý ani na chvíli neuvažovalo. „To byl můj závazek na sjezdu, který nadále platí, že dokud já budu předsedou, tak v žádných úvahách nebude figurovat jakékoliv nakládání s Lidovým domem. To vnímám jako jedno z už posledních silných pojítek a prvků identity Sociální demokracie a nedokážu si představit, že bychom se této nemovitosti zbavovali,“ prohlásil Nedvěd.
Zatížení sporem s Altnerem
Strana část nemovitostí prodala již dříve, přičemž bývalé vedení v čele s Michalem Šmardou čelilo kritice, že se jich zbavilo pod cenou. Prý o ně ale nebyl zájem.
Šlo třeba o Lannův palác, který byl za 201 milionů prodán nájemci. Podle některých odhadů mohla být cena až o 160 milionů vyšší.
O finančních problémech partaje se mluvilo i na volebním sjezdu koncem loňského roku. Nedvědův neúspěšný protikandidát na předsedu Petr Pavlík tam uvedl, že ke konci roku bude stranická kasa pět milionů korun v minusu a v roce 2026 se prý propadne ještě hlouběji. Upozornil tam i na to, že strana, která se ve sněmovních volbách spojila s komunisty pod značkou hnutí Stačilo!, nedostala za volby od státu žádný příspěvek.
Předseda Jiří Nedvěd nicméně říká, že závazky strany jsou „v tuto chvíli bez problému zvládnutelné“, přičemž odkazuje na poslední výroční zprávu (viz níže) i zprávu auditora.
Rentiérská strana
- Poslední výroční zpráva za rok 2025 ukazuje, že SOCDEM má dnes spíše charakter rentiérské strany než standardní politické organizace.
- Většina příjmů (44 milionů korun ze 60 milionů) pochází totiž z nájmů a majetku, politická činnost už není „hlavní zdroj obživy“.
- Příjmy od státu činily loni 11,7 milionů korun, členové dodali 2,9 milionů a dary byly pouze ve výši 0,35 milionu.
- Na podzimní sněmovní volby vynaložila partaj jen 3,5 milionů korun, což ukazuje na nízké investice do politického boje. Na mzdy šlo téměř 14 milionů a daně byly kolem 17 milionů.
- Stranu tíží dluh vůči své vlastní firmě s názvem Cíl, nyní ve výši 130 milionů korun.
Finanční situaci SOCDEM nadále zatěžuje i letitý spor s advokátem Zdeňkem Altnerem, respektive s jeho dědici. Ti po straně požadují odměnu za právní služby při získání Lidového domu, která se kvůli smluvním pokutám vyšplhala z původních zhruba 18,5 milionu korun až na téměř půl miliardy korun.
Spor se přitom po posledním rozhodnutí odvolacího soudu znovu vrátil k prvoinstančnímu a definitivní verdikt tak stále nepadl.
S přispěním Lukáše Valáška



















