Šťastného chytrý diktafon je od firmy, jež musí plnit příkazy čínské rozvědky

Když se díky zjištění Seznam Zpráv po půl roce ukázalo, komu patří chytré nahrávací zařízení Plaud, nalezené v jednacím sále vlády, pokoušel se jeho deklarovaný majitel - ministr Motoristů Boris Šťastný - situaci zlehčit.

„Je to můj obyčejný AI záznamník, kterým si přepisuji své poznámky a projevy,“ bagatelizoval nález ministr s tím, že si nahrávač „koupil a před pár měsíci někde ztratil“.

Ve skutečnosti se však přihlásil k používání techniky, kterou hned tři zdroje Seznam Zpráv z bezpečnostní komunity považují v rukou člena vlády za bezpečnostní riziko.

Za nahrávačem totiž podle pátrání reportérů stojí čínská firma Shenzhen Smart Connect Technology, která se sice prohlašuje za americký startup, ujišťuje i maximálním zabezpečením nahrávek uživatelů na serverech na západě, avšak na varování expertů to nic nemění.

„Z hlediska informační bezpečnosti jde o obrovský průšvih,“ řekl Seznam Zprávám jeden z nich. „Ale pochybuji, že se to bude nějak řešit,“ dodal.

Varování expertů vyplývá z toho, že všechny čínské firmy jsou podle tamních zákonů povinny spolupracovat s bezpečnostními složkami komunistické strany. Už loni tak obecné varování proti čínské technice vydal Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost.

„Například zákon o státní zpravodajské činnosti z roku 2017 stanovuje, že každý občan a organizace musí podpořit národní zpravodajskou činnost, poskytnout součinnost a spolupráci a zachovat mlčenlivost o utajovaných záležitostech, o kterých se v souvislosti s národní zpravodajskou činností dozví,“ zdůvodňovali mimo jiné krok kyberbezpečnostní experti českého státu.

V reakci na to letos omezila armáda vjezd aut vyráběných v Číně do svých areálů.

Že by si však přes nahrávací zařízení, které nosí u sebe, mohli opatřovat informace čínští zpravodajci, si ministr Šťastný v rozporu s bezpečnostními experty nepřipouští. Stačí mu, že jeho nahrávač je skvělá věc a automatický přepis nahrávek mu pomáhá, protože má problémy se zrakem.

„Většina elektronických přístrojů nebo jejich součástek, se kterými všichni pracujeme, je vyrobená v Číně. Mobilní telefony, záznamníky, televizory, většina domácí elektroniky i součástek v mém autě,“ vyřešil problém Boris Šťastný.

V případě Plaudu je ale situace jiná než u západních firem, které jen výrobu zadávají do Číny. Čínští výrobci, kteří podléhají tamním zákonům, mají u Plaudu pod kontrolou celé zařízení - hardware, software i servery, na které se nahrávají i Šťastného nahrávky.

A to přesto, že se na webových stránkách označuje Plaud za americkou firmu se sídlem v daňovém ráji v Delaware a centrálou v San Franciscu. Jiný obrázek ale nabízejí registrační dokumenty, na základě kterých zařízení schvalovala Americká federální komise pro komunikace (FCC). Ty totiž jako výrobce uvádějí právě společnost Shenzhen Smart Connect Technology.

Stejná shenzenská firma je i žadatelem o americkou ochrannou známku Plaud. Shenzhen Smart Connect Technology na nahrávadlo v Číně drží i patenty a v zemi vystupuje bez amerického prostředníka i jako jeho prodejce.

Lokální čínská média navíc opakovaně opěvují Plaud jako zámořský úspěch místního „sériového podnikatele“ jménem Xu Gao, který za společností Smart Connect Technology stojí. Za samotnou americkou firmu Plaud pak absolvent Wuchanské univerzity vystupuje pod jménem Nathan Hsu.

„Podle veřejných zdrojů stojí za AI-powered nástrojem Plaud právě firma Shenzhen Smart Connect Technology (深圳机智连接科技有限公司), registrovaná ve městě Šen-čen v Číně. Podléhá tedy i čínské legislativě,“ potvrdila i sinoložka Zuzana Košková, šéfka programu Red Watch Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Pakliže by přišel ze strany čínské vlády požadavek na spolupráci a čínští pracovníci firmy ho odmítli, hrozí jim drakonické tresty. Nedotknutelný není nikdo. Například čínský miliardář Jack Ma, který stojí za internetovým gigantem Alibaba, v roce 2020 na několik měsíců zmizel, když ve veřejném vystoupení kritizoval čínské vládní představitele.

Čína v případě potřeby pronásleduje i své občany žijící v zahraničí, kde provozuje tajné nelegální policejní stanice, případně tlačí na příbuzné žijící v Číně.

Ministr Šťastný věc zlehčuje i tím, že jednání vlády si nenahrával a do Plaudu si prý obecně nenahrává žádné informace, které by podléhaly utajení. Tvrdí, že vše, co tam nahraje, později zveřejňuje. Proto se podle něj varování NÚKIB na jeho práci s nahrávadlem v tomto případě nevztahuje.

Video s vysvětlením, které v pátek Šťastný zveřejnil na sociálních sítích:

Ověřit, zda tomu tak skutečně je, však nelze.

Jak už totiž už Seznam Zprávy popsaly, za celý půlrok od lednového nálezu zařízení v sále, kde se projednávají i utajované skutečnosti, šéfka úřadu Tünde Bartha věc nenahlásila jako bezpečnostní incident ochranné službě policie, která Strakovu akademii střeží. A nedozvěděly se to ani tajné služby. Nikdo tak neudělal forenzní analýzu paměti zařízení, která by dle expertů mohla odhalit, co nahrávalo.

Na to, proč úřad neprověřil, zda nalezený přístroj nenahrál například tajné jednání vlády, ředitelka Tünde Bartha neodpověděla.

A české bezpečnostní složky nedostanou příležitost nález prozkoumat ani nyní. Boris Šťastný reportérům potvrdil, že Úřad vlády mu přístroj vrátil po předložení dokladu o jeho koupi. Raduje se, že má teď dokonce dva nahrávače, protože si v mezičase, kdy nemohl najít ten původní, pořídil další. Takže teď bude mít jeden doma a druhý v kanceláři.

„Určitě je nutné varování NÚKIBu nebrat na lehkou váhu. To je jako pravda. Ale znova vám opakuji: to, co já používám, není nic tajného,“ dodal ministr.

Seznam Zprávám však zároveň přiznal, že vlastně neví, co všechno by čínský stát mohlo zajímat. „Tak já nevím, co je zajímavé pro čínský stát. To je asi potřeba se obrátit na nějaké experty,“ prohlásil Šťastný.

Reportéři už v minulosti popsali, že Čína s velkým zájmem shromažďuje v Česku i informace, které nemají přímo nálepku „tajné“. V lednu policie obvinila ze špionáže pražského zpravodaje čínského deníku Kuang-ming ž'-pao, který je stranickým médiem čínské komunistické strany. Jang I-min (Yang Yiming) se scházel s politiky nakloněnými Číně a publikoval s nimi rozhovory. Scházel se s nimi i expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil.

Kvůli Jang I-minovi je česká vláda pod drobnohledem čínských bezpečnostních složek. Pokoušejí si vynutit jeho propuštění. Tamní bezpečnostní složky zadržely v Číně českého podnikatele a české tajné služby pracují s variantou, že se ho pokusí za Jang I-mina vyměnit.

A není to zdaleka jediný špionážní incident s Čínou. Už v roce 2020 díky hackerům prasklo, že čínská firma napojená na tamní lidovou osvobozeneckou armádu shromažďovala internetové profily stovek prominentních Čechů i dalších západních činitelů. Od ministrů přes jejich děti až po policisty. Firma tvrdila, že data pomohou „k velké obrodě čínského národa“, a inzerovala šíření dezinformací a vyvolávání konfliktů na Západě.

Čínští hackeři se také v roce 2022 nabourali do e-mailových schránek ministerstva zahraničí. Neutajované zprávy, které ale mohou být zneužitelné k vydírání nebo tipování cílů dalších operací, nejspíše četli celé dva roky.

Přímo za ochranu utajovaných informací je v Česku zodpovědný Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), kterému se ze zákona takové incidenty mají hlásit. Reportérům řekl, že nedisponuje informacemi, že by v případě ministra Šťasného došlo k porušení pravidel.

„Obecně platí, že v případě podezření na porušení ochrany utajovaných informací úřad vždy činí kroky k objektivnímu zjištění skutkového stavu,“ řekl reportérům bez dalších podrobností mluvčí NBÚ Milan Radosta.