Článek
V roce 2019 odletěla Lucie Samuel z Bruntálu do brazilského Sao Paula i se svou, tehdy ještě ani ne dvouletou dcerkou. Tam ji později zadržela brazilská policie s šesti kilogramy kokainu. Její příběh je nejen dramatický, ale i varovný. Podle její verze, kterou nelze ve všech bodech ověřit, protože soud stále probíhá, naletěla cizinci, s nímž se seznámila na sociálních sítích.
„Já si s ním dopisovala, ale pak jsme se domluvili, že se setkáme osobně,“ vypráví Lucie ve videorozhovoru. „On se vymlouval, že je podnikatel, že má málo času a nemůže přiletět do České republiky. Navrhl ale, ať přiletím za ním do Brazílie.“
Lucii se nechtělo. Ale když slíbil, že všechny výdaje zaplatí, nakonec i s dcerkou letěla. Až v Sao Paulu se dozvěděla, že neznámý cizinec mezitím odletěl do Číny, do Macaa, a chce, aby přiletěla za ním. A zároveň, aby mu přivezla nějaké obrazy z rodinného dědictví od jeho sestry ze Sao Paula.
„Já jsem mu napsala, že ne, že nejsem žádný pošťák, ale on pořád naléhal a naléhal, tak jsem si řekla, že abych měla klid, se sestrou se sejdu, obrazy přeberu, ale někde je nechám.“
Dluhy vs. cesty po světě
Obrazy od „sestry“ opravdu převzala, ale protože byla nedůvěřivá, ukryla je v hotelové chodbě za sedací soupravu. Z letiště ji údajně vrátili, protože neměla očkování, nutná pro tranzit v Singapuru, a když se ubytovala v jiném hotelu, než jí letenku změní, začal ji onen známý bombardovat telefonáty, že ty obrazy prostě musí dopravit, protože jsou velmi cenné. A že za ní pošle advokáta.
Proto se pro ně prý vrátila do původního hotelu – a tam ji zadržela policie. I s obrazy, ve kterých našli šest kilogramů kokainu. O dcerku se postaral český konzulát, Lucie putovala do vězení. „Bylo to tam drsné, zažila jsem, jak se Brazilky porvaly do krve kvůli jídlu, ale já se snažila být nenápadná, stranou, takže jsem ty tři týdny přežila, aniž by mě někdo napadl.“
Bulvární tisk už tehdy psal, že Lucie není zrovna prototypem naivní dívky. A v Bruntálu sice málokdo chtěl mluvit na kameru, ale mimo ni se lidé ze sousedství zmínili o dvou věcech, které jaksi nejdou dohromady: Lucie tonula v dluzích, ale přitom často létala do cizích krajů. Měla v té době tři děti, ale každé s jiným otcem. Dvě starší zůstaly u prarodičů, nemladší dcerka je s Lucií už třetí rok v Brazílii.
Otec Lucie tvrdil, že na tom není nic zvláštního, že oni jako rodiče její cesty po světě platili, protože ona vždy chtěla vynikat a vedla extravagantní život.
Hodit rýži na síto
Ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych sice nechtěl konkrétní případ komentovat, ale obecně říká, že podobných případů přibývá.
„Ten model je založený na verbování kurýrů a je lhostejno, jestli na začátku stojí nějaký osobní vztah k člověku, který se na tom podílí, jestli je to v nočním klubu nebo v zahraničí. Podstatou kurýrní přepravy je diverzifikace rizika. Pokud pošlete tunu kokainu naráz, přijdete o celou tunu, když zásilku úřady zadrží. Když vyšlete několik desítek nebo stovek kurýrů, je to jako když hodíte rýži na síto. Některá zrnka propadnou, to je váš zisk, některá ne, to je vaše ztráta,“ vysvětluje Frydrych a pokračuje, „rekrutují se různé typy lidí, volí různé trasy, aby nebudili pozornost. Mohou to být stejně tak seniorské páry jako mladí lidé, kteří navenek odjíždějí na nejrůznější brigády, třeba sběr ovoce nebo takzvaný modeling. Ty verbují většinou v nočních klubech kurýři, kteří už několikrát pašovali a uspěli. Lákají je na velký zisk.“
Zásadní obrat?
Lucii propustili v Sao Paulu do domácího vězení. Sama říká, že teď, po dvou letech, se už může pohybovat i po Brazílii, ale nesmí opustit zemi. Mezitím se vdala za Nigerijce, se kterým žije, a porodila mu i další dcerku. Stěžuje si hlavně na to, jak se všechno vleče, protože trestní řízení se v podstatě zastavilo. Zčásti kvůli covidu, zčásti kvůli pomalé brazilské soudní mašinerii. Stále jí hrozí až pět let vězení.
„Náš konzulát je s ní v nepřetržitém kontaktu od už jejího zadržení. Pomáhá od začátku s tlumočením, nabídl a realizoval pomoc této občance s tím, že se pracovníci konzulátu starali o její dceru po dobu zadržení a vedoucí konzulátu svým dopisem přispěl i k tomu, aby dotyčná byla propuštěna z vazby do domácího vězení, a následně jí pomohl sehnat ubytování v ubytovně pro cizí státní příslušníky,“ popisuje ředitel konzulárního odboru Ministerstva zahraničí Pavel Pešek.
Podle jejího brazilského advokáta Fabia Soler Fajolliho se teď celý proces konečně pohnul. Telefon Lucie byl totiž po jejím zadržení zapečetěn, policie tvrdila, že žádná konverzace mezi ní a neznámým cizincem tam není.
Až když advokát pohrozil mezinárodním skandálem, soudkyně telefon uvolnila a konverzace se najednou našla. Advokát tvrdí, že je to zásadní obrat ve prospěch Lucie, protože konverzace dokazuje, že nepašovala drogy dobrovolně, ale naletěla cizinci, kterého se nepodařilo identifikovat.
Na otázku, zda se chce Lucie vrátit do České republiky, pokud jí soud zbaví viny, odpovídá jednoznačně - ano.
Tým Josefa Klímy
Josef Klíma, Marcela Sobotková a Jaroslav Mareš.
Příběhy podvodů, neetického jednání, pohnuté lidské osudy i dosud neznámé okolnosti historických událostí. To jsou témata týmu Josefa Klímy.
