Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po pěti měsících jsou známy důvody, které vedly odvolací olomoucký vrchní soud ke zrušení rozsudku v kauze Stoka, v níž vyšetřovatelé rozkryli systematickou korupci a ovlivňování veřejných zakázek v Brně.
Předseda senátu Vladimír Hendrych popsal ve dvou usneseních, které Seznam Zprávy získaly, jakých pochybení se podle něho dopustil brněnský krajský soud.
Ten nepravomocně odsoudil hlavní tvář této kauzy - bývalého místostarostu Brna-střed Jiřího Švachulu - k 9,5 letům ve vězení. Nepodmíněné tresty pak dostali také další členové skupiny.
Jenže tyto tresty už neplatí. A podle Hendrycha bude nutné, aby brněnská soudkyně Jaroslava Bartošová nyní zásadně změnila pohled na tento případ. „Je zjevné, že bude nutná zásadní úprava náhledu na celou strukturu projednávané trestné činnosti oproti podané obžalobě. Následně bude nutno nově hodnotit provedené důkazy v celém rozsahu napadaného rozhodnutí,“ napsal Hendrych do usnesení.
Ve zmíněném usnesení, z něhož už citoval také server Novinky.cz, pak odvolací vrchní soud dále popsal hned několik pochybení, kterých se senát soudkyně Bartošové podle jeho názoru dopustil.
Za zcela zásadní považuje Hendrych to, že čtveřice obžalovaných - Jiří Švachula, Saman El-Talabani, Pavel Ovčarčin a Lubomír Smolka - byla krajským soudem odsouzena, ale i zproštěna za zločin účasti na organizované zločinecké skupině. Což podle odvolacího soudu nelze.
„Obžalovaní totiž svým jednáním buďto naplnili znaky tohoto trvajícího trestného činu, nebo jsou důvody pro jejich zproštění,“ uvedl Hendrych.
Snížení trestu pro politika
Další problém nastal v případě zdůvodnění trestů pro jednotlivé obžalované. Třeba - jak dále Hendrych napsal - krajský soud nedostatečně zdůvodnil, proč mimořádně snížil trest brněnskému politikovi Petru Hosovi.
Tomu žalobce navrhl sedm let za mřížemi. Hos byl ale odsouzen k souhrnnému trestu ve výši tří let s podmínečným odkladem na pět let. A navíc dostal peněžitý trest tři miliony korun.
Další pochybení pak odvolací soud zjistil v případě obžalovaného El-Talabaniho, který s vyšetřovatelovi na rozkrytí tohoto případu spolupracoval. Při hlavním líčení, které se konalo v říjnu 2020, však nemohl během své výpovědi nahlížet do svých poznámek. „Neumožnění použití poznámek je nutno hodnotit jako omezení práva na obhajobu, neboť obžalovaný může podstatnou část své výpovědi opomenout,“ napsal olomoucký vrchní soud.
Senát soudkyně Bartošové podle Hendrycha chyboval také v případě, kdy nejednal s matkou Švachuly a firmou CA Institut jako se zúčastněnými osobami. Švachulově matce v této kauze zajistila policie peníze na jejím účtu a zmíněné společnosti pak vozidlo značky Mercedes-Benz.
Bartošová navíc v této souvislosti rozhodla o zabrání auta. Jenže k tomuto kroku přistoupila až poté, co už bylo prodáno novému majiteli. I toto pochybení musí podle Hendrycha brněnský soud nyní napravit.
Obžaloba přitom tvrdí, že obvinění v této kauze manipulovali veřejné zakázky v hodnotě minimálně 260 milionů korun. Celkové úplatky pro zločineckou skupinu podle verdiktu krajského soudu přesáhly dvacet milionů korun.
Rozsudky Krajského soudu v Brně v kauze Stoka
Jiří Švachula – bývalý vlivný politik ANO, exmístostarosta Brna-střed. Podle obžaloby vedl organizovanou skupinu, ovlivnil stovky stavebních zakázek a rozděloval úplatky mezi komplice. Měli takto získat 47 milionů korun. Vinu u soudu popřel.
Rozsudek: 9,5 roku, propadnutí části majetku
Navržený trest státním zástupcem: 14 let, propadnutí majetku zajištěného policií
Saman El-Talabani – brněnský podnikatel iráckého původu. Klíčový svědek, usiluje o status spolupracujícího obviněného. Odsouzen v jiné kauze obřích daňových úniků, policii na Stoku navedl. Měl vazby na politiky, podle obžaloby vybíral úplatky na Brně-střed i v městských částech.
Tabulka s úplatky
Soudkyně krajského soudu Bartošová v rozsudku detailně popsala, jak se v Brně podle ní systematicky ovlivňovaly veřejné zakázky. Při jeho psaní si dala práci také s vytvořením tabulky, kdo konkrétně a v jaké výši úplatek za jednotlivou veřejnou zakázku v této kauze získal.
Tabulka uvádí konkrétně sedmadvacet podle soudu ovlivněných zakázek za více než 130 milionů korun. Týkaly se rekonstrukce bytových domů, obnovy zastávky městské hromadné dopravy, vybudování gymnastického sálu v základní škole nebo opravy dalších městských nemovitostí.
„Nepochybně každý z obžalovaných věděl, že podvádět, krást, uplácet, nebo přijímat úplatky se nemá,“ napsala soudkyně Bartošová v rozsudku. „Přesto však obžalovaní jednali cíleně, aktivně a promyšleně, v úmyslu dosáhnout ovlivnění zakázek a zejména vlastního finančního obohacení, ať už cestou získání zakázky pro sebe, pro spřátelenou firmu, nebo získání finančního profitu ve formě úplatku,“ doplnila.
Podle obžaloby získávaly veřejné zakázky vybrané spřátelené firmy, kdy úplatky činily obvykle deset procent ceny zakázky. Firem zúčastněných v systému bylo několik a vždy vyhrála předem vybraná, ostatní podle obžaloby působily jako takzvaně křoví. Cena se tím uměle navyšovala.
