Hlavní obsah

Zvrat ve sporu o církevní restituce. Klášter může znovu dostat rozsáhlé lesy

Foto: Profimedia.cz

Vyšebrodský klášter založil šlechtický rod Vítkovců ve středověku.

Reklama

12. 1. 15:37
aktualizováno • 12. 1. 17:02

Ústavní soud vyhověl stížnosti Cisterciáckého opatství Vyšší Brod, které se domáhá už jednou vrácených lesní pozemků. Zrušeno bylo celkem 17 rozsudků Nejvyššího soudu.

Článek

Klášter mnišského řádu cisterciáků má oprávněný nárok na více než dva tisíce hektarů lesů, které už jednou získal v restituci, avšak posléze si je znovu přivlastnil stát. Vyplývá to z aktuálního nálezu Ústavního soudu.

Rozhodnutí znamená konečný zvrat v jednom z největších sporů církevních restitucí.

Obecné soudy se dosud opakovaně usnášely, že vrácení majetku klášteru brání poválečné konfiskační dekrety prezidenta Edvarda Beneše, které jsou podle zákona překážkou k restitucím.

Ústavní soud se však přiklonil na stranu kláštera a zdůraznil, že soudy musejí posuzovat také okolnosti, za kterých se majetky konfiskovaly. Došel k závěru, že komunistické úřady po převratu v únoru 1948 použily dekrety jako jednu ze záminek k perzekuci řádu.

Mniši z Vyššího Brodu odmítli vpustit do kláštera Adolfa Hitlera a byli za to rozehnáni a internováni. Opat byl po válce oceněn za věrnost Československu a prezidentu Benešovi. Až v roce 2019 překvapivě české soudy začaly s klášterem zacházet jako s kolaborantem.
Jakub Kříž, právní zástupce kláštera

„Při aplikaci restitučních zákonů není možno postupovat příliš restriktivně a formalisticky, ale naopak velmi citlivě vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. Nelze přitom abstrahovat ani od notoricky známého, tzv. třídního přístupu státních orgánů v období totalitního režimu,“ konstatoval Ústavní soud v nálezu.

Soud připomněl, že klášter ležící nedaleko hranic s Rakouskem se za 1. republiky hlásil k územní celistvosti Československa a jako první jej zkonfiskovali už nacisté. Pokusy o zabavení majetku kláštera na základě Benešových dekretů se odehrály ještě před převratem v únoru 1948.

Po přijetí zákona o církevních restitucích nejdříve Státní pozemkový úřad začal pozemky klášteru vydávat. Státní Lesy ČR, které nechtěly cisterciákům vydávat své porosty, se rozhodly bránit žalobou. Krajský soud v Českých Budějovicích jejich agrumenty neuznal, pražský vrchní soud a později i Nejvyšší soud však konstatovaly, že restituci brání Benešovy dekrety.

Tyto soudy však nezohlednily, že nešlo o jednoznačně účinné použití dekretů před 25. únorem 1948, což je začátek období pro uplatnění restitucí. Podle dobových dokumentů například Ministerstvo zemědělství vypovídalo klášteru hospodaření s pozemky až v červnu 1948. Přitom se neodvolávalo na dekrety, ale na zákon o revizi první pozemkové reformy.

„Ústavní soud napravil křivdu, které se dopustila česká justice. Mniši z Vyššího Brodu odmítli vpustit do kláštera Adolfa Hitlera a byli za to rozehnáni a internováni. Opat byl po válce oceněn za věrnost Československu a prezidentu Benešovi. Až v roce 2019 překvapivě české soudy začaly s klášterem zacházet jako s kolaborantem,“ vyzdvihl verdikt Ústavního soudu právní zástupce kláštera Jakub Kříž. Nález podle něj očišťuje dobré jméno kláštera a zároveň mu umožní hospodářskou soběstačnost.

Benešovy dekrety jako „výluka“ v církevních restitucích

„Věc nelze vydat v případě, že se jedná o věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.“

Zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (§ 8 odstavec 1h)

Verdikt je studenou sprchou zejména pro Nejvyšší soud, kterému Ústavní soud tímto nálezem zrušil celkem 17 verdiktů z posledních let. Nejvyšší soud ve sporu vytrvale přisvědčoval názoru státních Lesů ČR, že vyšebrodský klášter nemůže restituovat kvůli Benešovým dekretům. Protože šlo o samostatné žaloby k jednotlivým restituovaným pozemkům, musel klášter podat celou sérii ústavních stížností. Ústavní soud je ale nakonec spojil do jednoho řízení.

Spor se nyní vrací k Vrchnímu soudu v Praze, který v minulosti také nároky cisterciáků odmítal. Nyní však bude vázán názorem ústavních soudců.

S nálezem se neztotožnili všichni tři členové soudního senátu. Jeden z nich Vladimír Sládeček uplatnil takzvané odlišné stanovisko, ve kterém se vyslovil proti uznání restitučního nároku.

Na stranu vyšebrodských cisterciáků se nedávno přiklonil i Nejvyšší správní soud. V prosinci zamítl kasační stížnost Státního pozemkového úřadu, který předtím narazil s opravou dřívějších rozhodnutí o vrácení zemědělských pozemků klášteru.

Ve sporu, který se týkal dekretů, uspěl také maltézský řád. Ústavní soud nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval dovoláním řádu ve sporu o několik parcel na Bruntálsku. Podle Ústavního soudu trvají pochybnosti o účinnosti konfiskace podle Benešových dekretů, a zejména pochybnosti o tom, zda stát parcely ještě před únorem 1948 převzal a choval se jako jejich vlastník.

Aktualizace 17:00: Doplněno o další podrobnosti k případu, upraveno.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované