Článek
Pomoc Ukrajině musí být podle Andreje Babiše doprovázena jasným plánem, jak bude konečně mír a příměří. Designovaný český premiér to ve čtvrtek uvedl po jednáních v Bruselu. O možnostech financování Ukrajiny nemá podle svých slov detailní informace, belgický premiér Bart De Wever ho nicméně ve čtvrtek informoval o belgické pozici. Tématem se prý nová česká vláda bude zabývat v úterý.
Evropská komise navrhuje zemím evropského bloku před prosincovým summitem EU dvě varianty finanční podpory Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jednou je půjčka od Evropské unie, financovaná z unijního rozpočtu, což by vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států. Druhou možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU, tedy zejména v Belgii, ale také v Lucembursku. Reparační půjčku by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.
Druhou variantu prosazuje například německý kancléř Friedrich Merz, důrazně proti se ovšem staví belgický premiér, jehož vláda má obavy z možných důsledků takového postupu. Moskva návrh označuje za zabavení či rovnou krádež ruského majetku.
De Wever mimo jiné žádá po ostatních zemí EU záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Velikost podílu by se přitom rozpočetla podle hrubého národního důchodu (GNI) jednotlivých zemí. V případě celkové částky 210 miliard eur by to podle listu Politico pro Česko znamenalo přibližně 3,7 miliardy eur (89,6 miliardy Kč).
„Tak to si úplně neumím představit,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda si dokáže představit, že by podobné záruky příští týden na summitu EU za Česko poskytl. Dodal ale, že nezná detaily.
Podobně designovaný premiér uvedl, že nezná podrobnosti o jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v konfliktu s Ruskem a „neví, co tam řeší“. „Pokud Merz a Macron jsou součástí Evropské rady, tak logicky mi vychází, že by se to mělo řešit na Evropské radě, abychom věděli, jaká je strategie Evropy,“ uvedl Babiš na adresu německého kancléře a francouzského prezidenta. V připojení se k těmto jednáním v budoucnu ovšem nevidí problém. „Znovu ale opakuji, že neznám úplně, o co se tam jedná,“ dodal.
Během čtvrtečních jednání s unijními představiteli byla podle Babišových slov zmíněna i česká muniční iniciativa, jejíž možné ukončení designovaný premiér dříve naznačil. Díky iniciativě získává Ukrajina na obranu před ruskou invazí dělostřelecké granáty a Kyjev, ale i zástupci EU či dalších zemí sedmadvacítky ji velmi oceňují. Stejně tak ji opakovaně zmiňuje jako velmi důležitou i generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Rád se seznámím s muniční iniciativou, protože dosud pokusy, abych získal informace, úplně nevyšly,“ uvedl Babiš. „Určitě se k tomu vrátíme, protože je důležité, abychom znali podstatu, jak to všechno funguje,“ řekl novinářům.
V minulých dnech se šéf strany ANO vyjadřoval na adresu Bruselu kriticky zejména v souvislosti s klimatickou politikou Evropské komise; kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) a oznámil, že jeho vláda bude požadovat úplné odstoupení od povolenek ETS 2. Po čtvrtečním jednání v Bruselu ale uvedl, že tato témata s unijními představiteli vůbec neřešil.
