Bahno na sítích političek. Nejčastěji píší lidé toxické komentáře Pekarové

„Zaveďte ji někdo do temného lesa a postarejte se o ni.“

„Prašivina zku***ná.“

„Ty ku***o bolševická, táhni do p**ele, ty m**ko.“

V komentářích na sítích političek to bývá peklo. Ženy jsou podle expertů jedním z nejčastějších cílů sexistických, vulgárních a nenávistných komentářů na sociálních sítích. „A ideálním terčem jsou ženy v politice,“ říká Roman Číhalík, manažer startupu Troll Wall AI, který vytvořil analýzu toxických komentářů pod profily vybraných českých političek.

Zatímco jejich mužští kolegové urážky častěji schytávají za svoje výroky či obsah politiky, u žen jde ve velké míře o narážky na vzhled nebo o hrozbu znásilněním. Analýza konkrétně hodnotí vulgarity, nenávistné komentáře s cílem ponížit nebo dehonestovat a také spam, tedy nevyžádané komentáře, které odkazují například na erotické weby nebo sázkové kanceláře.

Výzkumníci hodnotili komentáře na facebooku za měsíc červen, „zvítězila“ Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která má pod svými příspěvky největší podíl toxických komentářů, každý čtvrtý spadá do zmiňované kategorie. V závěsu za ní se umístila Alena Schillerová (ANO), která má z hodnocených političek na facebooku suverénně nejvyšší dosah, podíl toxických komentářů má podobný jako předsedkyně Sněmovny.

„Vůbec mě to nepřekvapuje, je to dlouhodobá záležitost. Je třeba říct, že většinově jde o obsah, který je zcela záměrně vytvářen, a to nejenom u mě, ale i jiných političek stran, které jsou ve vládě, které například podporují Ukrajinu, místo Ruska. Má to společný jmenovatel, ve finále jsou to často fiktivní účty, ne reální lidé,“ říká pro Seznam Zprávy Pekarová.

Podle šéfky Sněmovny jde o sofistikované a koordinované kampaně od maximálně desítek účtů, které se „slétnou“ pod příspěvky političek a komentáři se snaží vyprovokovat ostatní profily, aby si do žen ve funkci také kopli. „Těžko se s tím bojuje, jak se říká, zatímco lež oběhla planetu, pravda si teprve zavazuje boty,“ komentuje Pekarová.

Že je vyhrožování političkám v Česku bohužel standard, potvrzuje také dubnový výzkum sdružení Fórum 50 % ve spolupráci s neziskovou organizací Friedrich-Ebert-Stiftung. Zúčastnilo se ho celkem 36 českých poslankyň. Zkušenost s psychologickým násilím, jako jsou výhrůžky, nadávky nebo zastrašování potvrdilo 81 % z nich. Ve věku do čtyřiceti let dokonce všechny do jedné.

Političky podle výzkumu vnímají, že v porovnání s útoky na jejich kolegy má agrese vůči nim odlišný charakter – je mnohem osobnější a často se sexuálním podtextem. Téměř 60 % respondentek, které se setkaly s výhružkami násilím, tyto incidenty nenahlásilo policii.

Necelých 42 % respondentek má zkušenost se sexualizovaným násilím, ať už jde o nevyžádané doteky nebo o sexuální návrhy. Jedna zažila sexualizované napadení. Nejméně se dotazované poslankyně setkaly s ekonomickou a fyzickou formou násilí (11 %). Na 28 % respondentek omezuje svou politickou aktivitu, jako je veřejné vystoupení, rozhovor s médii, zveřejňování příspěvků na sociálních sítích apod. z obavy, že se stanou terčem nenávistných komentářů, obtěžujícího chování nebo násilí.

„Výsledky výzkumu ukazují alarmující míru psychologického i sexualizovaného násilí, kterému čelí české poslankyně napříč politickým spektrem. Genderově podmíněné násilí na političkách má nejen negativní dopad na výkon poslaneckého mandátu, ale může odrazovat mnohé ženy od vstupu do politického života,“ říká ředitelka Fóra 50 % Markéta Kos Mottlová.

Jak se s tím samotné političky vypořádávají? Alena Schillerová již dříve pro Seznam Zprávy uvedla, že komentáře na sítích moc neřeší. „Možná, že někdy mi někdo něco takového napsal na sítě, ale já to zas tak neřeším,“ sdělila redakci. Přiznává, že v dobách, kdy byla ministryní financí, předala pár případů ochranné službě.

Pekarová Adamová uvedla, že vypovídání na policii či u soudu nebo přebírání zásilek od soudů se pro ni a její asistentku už stalo téměř rutinou. Každý měsíc jim to zabere několik hodin. „Vyjádřit názor nebo nesouhlas patří k demokracii. Ale ve chvíli, kdy to přesáhne hranici vyjádření názoru a stává se z toho výhrůžka smrtí, to už řeším a s týmem takové vzkazy vždy posíláme policii,“ řekla Pekarová.

Podobný jiný přístup k tomu má její kolegyně z vedení Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti). Místopředsedkyně Sněmovny je rovněž častou adresátkou nepříjemných výhrůžek smrtí či znásilněním a i ona už v minulosti dosáhla potrestání slovních agresorů.

„Příkladem je jedna paní, která veřejně vybízela k mému zabití a dostala pak dvouletou podmínku. Nebo proruská dezinformátorka, která o mně vědomě šířila lež a strašila občany, za což jí soud nařídil omluvu a uhradit 50 tisíc,“ přiblížila Richterová.

Faktem zůstává, že ženy jsou v české politice dlouhodobě nedostatečně zastoupeny. Po volbách v roce 2021 jich sice zasedl do poslaneckých lavic rekordní počet a tvoří čtvrtinu pléna, ale část z nich se už nechala slyšet, že se znovu o mandát ucházet nebude.