Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pirátka Barbora Pipášová, Monika Oborná z hnutí ANO a ministryně spravedlnosti Eva Decroix v barvách koalice Spolu. Tři ženy, které stojí v čele kandidátek. Všechny se shodnou hlavně na tom, že žen je sice v české politice málo, nemělo by se o tom ale jen mluvit, ale také pro to něco dělat.
Není důležité pohlaví, ale obsah, říká například Decroix. Pipášová zase navrhuje změnit jednací řád Sněmovny, aby z ní nebyla taková „žvanírna“ a poslanci měli flexibilnější časový rozvrh. A Oborná mluví o tom, že je jí jedno, jestli bude mít proti sobě soupeře, nebo soupeřky, zkrátka chce vyhrát.
„Doma mě učili, že soupeře si člověk nevybírá, že si mám jít za svým,“ říká poslankyně hnutí ANO.
Faktem zůstává, že ženy jsou v české politice dlouhodobě nedostatečně zastoupeny. Po volbách v roce 2021 jich sice zasedl do poslaneckých lavic rekordní počet a tvoří čtvrtinu pléna. Část z nich se už ale nechala slyšet, že se znovu o mandát ucházet nebude. Práce v dolní komoře Parlamentu se podle nich nedá skloubit s rodinným životem ani politikou na krajské úrovni.
Některé nové tváře by mohly vzejít třeba právě z Vysočiny.
Pirátka chce podpořit mladé rodiny
Barbora Pipášová je pirátskou odbornicí na duševní zdraví a letos také jedničkou do voleb na Vysočině. V civilním životě je terapeutkou, při osobním setkání tak i působí, kolegové se jí dokonce v uvozovkách bojí, prý je při rozhovoru často skenuje pohledem. Pokud by ji ale voliči poslali do Sněmovny, bude muset podle svých slov z „bubliny“ svého povolání rychle vyskočit. „Jsem totiž zvyklá lidem věřit, což v politice moc nemůžete,“ říká.
Kdo kandiduje na Vysočině
Kromě Moniky Oborné (ANO), Evy Decroix (Spolu) a Barbory Pipášové (Piráti) jsou na Vysočině lídry stran, které mají v průzkumech šanci dostat se do Sněmovny, také: Lukáš Vlček (STAN), Radek Koten (SPD), Otakar Březina (Stačilo!) a Karel Beran (Motoristé sobě).
O vstupu do politiky začala uvažovat již před mnoha lety, sama říká, že ještě před pandemií covidu-19, konkrétně když se jí narodilo dítě. Najednou byla v situaci, ve které se ocitá mnoho žen - dočasně závislá na příjmu partnera, což do té doby neznala.
„Byl to krutý střet s realitou, najednou jsem si musela říkat o peníze,“ vypráví Pipášová.
Systém, do kterého nahlédla, podle ní potřebuje změnu. Například více podporovat mladé rodiny, třeba dalším navýšením rodičovského příspěvku, který současná vláda „přifoukla“ o 50 tisíc na celkem 350 tisíc za jedno dítě. „Chceme ho zvýšit na 420 tisíc a každé čtyři roky valorizovat,“ přibližuje pirátská lídryně.

Barbora Pipášová na zahájení pirátské kampaně.
Nová politička, která se mezi „velké ryby“ snaží dostat až nyní, už na vlastní kůži začíná pociťovat, s čím se musí politici - a hlavně ženy - potýkat. „Stačilo asi deset minut, co jsem si na facebook napsala, že jsem členkou Pirátů, a už mi někdo pod fotku napsal, že jsem komunistická k***a,“ popisuje.
Stejně jako mnoho dalších Pirátů prý byla na začátku politicky naivní, například minulý rok, kdy po nepovedené digitalizaci stavebního řízení skončil ve Fialově vládě ministr Ivan Bartoš. „Už jsme se všichni poučili,“ míní Pirátka, která na Vysočině bydlí.
Kampaň vede třeba na farmářských trzích nebo na louce, kde s dalšími Piráty grilují, přičemž řeší také lokální témata. Vadí jí například, že současná koalice na radnici v Moravských Budějovicích neřeší zápach za jejím domem. Pipášová bydlí v lokalitě zvané Mexiko, kde obyvatelům vadí místní velkochov slepic, který podle političky není modernizovaný a desítky let „smrdí jako slepičárna“. Piráti v místě navrhli zvýšit daň z nemovitosti, aby majitel chovu odešel, zastupitelstvo ale bylo proti.
Město Moravské Budějovice se opět na lidi z Mexika vykašlalo. Nezajímá mě všechny vaše memoranda a dohody na přátelské...
Posted by Barbora Pipasova on Monday, June 9, 2025
Její téma je také Sněmovnou nedávno schválený zákon o psychoterapii, který by měl výrazně ovlivnit i její práci terapeutky.
Mimochodem, k předkladatelkám novely zákona, která má pravidla v oboru po letech diskuzí více ujasnit, patří Eva Decroix - další politička, která kandiduje na Vysočině.
Velké téma Dukovany
Nová ministryně spravedlnosti, která po bitcoinové kauze vystřídala v čele resortu Pavla Blažka, je podle svých slov v kampani neustále. Už minulé léto vyrážela mezi voliče a nabízela jim palačinky, i když tehdy říkala, že o kampaň nejde. Nakonec je z Decroix nejen ministryně, ale také jednička Spolu na Vysočině, kde s kolegy vymysleli slogan „Vysočina je nejvíc“.
„Ani přes prázdniny nic neutichá, jedeme dál,“ říká Decroix. Přiznává ale, že kvůli novým povinnostem v čele ministerstva musela přece jen některé akce rušit, aby co nejrychleji nastavila procesy v prošetřování bitcoinové kauzy, kterou jí Blažek na úřadu nechal. Lidé, které potkává v terénu, se prý nové členky vlády na aféru moc neptají.
„Za námi logicky nechodí fanoušci Andreje Babiše, stejně tak jako na jeho mítinky nechodí moji příznivci. Měli jsme jeden incident ve Žďáru, kde na nás nějaká antisystémová skupinka pokřikovala, nakonec jsme si to ale nějak vysvětlili,“ popisuje ministryně.

Eva Decroix na roadshow koalice Spolu.
Podle Decroix řeší lidé na Vysočině „klasické“ problémy - například důchody. „Opozici se podařilo rozesít mezi lidi náladu, že jsme obrali důchodce o peníze,“ vysvětluje Decroix. Velké regionální téma jsou podle ní Dukovany, kde Česko nedávno podepsalo smlouvu na dva jaderné bloky s korejskou KHNP.
„Lidé řeší, jak to teď bude v okolí Třebíčska s bydlením nebo jak to ovlivní pracovní trh. Podnikatelé se třeba bojí, že jim Dukovany takříkajíc přeplatí zaměstnance a nebude pro ně mít kdo pracovat. To vše jsme si museli vysvětlovat,“ přibližuje Decroix.
Představitelka liberálního křídla ODS a advokátka platí mezi kolegy za ambiciózní političku, o čemž svědčí i její postup ve straně. Podporuje manželství pro všechny, zatímco většina jejích konzervativních kolegů ráda tlačí vizi tradiční rodiny. Ona sama má ale tuto představu prý „nabouranou“ z rozvodových řízení, u kterých coby advokátka a mediátorka trávila mnoho času.
Ženy to v české politice mají podle Decroix těžké, čelí mnoha předsudkům. Když se dala na politickou dráhu, první rok odpovídala prý hlavně na dotazy, jaké to je být žena v politice. „Je to toxické prostředí s velkou mírou konfliktu, to říkám jako advokát. Ženy si zkrátka musí víc věřit,“ vyzývá lídryně Spolu, které v posledních parlamentních volbách na Vysočině těsně zvítězilo. Hned za ním bylo s necelými 27 procenty hlasů hnutí ANO.
Smaží bramboráky s Babišem
Pro mnohé překvapivě se další ženou - jedničkou - na Vysočině stala Monika Oborná. Poslankyně povede kandidátku hnutí ANO. Od začátku letošního roku aktivně agituje s heslem „Naše Monika za Vysočinu“, v ulicích měst rozdává koblihy, květiny, letáky a čepice. Pětatřicetiletá politička, jež se v dolní parlamentní komoře věnuje vědě a inovacím, vsadila v kampani také na vaření.
S Andrejem Babišem smažila bramboráky, s Alenou Schillerovou vařila jihlavskou kyselku a s Karlem Havlíčkem nádivku. Na svém webu pak voličům zveřejňuje recepty, aby si mohli i doma uvařit například právě bramborák od Babiše.
Oborná sbírala zkušenosti už jako asistentka ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové. V hnutí je od samotného začátku. „Tehdy jsem byla studentka a byla to pro mě veliká zkušenost být u zrodu nového politického subjektu. Začínala jsem v komunální politice a to byl skvělý politický základ. Nyní trávím asi více času v autě než většina holek v mém věku, to je pravda,“ přibližuje.

Monika Oborná (ANO) vsadila v kampani na vaření.
Na svou práci si nestěžuje, odměnou jsou jí prý hlavně různá strategická jednání, ke kterým ji Babiš pouští. Jaký mají vztah? „S panem Babišem spolu často probíráme věci, které se týkají Vysočiny. Já mám na něm ráda tu jeho schopnost položit trefnou otázku, která jde vždy k podstatě. Je pro mě také velká škola ho sledovat při výjezdech, jak mluví s lidmi. Jak je schopný s nimi navázat kontakt a jak jim naslouchá – myslím, že toto nedokáže žádný jiný politik v Česku,“ říká Oborná.
Hlavním problémem jejího regionu je podle ní pokles životní úrovně, který je cítit napříč populací. „Přichází za mnou často i lidé ze střední třídy a stěžují si, jak je draho. A nejde jen o potraviny, ale třeba i o placení školek, družin, veřejné dopravy, elektřiny a spousty dalších věcí. A výmluvám, že je to kvůli válce na Ukrajině, už lidé nevěří, protože vidí, že v jiných zemích nejsou třeba energie tak drahé jako v Česku,“ stěžuje si.