Hlavní obsah

Většina nájemníků je spolehlivá, pro krátké smlouvy není důvod, říká Bartoš

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Reklama

Ačkoli vláda v programovém prohlášení slibuje podporu hypoték pro mladé, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš v polovině volebního období říká, že téma „není na stole“.

Článek

„Nemyslím si, že na to dojde v době, kdy hypotéky šly takto nahoru. Já vidím cestu přes podporu obnovy obecního bydlení a dostupné nájemní bydlení,“ říká Bartoš v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Právě na nájemní bydlení se teď Bartoš soustředí: rozjíždí financování pro radnice a pracuje na tom, aby mohli lidé své byty k pronajmutí svěřovat obcím. Chystá i velké změny v nájemních smlouvách – skončit má řetězení krátkodobých smluv, aby měli nájemníci jistotu dlouhodobějšího nájmu.

Toho, že by opatření mohlo mít opačný efekt – tedy že majitelé raději budou hledat nové nájemníky než přistupovat na dlouhodobý pronájem – se neobává.

„Krátkodobé smlouvy jsou využívané kvůli tomu, že pronajímatelům snižují míru nejistoty. My ji chceme snížit tím, že zavedeme rozkaz k vyklizení – cílem je, aby byl neplatič do dvou měsíců od zahájení řízení o vyklizení pryč,“ dodává Bartoš.

V programovém prohlášení máte zvýhodněné hypotéky pro mladé. Jak to vypadá, budou nakonec?

Tam by musela být dohoda Ministerstva financí a bankovního segmentu. Nemyslím si, že na ně dojde v době, kdy hypotéky šly takhle nahoru. Já na Ministerstvu pro místní rozvoj vidím cestu přes podporu obnovy obecního bydlení a přes program Evropské komise na dostupné nájemní bydlení.

Nicméně v programovém prohlášení je máte. Takže se na tom nepracuje v tuto chvíli?

V našem rezortu tento plán nemáme, není to součástí reformy Bydlení pro život.

Ani s Ministerstvem financí jste to neřešili?

Není to na stole. Spíš si myslím, že je to na tom bankovním sektoru.

Jak se daří váš plán, aby mohli majitelé, kteří nechtějí pronajímat sami, dát své byty do správy obcím?

Bude to v chystaném zákoně o podpoře v bydlení, který právě teď posílám na vládu. Ale ono to frčí v některých městech i bez něj. V Česku je v bytových domech 200 tisíc dlouhodobě neobsazených bytů, z nichž některé majitelé nepronajímají, protože je to pro ně riskantní. A ukazuje se, že kdyby měli záruku platby a nemuseli se o to starat, tak by pronajali. Ty záruky by převzaly na dobrovolné bázi obce a vznikl by jakýsi kvazibytový fond.

Obce se ale právě těch záruk bojí. Co když nájemník nebude platit nebo ten byt poškodí?

To rozhodně nepůjde ze zdrojů obcí. Vznikl by nějaký garanční fond, kam by ty prostředky dal stát. My ale máme data z průzkumů a z nich vychází, že 95 procent lidí platí včas a není s nimi žádný objektivní problém. Lidí, se kterými byste se museli vyloženě o vystěhování soudit, je čtvrt procenta.

Ani opotřebení bytů – i když započítáte nějakou extrémní situaci, že ho někdo úplně zničí – není tak velké. Z šetření Obecní bydlení, které jsme realizovali se Svazem měst a obcí, vyplývá, že téměř třetina obcí by zvažovala využití garancí soukromým pronajímatelům bydlení, a to za podmínky finančního zajištění ze strany státu.

Vy jste teď představili prvotní návrh, který má upravit podmínky pro nájmy. Například smlouvu na krátkodobý pronájem do tří let má být možné uzavřít jen dvakrát po sobě, pak už má být smlouva delší, nebo na dobu neurčitou.

Máme data, a to i ze strany pronajímatelů, že ideální je pro ně dlouhodobý platící nájemce. Jak už jsem říkal, těch je naprostá většina. Přesto je v tuhle chvíli, byť pro to není žádný objektivní důvod, milion lidí, kteří mají smlouvu kratší než dvouletou. A to je velká míra nejistoty, zvlášť pro rodiny s dětmi. Časté stěhování je problém pro všechny, a především děti mohou mít potíže s častým střídáním kolektivu.

Nebojíte se, že to ve výsledku může mít opačný efekt? Že je naopak majitel vyhodí a najde si radši nového nájemníka, kterému bude moci dát zase krátkodobou smlouvu?

Krátkodobé smlouvy jsou využívané kvůli tomu, že pronajímatelům snižují míru nejistoty. Což tak v praxi úplně nefunguje, protože dnes když máte neplatiče, který se odmítá vystěhovat i po uplynutí smlouvy, tak se o to stejně musíte soudit půl roku až dva.

My chceme nejistotu na straně pronajímatele snížit doopravdy a ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti zavést rozkaz k vyklizení. A cílem je, aby v případě neplatičů byl ten člověk do dvou měsíců od zahájení řízení o vyklizení pryč.

Takže doufáte, že tím uklidníte pronajímatele a oni budou přístupnější k dlouhodobým smlouvám?

Obě skupiny, jak pronajímatelé, tak nájemci, hovoří o nejistotě. A ta by se měla snížit na obou stranách. Jedno bez druhého nemůže fungovat. A podívejte se na praxi jinde – když máte zaměstnance, který dobře funguje, tak ho taky nevyhodíte jen proto, že byste mu musela po nějaké zkušební době a roční smlouvě dát smlouvu na dobu neurčitou. Když navíc máte zákonné možnosti, jak mu dát v případě problémů výpověď.

Nebude ale vždycky skupina lidí, kteří budou v očích pronajímatelů rizikoví? Nebo se majitelé zkrátka budou bát, že i dosud spolehlivý nájemník se může dostat do potíží?

Ona je to mozaika víc opatření. Zákon o podpoře v bydlení vyčleňuje prostředky na sociální práci. Budou tam poradenská centra, která pomohou řešit právě situace, kdy třeba nájemníkovi zemře partner, přijde o práci. Pomohou mu překlenout těžké životní období tak, aby o bydlení nepřišel, například sociálními dávkami. To by také mělo zvýšit jistotu na straně pronajímatelů.

Vraťme se k rozkazu k vyklizení bytu. Říkal jste, že ambice je do dvou měsíců, ale ze strany majitelů zaznívá kritika, že ten návrh zas takové zrychlení nepřinese. Volají například po fikci doručení, aby se nájemník nemohl rozhodnutí vyhýbat.

Debatujeme o tom s Ministerstvem spravedlnosti, musí to být jednoduché. Obecně je to problém soudů, jejich rychlosti a zatížení. Ale ta ambice je, aby do dvou měsíců byl neplatič vystěhován.

Jan Rafaj, šéf Svazu průmyslu a zároveň ředitel největšího pronajímatele v Česku Heimstaden, zmínil možnost po vzoru jiných států zřídit speciální úřad pro neplatiče. Který by ulehčil soudům a rozhodoval rychleji.

Nemyslím si, že by byla ambice v tuto chvíli dělat nějaký speciální úřad. Zaprvé musíme zachovat právo na spravedlivý proces. Zadruhé je to podobné jako v jiných smluvních vztazích, kdy někdo nedodrží část dohody. Například vám někdo nedodá zboží nebo nezaplatí za služby. A na to taky nemáme speciální úřady.

Letos jste spustili dotační program Nájemní bydlení pro obce s 800 miliony korun. Jaký je o to zájem?

Nakonec je tam přes miliardu. Je o to velký zájem, kapacita už je vyčerpaná a jakmile budou další peníze, budeme je tam posílat. Radost mám z toho, že 65 % nejsou přímé dotace, ale finanční nástroje – tedy výhodné úvěry. Takže to není dotační doping, ale ty peníze se budou časem vracet, budou se otáčet, i když v dlouhodobém horizontu.

Vládní koalice rozhodla, že příští rok už nebude dotovat ceny energií. Ministr financí Zbyněk Stanjura růst cen neočekává, ministr průmyslu Josef Síkela ale tenhle optimismus nesdílí. Neobáváte se vy, jako Piráti, růstu cen energií?

Některé věci nemůžete předvídat, třeba teroristický útok Hamásu na Izrael, který má samozřejmě vliv na celé území i ceny ropy. Já bych byl spíš opatrný tvrdit, že ceny budou nižší. Byl bych spíš pesimista, a dokonce si myslím, že může dojít k drobnému zvýšení, což samozřejmě veřejností bude vnímáno negativně.

Kdyby k nějakému zdražení došlo, jste za Piráty ochotní diskutovat o nějakém návratu podpory?

Jsme o rok starší a o rok zkušenější. S těmi daty, která teď máme po roce a půl řešení té krize, umíme pomoc přesněji zacílit, například k sociálně slabším domácnostem.

Reklama

Doporučované