Článek
„Udělám maximum pro to, abychom splnili programové prohlášení vlády a aby se Česká republika stala nejlepším místem pro život na celé naší planetě,“ řekl v úterý čerstvý premiér Andrej Babiš poté, co ho prezident Petr Pavel jmenoval do funkce.
Pavel v souvislosti se jmenováním ještě jednou ocenil, že šéf hnutí ANO minulý týden veřejně oznámil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Akcie holdingu Agrofert bude nově spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho má nezávislý protektor. Oba podle Babiše určí nezávislá osoba.
Prezident očekává, že čerstvě jmenovaný premiér v nadcházejících třiceti dnech „dotáhne tuto věc do zdárného konce“. Ačkoliv je Babiš jmenovaný, exekutivní pravomoci bude mít až poté, co Pavel jmenuje ostatní členy nové vlády. K tomu by mělo dojít v pondělí. Babiš proto dnes prezidentovi přinesl i seznam členů jeho budoucího kabinetu.
Co Andreje Babiše a jeho budoucí vládu čeká teď?
Jmenování ministrů proběhne bez Turka
Poté, co Pavel jmenoval Babiše premiérem, šéf hnutí ANO potvrdil, že prezidentovi předal i seznam kandidátů na ministry. Jedno z těch nejskloňovanějších jmen nicméně chybí. „Jméno pana Turka v návrhu nefiguruje ze zdravotních důvodů a vzhledem k časové tísni. Nevím, jestli pan Turek půjde na operaci, nebo co s ním bude. Proto v návrhu není. Až se uzdraví, tak předpokládám, že proběhne jednání s panem prezidentem,“ odůvodnil to Babiš.
Ministerstvo životního prostředí by tak měl – alespoň dočasně – vést šéf Motoristů Petr Macinka. Ten byl ostatně původním kandidátem na tento post, po „motoristické rošádě“ si ale resort prohodil s Filipem Turkem. K němu měl totiž prezident dlouhodobě výhrady a několikrát zmínil, že čestný prezident Motoristů pro něj není vhodným kandidátem na ministra. Ostatně i o tom spolu měli v pondělí mluvit při společném setkání na Hradě, Turek ale skončil kvůli vyhřeznuté ploténce v nemocnici.
Právě kvůli jeho zdravotnímu stavu je Turek momentálně z obliga, a Macinka tak zamíří jak na „vyměněné“ Ministerstvo zahraničí, tak do čela životního prostředí.
Co se samotného harmonogramu ustavování vlády týče, ke jmenování ministrů by mělo dojít v pondělí.
Babiš stíhá Evropskou radu. Přesně jak si přál
To Babišovi ostatně hraje do karet ještě z jednoho důvodu – příští týden se totiž koná summit Evropské rady v Bruselu. Šéf hnutí ANO už v listopadu mluvil otevřeně o tom, že chce Českou republiku na nadcházejícím jednání Evropské rady zastupovat. K tomu ale potřebuje mít už jmenované ministry.
Pro čerstvě jmenovaného premiéra je účast na bruselském summitu zásadní. Důvod je jasný: symbolika i politický efekt. „Je to pro něj politicky velmi významné. Vždycky chtěl být tím, kdo je vidět s velkými státníky, kdo si třese rukou s francouzským prezidentem Macronem a dalšími lídry větších unijních zemí,“ řekl redakci výkonný ředitel Institutu Europeum Martin Vokálek.
Zároveň připomíná, že na summitu Evropské rady se nastavuje i budoucí směřování bloku, stejně jako závazky, které platí pro jednotlivé členské státy. „Řeší se tam nejdůležitější dlouhodobá témata. To je zkrátka něco, kde chce být vidět. Svým způsobem je to pro něho uznání na nejvyšší mezinárodní úrovni, ukáže, že je zpět,“ dodal Vokálek.
Na letošním prosincovém summitu přijde na přetřes například otázka financí pro Ukrajinu, nebo víceletý finanční rámec EU.
„Je to začátek debaty o tom, jaké budou poměry financí, kolik na co půjde peněz a jaké budou priority,“ přibližuje analytik. České priority pak budou patrně směřovat k ochraně kohezních fondů a zemědělských dotací.
Vláda by měla získat důvěru do poloviny ledna
Aby byla Babišova vláda plnohodnotně ustavená, nestačí ale pouze jmenování ministrů. Čerstvě jmenovaný kabinet bude totiž muset ještě požádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu. Konkrétně na to bude mít třicet dní od jmenování vlády hlavou státu.
Ve hře může být hypoteticky i varianta, že vláda důvěru Sněmovny nezíská. V takovém případě by se musel proces jmenování premiéra i ministrů opakovat, následně by poslanci opět hlasovali o důvěře. Celkově je možné hlasovat o důvěře nové vlády až třikrát.
Odborníci se nicméně shodují, že podobná možnost je prakticky mizivá. Nastupující kabinet bude mít totiž ve Sněmovně jistou většinu. „Všechny ty tři strany jsou v tomto ohledu velice jednotné a ‚drží spolu basu‘. Což je samozřejmě při vzniku nové vlády důležité. Šance, že by nedošlo k vyslovení důvěry, je tedy spíše nepravděpodobná,“ popsal například politolog Milan Školník.
