Hlavní obsah

Politici by to měli říct na rovinu: cena elektřiny v Česku poroste

Foto: Pixabay.com

Vláda Petra Fialy zvažuje výstavbu čtyř nových jaderných bloků. Cena bude astronomická.

Reklama

Vláda uvažuje o výstavbě jaderných bloků, jejichž cena atakuje dva biliony korun. Experti se shodují, že nemusí jít o výslednou částku. A upozorňují, že se cena může projevit ve zdražení elektřiny. Klíčové bude i dotažení reforem.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda Petra Fialy chce ve svém volebním období rozhodnout o ambiciózní budoucnosti jaderné výstavby, která může čítat stavbu až čtyř jaderných reaktorů.

Ministerstvo financí podle nedávného zjištění Seznam Zpráv přišlo poprvé s bližším propočtem, kolik by stavba čtyř zdrojů v Dukovanech a Temelíně (dokončených v letech 2041 až 2052) mohla stát: 1,75 bilionu korun.

Seznam Zprávy oslovily energetické experty, ekonomy a opoziční politiky s dotazem, co na zmiňovanou analýzu rezortu financí říkají. Obří projekt totiž vyžaduje nejen veřejné finance ve zdravé kondici, ale i politickou vůli a disciplínu.

Lidé si připlatí

Podnikatel a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr vítá, že Ministerstvo financí přišlo s představou, kolik by čtyři reaktory po přepočtu spotřebitelských cen mohly stát.

„Aktuálních 1,75 bilionu korun za čtyři velké bloky je mnohem reálnější číslo než to, o kterém tu politici, a hlavně odborně ČEZ, mluví dlouhé roky, aby ukolébali veřejnost. Vychází to na 440 miliard korun za blok, zatímco veřejnost ve své neodborné pozici roky slýchá a slýchala čísla 120 miliard až 160 miliard za blok,“ řekl Šnobr Seznam Zprávám.

Nicméně předpokládá, že výsledná suma za jeden blok bude ještě vyšší, neboť současné cenové odhady podle Šnobra vycházejí ze zahraničních projektů započatých již před 15 lety. A od té doby ceny vzrostly.

Klíčové podle něj bude, jakou vygeneruje investičně rentabilní cenu elektřiny. „K tomu máme jediný, ale naprosto reálný návod postavený na projektu dvou bloků Hinkley Point stavěných ve Velké Británii. Realita díky inflaci ukazuje, že to bude v okamžiku zprovoznění bloků cena mezi 150 až 200 EUR/MWh, která se ještě bude dál navyšovat každý rok po dobu 35 let po zprovoznění bloků o inflaci,“ míní investor.

Aktuální ceny elektřiny okolo 130 EUR/MWh tak podle Šnobra budou do budoucna běžnou realitou, ale spíše se podle něho bude cena i zvyšovat. I kdyby stát coby vlastník jaderných elektráren s placením účtů spotřebitelům pomohl, lidé to podle něj ekonomicky stejně pocítí.

„Spotřebitelé to zaplatí tak, že o tom ani nebudou vědět. A to přes státní rozpočet, protože platí: spotřebitel elektřiny = daňový poplatník. To je celá finta, kterou by ale politici měli spotřebitelům říci na rovinu. Doufám tedy, že zveřejnění ceny 1,75 bilionu za čtyři velké bloky je jen první krok k tomu, že se v české energetice přestávají lidem věšet bulíky na nos a začíná se reálně počítat,“ dodal Šnobr.

Závazek pro politiky

Odborník na ekonomii veřejného prostoru a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod ocenil, že analýza udržitelnosti financování nových jaderných zdrojů vzala v potaz tlaky, které působí na stav a kondici státního rozpočtu.

„České veřejné finance čelí dlouhodobým negativním tlakům v sektorech, které v podstatě rámují výdajovou stranu rozpočtů – mluvím hlavně o demografickém trendu, prolínajícím se do důchodů a zdravotnictví, o nutnosti stavět dopravní infrastrukturu, o tlaku na implementaci zelené politiky, o pohybech obyvatel a stále silném trendu urbanizace… To bude nepochybně ovlivňovat i hospodaření krajů a obcí. Analýza toto veskrze postihuje, když správně upozorňuje, že vyřešení chybějících reforem bude zásadní podmínkou pro realizaci investice,“ řekl ekonom Rod Seznam Zprávám.

Lituje, že tyto strukturálně důležité reformy se neuskutečnily v obdobích vysokého růstu z let 2000 až 2008 či 2014 až 2019. Dostavba jaderných zdrojů je podle Roda reálná pouze v případě, že si ji za klíčovou a prioritní stanoví vládní garnitury - nejen ta současná, ale i ty další. Ostatně současné plány hovoří o dostavbě reaktorů v rozpětí let 2041 až 2052.

„Pro splnění podmínek je proto klíčové udělat reformy, podrobněji rozkreslit scénáře vývoje a brát v potaz všechny důležité cíle, které Česká republika v budoucích dvou až třech dekádách bude mít. Jaderné zdroje jsou bezpochyby naprosto klíčovým cílem, ale ne jediným,“ dodal Rod s tím, že podobně důležitým projektem je i výstavba silnic a železnic.

ANO chce stavět

Pokud Fialova vláda schválí plán na výstavbu čtyř jaderných bloků, bude důležité, jak se k záměru postaví další kabinety. Sněmovní volby se uskuteční v roce 2025, současné koaliční strany může do budoucna u moci vystřídat opoziční hnutí ANO. Exministr průmyslu a obchodu a zároveň stínový premiér ANO Karel Havlíček souhlasí se záměrem vybudovat více bloků - tedy nejen jeden dukovanský, který se nyní soutěží.

„Náš postup by byl takový, že bychom usilovali o nabídku na tři bloky (jeden dukovanský, dva temelínské), což umožňuje námi připravená zadávací dokumentace. Srazili bychom tím cenu, navíc je zřejmé, že se budou muset další bloky stavět. Vše se dá rozšířit rovněž o šestý dukovanský blok, ale to musí být až s odstupem, po odstavení starých bloků. Nechápu, na co současná vláda čeká a proč nevyužila opce, nabídka měla přijít na tři bloky,“ řekl Havlíček Seznam Zprávám.

Výslednou cenu celého projektu je podle něho těžké odhadovat. „Záleží na mnoha faktorech - ceně investice, hodnotě peněz, čase splácení atd. Podstatné je ale to, že nejde o investici vlády, ale společnosti ČEZ, a že je to jednoznačně návratná investice,“ dodal stínový ministr průmyslu a obchodu.

Reklama

Doporučované