Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Evropské unii existují tři druhy státních rozpočtů. Beznadějně zadlužené jsou „nepořádné“ státy evropského jihu, kde státní dluh překročil 100 procent hrubého domácího produktu (HDP), naopak veřejné finance mají pod kontrolou státy na severu, podle očekávání například Švédsko, Dánsko a Nizozemsko. Pak jsou země s nestabilním rozpočtem, kde veřejné finance rozkývá jakýkoli vnější šok. Pandemie covidu nebo zdražení energií prokázaly, že do této kategorie patří všech jedenáct postkomunistických členských států včetně Česka.
Proto potěší zpráva analytiků z lucemburské centrály Eurostatu, že se tuzemské finance – na rozdíl od ostatních – dostaly z nejhoršího. Díky jejich současnému stavu by dokonce bylo možné předstírat, že patříme k blahobytnému severu.
Vizitka stavu o rozpočtu ve druhém čtvrtletí, kterou Čechům vystavil Eurostat, je skutečně ideální pozvánkou pro zahraniční investory. Deficit veřejných financí poklesl na 1,6 procenta HDP, státní dluh vyrostl za poslední tři roky o necelá dvě procenta. Na ten výsledek nebylo nutné zvyšovat státní příjmy, tedy daně, nad úroveň z doby před krizí.
Taková bilance potěší zvlášť z toho důvodu, že zmíněná nestabilita východoevropských ekonomik se projevila na českém rozpočtu v časech covidu. V letech 2019-2021 vyrostl státní dluh o víc než deset procent kromě tradičních hříšníků Francie, Belgie, Itálie, Španělska a Rakouska už jen ve čtyřech státech východu, konkrétně v Rumunsku, Maďarsku, Slovensku a Česku. Všechny tyto země jsou dnes podrobeny kuratele Bruselu, jinými slovy musí v rámci řízení o nadměrném schodku hlásit Evropské komisi, jakými úspornými kroky svůj schodek snižují. K povinným závazkům zpravidla patří vyšší daně a škrty v sociálním systému.
Výjimkou je právě Česko a verdiktem Evropské komise z počátku června také Španělsko – to svůj letošní rozpočet ovšem vylepšilo tím, že snížilo výdaje na armádu, a vysloužilo si tak výhrůžku vyloučením z NATO od Donalda Trumpa.
Pasti nadměrného schodku se ve východní Evropě vyhnuly tři baltské státy, vesměs jen díky tomu, že o 3-4 procenta HDP zvýšily daně. Polákům ani zvýšení daní nepomohlo od toho, že se musí Bruselu zpovídat. Do potíží se proti všem předpovědím propadají Bulhaři a Chorvati, kterým počátkem letošního roku vyskočil schodek nad čtyři procenta HDP. Z Východoevropanů tak drží s Čechy krok jen další země s tradicí předlitavského Rakouska, tedy Slovinsko, i když za cenu mírnějšího zvýšení daní o jedno procento HDP.
Dnes je Česko v luxusní pozici. Může bez velkých stresů rozhodnout o tom, jak se použijí bilionové částky rezervované v rozpočtu na příští rok, konkrétně jestli přispějí k prosperitě příštích let a budoucích generací. Záleží jedině a pouze na tom, jestli máme k dispozici dost kvalitní ekonomy a jestli jsme správně zvolili ve volbách.
