Hlavní obsah

Hrad skartoval ne jeden, ale dva tajné dokumenty. Oba prý omylem

Foto: ČTK

Bezpečnostní prověrkou nedisponují například hradní kancléř Vratislav Mynář nebo poradce prezidenta Martin Nejedlý.

Reklama

22. 2. 6:00

Nejenom tajná zpráva BIS o Vrběticích, ale ještě další tajný dokument zmizel při loňské skartaci na Pražském hradě. Informaci Seznam Zprávám potvrdil předseda poslaneckého výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS).

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když si detektivové z NCOZ (Národní centrála proti organizovanému zločinu) přišli 21. ledna na Pražský hrad pro tajnou zprávu, ve které BIS informovala prezidenta o tom, že za útoky na muniční sklady ve Vrběticích stáli ruští agenti GRU, zjistili, že dokument už neexistuje. Policisté z něj chtěli sejmout otisky prstů, aby si ověřili, zda s materiálem nenakládal někdo nepovolaný. Tedy někdo, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Tou nedisponuje například hradní kancléř Vratislav Mynář nebo poradce prezidenta Martin Nejedlý.

Jak později informoval Radiožurnál a týdeník Respekt, policisté zjistili, že Hrad tajný dokument skartoval.

„Ke skartaci se prý asi omylem připletl dokument v utajovaném režimu D (důvěrné – pozn. red.), a to zpráva o Vrběticích,“ citoval Radiožurnál zdroj z prezidentova okolí.

Teď se ukazuje, že ve skutečnosti byly na Hradě ve dnech 29. listopadu až 1. prosince loňského roku skartovány hned dva tajné dokumenty ve stupni „důvěrné“.

„Ano, ty tajné dokumenty byly dva,“ potvrdil informaci na dotaz Seznam Zpráv předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Pavel Žáček.

Celá kauza je bytostně spojena s tím, že nejbližší lidé pana prezidenta nemají bezpečnostní prověrku. Řeší se, jakým způsobem se nakládalo s velmi citlivými údaji, které v případě, že by byly vyneseny, (…), tak v tu chvíli by utrpěl zájem Česka.
Šimon Heller, KDU-ČSL, místopředseda bezpečnostního výboru

Jak se to mohlo stát a proč byly skartovány dva tajné dokumenty, i na to se chtějí poslanci ptát zástupců Kanceláře prezidenta republiky (KPR), kteří mají tento čtvrtek přijít na zasedání bezpečnostního výboru. O tom, kteří úředníci to budou, Hrad zatím poslanecký výbor neinformoval. „Všichni členové mají pochybnosti a chceme se dobrat k tomu, proč se to vlastně dělo a proč se mezi 500 neutrálních spisů zamíchaly dvě utajované informace,“ řekl Žáček a doplnil: „To si myslím, že je věc, která je prostě závažná.“

To, že tajné dokumenty byly dva, Seznam Zprávám potvrdily i další dva nejmenované zdroje obeznámené s okolnostmi případu. I u druhého dokumentu Hrad údajně uvedl, že šlo o skartaci omylem. „Úřednice sepsaly úřední záznam, že omylem při mimořádné skartaci byly skartovány tyto dva dokumenty,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Čeho se druhý dokument týkal, a která instituce jej na Hrad poslala, je tajné. „My jsme akceptovali, že tam jsou dvě věci, ke kterým nemůžeme sdělovat nebo nechceme sdělovat větší podrobnosti, protože je to v utajovaném režimu. Nechceme narušit procesy prověřování toho, co se vlastně stalo,“ řekl k tomu předseda bezpečnostního výboru Žáček.

Kancelář prezidenta republiky už v minulosti vydala několik prohlášení, ve kterých mimo jiné uvedla, že s tajnými dokumenty na Hradě manipulují pouze osoby, které disponují odpovídající bezpečnostní prověrkou a že skartace proběhla podle zákona.

„Všechny skartované spisy bez výjimky byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny, prošly archivním dohledem a byly určeny ke zničení. Skartován nebyl žádný spis určený k archivaci,“ píše se ve zprávě KPR z 29. ledna.

O tom, že informacím své kanceláře věří, hovořil 6. února v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News i prezident Miloš Zeman: „Tyto obsáhlé zprávy uvádějí, že nedošlo k omylu, ale že to bylo skartováno podle skartačního řádu.“

Na otázky, které se týkají skartace, prezidentská kancelář neodpovídá. Když se na začátku února reportérka Seznam Zpráv přišla na Pražský hrad zeptat mluvčího Jiřího Ovčáčka na to, proč úředníci tajnou zprávu o Vrběticích skartovali a zda to bylo omylem, odpověděl: „V každém případě jste laskavá, že jste přišla na Pražský hrad. Dneska je poněkud větrno, že?“

Ani na dotaz zaslaný včera e-mailem, tedy proč Hrad skartoval ještě další utajovaný dokument, čeho se týkal a kdo jej kanceláři prezidenta poslal, nepřišla od mluvčího odpověď.

A je tu ještě jedna věc. Podle místopředsedy bezpečnostního výboru Šimona Hellera (KDU-ČSL) měl Hrad poté, co omylem skartoval tajnou zprávu, událost nahlásit Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ).

„Z informací, které mám od právníků, plyne, že pokud dojde k takovéto skartaci, je nutné ji okamžitě nahlásit NBÚ, protože zákon principiálně nezná ani skartaci omylem, ani žádnou mimořádnou skartaci. Zákon zná pouze řádnou skartaci, která odpovídá nastavenému protokolu. Samozřejmě k tomu nahlášení mělo okamžitě dojít,“ uvedl Heller.

Jak už napsal Deník N, stalo se tak v případě tajné zprávy o Vrběticích, ale se zpožděním. Seznam Zprávám to potvrdil mluvčí NBÚ Jaromír Kadlec s tím, že Hrad informoval jen o této skartaci, o zničení jiného tajného dokumentu úřad neví. „Informace o skartování dokumentu č. j. D56/2121-OST je obsažena v dopisu zaslaném z Kanceláře prezidenta republiky řediteli NBÚ dne 31. ledna 2022, oznámení o skartování jiného materiálu obsahujícího informace stupně utajení ‚D‘ dopis neobsahuje,“ uvedl Jaromír Kadlec.

Nakládání s utajovanými informacemi je prostě závažná věc, speciálně v této záležitosti, která se týká útoku vojenských orgánů Ruské federace na našem území, který souvisí se dvěma mrtvými.
Pavel Žáček, ODS, předseda poslaneckého výboru pro bezpečnost

Jen pro připomenutí – Hrad materiály skartoval na přelomu listopadu a prosince, NBÚ o zničení vrbětické zprávy tedy neinformoval okamžitě, ale až po dvou měsících, po návštěvě policie. Na otázku, zda tím Hrad mohl porušit zákon, mluvčí NBÚ odpověděl, že záleží na posouzení konkrétního případu.

Právě NBÚ zahájil včera na popud poslanců bezpečnostního výboru na Hradě kontrolu. Zabývá se tím, jak úředníci nakládali s utajovanými dokumenty. „Zaměří se na dodržování povinností stanovených právními předpisy pro oblast ochrany utajovaných informací v KPR celkově,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí Kadlec. Podle něj úřad zatím předpokládá, že kontrola potrvá dva až tři dny.

Na Hradě už od minulého pondělí provádí kontrolu i Odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra. Ta ovšem nesouvisí s doporučením poslanců bezpečnostního výboru. Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Krátošky je to kontrola, ke které úřad už v polovině prosince vyzval Národní archiv. „Je zaměřená na dokumenty, které se týkají udělování státních vyznamenání v letech 2019 až 2022,“ uvedl Krátoška.

Podnět k prošetření dal advokát Tomáš Němeček. Jak popsal iRozhlas.cz, Němeček chtěl zhruba před rokem po Kanceláři prezidenta republiky, aby mu poskytla dokument ke státnímu vyznamenání předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Tomu prezident nejprve udělil Řád Tomáše Garriqua Masaryka. Ceremoniál se ale kvůli epidemiologické situaci konal jen virtuálně a Hrad později uvedl, že státní vyznamenání předáno nebude, že jej anuloval. Advokátovi KPR dokument odmítla poskytnout s tím, že už neexistuje a že jej skartovala.

Na čtvrteční zasedání poslaneckého výboru pro bezpečnost mají přijít i zástupci Ministerstva vnitra. Poslanci považují kauzu skartací na Hradě za velmi důležitou.

„Celá kauza je samozřejmě bytostně spojena s tím, že nejbližší lidé pana prezidenta nemají bezpečnostní prověrku, a proto je kauza velmi vážná. Řeší se, jakým způsobem se nakládalo s velmi citlivými údaji, které v případě, že by byly vyneseny, ať už cizí mocnosti, nebo někomu, pro kterého by měly vysokou cenu, tak v tu chvíli by samozřejmě utrpěl zájem České republiky,“ uvedl poslanec Šimon Heller.

Stejně se na to dívá i předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček: „Nakládání s utajovanými informacemi je prostě závažná věc, speciálně v této záležitosti, která se týká útoku vojenských orgánů Ruské federace na našem území, který souvisí se dvěma mrtvými.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované