Hlavní obsah

Nejde jen o cenu, jde o národní bezpečnost, hájí Stanjura citlivý vládní nákup

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Reklama

„Stát není ten, kdo by každou svou transakci měl posuzovat čistě ekonomicky. Tady hraje roli energetická bezpečnost, která je součástí národní bezpečnosti jako celku,“ uvedl v rozhovoru ministr financí Zbyněk Stanjura.

Článek

Vláda Petra Fialy minulý týden posvětila citlivý obchod. Státní společnost ČEPS koupila firmu NET4GAS, která v Česku provozuje plynovody a předávací stanice.

Stát by za to měl zaplatit do pěti miliard korun, přebírá však zadluženou společnost. Politicky měl transakci na starost ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který čelil konkurenční nabídce holdingu EPH druhého nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy ocenil, že se vládní koalice na obchodu shodla. Podle něho měl Síkela plnou podporu ostatních ministrů.

„Vláda o tom hlasovala jednomyslně. O věci byl informovaný jak pan premiér, tak já a logicky i ministr průmyslu a obchodu. Pan Síkela nás před časem informoval o tom, že jednání o koupi startují. Jednání se vedla velmi diskrétně. Na vládě jsem nezaznamenal výtku. Od začátku jsme pracovali s tezí, že zkusíme strategické projekty a majetky získat,“ řekl ministr financí Seznam Zprávám.

Podle prvního místopředsedy ODS patří nákup tuzemských plynových trubek do kategorie, u níž se neposuzuje jen ekonomický význam. Klíčovým hlediskem se stala bezpečnost země.

„Stát není ten, kdo by každou svou transakci měl posuzovat čistě ekonomicky. Tady hraje roli bezpečnostní hledisko, energetická bezpečnost je součástí národní bezpečnosti jako celku. Současně platí, že oba projekty - zásobníky i plynovody - mají ekonomickou návratnost. U zásobníků to odhadujeme na osm let, u plynovodů 10 až 15 let. Teoreticky ale návratnost půjde i zrychlit,“ popsal Stanjura.

Stát s ovládnutím NET4GAS získá i zhruba 70miliardovou pohledávku za ruskou státní společností Gazprom Export. Česko však patří na ruský vládní seznam nepřátelských zemí Kremlu, tudíž nebude snadné se k dlužné částce dostat.

„Odhadovat šance nebudu. Víme o tom, přemýšlíme o tom, ale to nejde nahlas. Tím bychom snížili hodnotu aktiva. Určitě nebyl důvod, že bychom to kupovali kvůli této pohledávce za Gazpromem,“ dodal ministr financí.

Jaké další investice?

V rozhovoru dále popsal, že pro druhou polovinu mandátu Fialova kabinetu považuje za důležité dotáhnout přípravu několika konkrétních investic, jejichž význam označil za republikový. Vyzdvihl i důležitost technologických projektů včetně výroby baterií.

„Je to dálnice D35, tedy druhé spojení moravských a českých regionů. Dále pak silniční okruh kolem Prahy. Co se týká železnice, je to pro mě spojení Prahy a letiště Ruzyně. Jsou to bezesporu strategické projekty, které pomohou nejen regionálně, ale zemi jako celku. Chceme také nalákat investory v perspektivních oblastech jako výstavby gigafactory a výroby čipů. O to bychom měli usilovat, vidím to jako klíčové,“ uvedl Stanjura.

Celý rozhovor s ministrem financí a místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou přineseme během dne.

Reklama

Doporučované