Komentář: Shutdown po Česku, probouzíme se do rozpočtového provizoria

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Blatné u Strakonic se před Vánoci začal budovat obchvat a v únoru se mělo začít i v sousední Sedlici. Stavební povolení už je vyřízené, pozemky vykoupené. V cílové rovince se ale objevil nečekaný zádrhel.

Příčinou byly volby, následné neshody při předávání státní kasy a opožděné schvalování státního rozpočtu. Kvůli tomu všemu Česko spadlo na Nový rok do rozpočtového provizoria a na větší stavby chybí finanční krytí. Obchvat Sedlice na tahu I/20 z Plzně do Českých Budějovic je jedním z dotčených projektů.

Obecně platí, že provizorium žádnou pohromou není. U staveb může jít nakonec jen o administrativní průtah, který se začátkem stavební sezóny na jaře dožene. Zpoždění se dá napravit i v jiných oblastech, jako jsou nedořešené platy státních zaměstnanců. Na všechny tyto peripetie ale vůbec nemuselo dojít, kdyby střídání garnitur proběhlo kultivovaně a kolem rozpočtu se nedělala zbytečná politika.

Provizorium je zvláštní nouzový režim, definovaný v zákoně o rozpočtových pravidlech pro situace, jako je ta současná. Tedy, když Sněmovna do Silvestra nestihne projednat návrh státního rozpočtu na následující rok. V zákoně existují pokyny, jak postupovat, aby se provoz státu nezastavil.

Česko už to zažilo třikrát – v letech 1999 a 2000 během opoziční smlouvy a jednou po nástupu Fialovy vlády před čtyřmi lety. Poprvé provizorium platilo do poloviny ledna, podruhé a potřetí do března. Ani letos nemusí trvat dlouho, protože nová koalice má o rozpočtu vcelku jasnou představu a snadno ji ve Sněmovně prosadí. Jen tentokrát události nabraly zbytečný skluz.

Základní pravidlo říká, že do schválení řádného rozpočtu mají ministerstva k dispozici jen tolik peněz, kolik činil příděl na předchozí rok. Každý měsíc smí utratit jen jednu dvanáctinu výdajů schválených Sněmovnou o rok předtím. To automaticky nutí k úsporám. Výběr daní sice kvůli inflaci a ekonomickému růstu z roku na rok vždy mírně roste, extra příjmy se ale utratit nesmí, protože výdaje zůstávají zafixované.

Zároveň stát musí zajistit povinné výdaje. A ty navyšuje, pokud to nařizuje zákon nebo jiný předpis. O to víc je potřeba šetřit jinde, aby se celkové výdaje vešly každý měsíc do jedné dvanáctiny předchozího roku. Zvýšení se týká hlavně důchodů, které od ledna porostou bez ohledu na provizorium podle standardního valorizačního vzorce, letos v průměru o 3,1 procenta.

Stoupnout by mohly i platy, kdyby minulá či současná vláda včas určila jejich novou výši a vydala nové tarifní tabulky. Ty ale zatím chybí, takže platy zůstávají zmražené na stejné úrovni jako loni.

Výjimkou jsou učitelé, pro ně existuje speciální zákonný předpis o 130 procentech průměrné mzdy, a vojáci, pro které Fialova vláda rozepsala nové tabulky už předem v létě v rámci zvláštní péče o obranné výdaje.

U ostatních státních zaměstnanců – což je dohromady čtvrt milionu lidí – už bylo zvýšení skoro hotové. Minulá vláda se na něm ale už po prohraných volbách nestihla dohodnout s odbory. Byť neshody byly minimální.

„Lišili jsme se jen o jeden procentní bod,“ přibližuje šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula. Pro nejhůř placené profese byla podle něj shoda na navýšení tarifů o devět procent, u ostatních odboráři chtěli šest procent a minulá vláda nabízela jen pět.

Výsledkem je paradoxní situace, že v návrhu rozpočtu, jak ho minulá vláda předala, nějaké peníze na přidání vyčleněné jsou. Pro všechny profese dohromady, včetně učitelů a vojáků, je to 288 miliard, o 7,8 procenta víc než loni. Nelze je ale začít utrácet, protože chybí dohoda s odbory a hlavně rozpis do tabulek, aby na zvednutí platů existoval právní předpis.

„Během ledna je to ještě řešitelné,“ doufá Středula. Nová vláda podle něj vůli přidat má, premiér Andrej Babiš k tomu slíbil odborářům schůzku na začátek měsíce. Finální čísla by se měla doladit během následujících dvou týdnů, protože v pondělí 19. ledna už nová vláda chce celý rozpočet schvalovat a posílat ho do Sněmovny.

Lednové platy se rozesílají na účet až v únoru. Teoreticky je tedy podle Středuly ještě čas stihnout všechno domluvit a rozepsat, aniž by si státní zaměstnanci provizoria vůbec všimli. Jestli se vláda 19. ledna na rozpočtu shodne včetně platů, měla by ho pak díky pohodlné většině hladce prosadit i ve Sněmovně.

Otázkou ovšem je, jak rychle tady bude schvalování trvat. Správný postup by měl být takový, že v provizoriu přidávat nelze. „Zákon to explicitně nezakazuje, ale nemělo by se to dělat, dokud zvýšení platů není rozpočtově kryté,“ přibližuje Jan Pavel z Národní rozpočtové rady.

Jsou tedy tři možnosti. Buď se vše stihne včas a tabulky se rozepíší zpětně podle Středulova návodu. Nebo se jednání o rozpočtu protáhne, ale vláda tabulky stejně zvedne, protože bude vědět, že ve svém rozpočtu na vyšší platy mít bude. Anebo platy zvedne až později, protože úspora za jeden či dva měsíce se hodí – a skluz svede na minulou vládu.

V dopravě se provizorium týká staveb, které ještě neběží, ale mají být brzy zahájené. Buď zbývá jen vybrat stavební firmu, nebo je zhotovitel už vybraný a čeká se na podpis smlouvy.

Dokud ale není ve Sněmovně řádně schválený státní rozpočet, není hotov ani návazný rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). A tím pádem znovu platí princip, že se nemá začínat s novými projekty, na něž není odklepnuté finanční krytí. Proto Ředitelství silnic a dálnic procedury u nových staveb nyní brzdí.

„Do vyjasnění výše rozpočtu SFDI a stanovení dalšího postupu novou vládou odkládáme termín pro podání nabídek na všechny větší investiční akce,“ uvedl před Vánoci šéf ŘSD Radek Mátl. Jednou z takových staveb je právě obchvat Sedlice. Vítěz tendru na zhotovitele měl být vybrán v prosinci, ale termín se posunul na konec ledna.

Podobných projektů je víc. Některé (viz box) jsou ještě dál – zhotovitel už je vybraný, někde už i podepsal smlouvu, ale kvůli provizoriu se zatím odkládá podpis ze strany ŘSD. Během ledna má být jasno, zda budou peníze na vše.

Přibrzdění dopravních investic je jen pokračováním hojně probíraného střetu mezi bývalou a nastupující vládou o stav celé státní kasy. Příprava silničních i železničních staveb se poslední dobou výrazně rozběhla, proto si SFDI řekl pro příští rok o rekordní částku. Místo letošních 160 miliard chtěl 187 miliard. Jde o maximalistický soupis, kam se vejde vše, co se už staví, a zároveň by šlo zahájit i všechno to, co je připraveno.

Minulá vláda ale dospěla k tomu, že rekordní stavění a souběžné snižování rozpočtového schodku nejde dohromady. A tak problém SFDI přehodila na své následníky. V rozpisu nachystaných staveb nic neškrtala, nicméně nechala ho částečně nekrytý. Manko činí 37 miliard a na nové vládě teď je, co s ním.

Řešení je trojí. Buď stavební tempo zpomalit a některé projekty odložit. Nebo si na ně víc půjčit (pak ale bude potřeba upravit zákon o rozpočtové odpovědnosti, podle kterého se má zadlužování naopak rok od roku snižovat). Nebo najít úspory jinde (což v objemu 37 miliard není tak snadné).

„Zatím se nic moc neděje. Dva měsíce není žádný zásadní problém. Samozřejmě důležité bude, zdali stavba bude zařazena do rozpočtu SFDI k financování v roce 2026,“ říká k osudu připravených projektů Mátl. Zda se dostane na všechny, by mělo být jasné po schválení celého státního rozpočtu na vládě 19. ledna.

Fialova vláda si může právem připsat zásluhy za to, že se snažila hospodařit šetrně a rekordní schodky z dob covidu a energetické krize tlačila směrem dolů. Částečně se jí to povedlo, část problémů ale jen předala dál bez řešení – jak je vidět právě na dopravních stavbách.

S přípravou rozpočtu na letošní rok měla začít mnohem dřív. Ne ho odevzdávat až úplně na poslední chvíli a v nedodělaném stavu. To se týká jak nekrytého rozpočtu SFDI, tak platů.

Nastupující vláda ale na druhou stranu nemusela po volbách zveličovat problém natolik, aby spouštěla provizorium. Sněmovna po volbách fungovala dříve než vláda. Noví poslanci a poslankyně mohli rozpočet schválit v původní verzi a pak jej příští rok doladit novelou podle toho, jak se nová vláda rozhodne s nejasnými položkami naložit.

Opakuje se situace z roku 2021, jen vláda a opozice si vyměnily role. Končící garnitura po sobě nechává rozpočet ve stavu, který se druhému táboru nelíbí. A jsou-li volby v říjnu, je málo času tyto neshody vyřešit.

Pokud si s tím politická reprezentace neumí poradit, může uvést do praxe to, co zástupci obou táborů sami říkají: že podzimní volby jsou z hlediska předávání státní kasy krajně nepraktické a že jarní termín by byl výrazně lepší, protože by nová vláda měla dost času připravit vlastní rozpočet na svůj první rok.

Nikdo si sám dobrovolně mandát asi nezkrátí. Ale prospělo by to.