Hlavní obsah

Komentář: Zajímavá volba. Zeman nepřihrál Michlovi kývače

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Ondřej Deml, ČTK

Nová „holubičí“ většina. Zleva noví radní Jan Freit, Karina Kubelková a Eva Zamrazilová a nastupující guvernér ČNB Aleš Michl.

Reklama

9. 6. 6:30

Zatímco jmenování Aleše Michla guvernérem vypadalo ze všeho nejvíc jako klasický Zemanův trucpodnik, doplnění tří dalších členů bankovní rady působí střízlivěji.

Článek

Prezident Miloš Zeman naplnil očekávání. Novému guvernérovi České národní banky Aleši Michlovi stáhl z bankovní rady přímé názorové oponenty. Na jejich místa jmenoval tři ekonomy, kteří budou s Michlem hledat společnou řeč o poznání snáze. Tedy přinejmenším v diskuzích nad měnovou politikou.

Zatímco jmenování Michla guvernérem vypadalo ze všeho nejvíce jako klasický Zemanův trucpodnik uskutečněný takříkajíc proti všem, včetně někdejšího Zemanova přítele, spojence, poradce a dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka, doplnění tří dalších členů bankovní rady působí střízlivěji. Lépe odpovídá prezidentovým slovům o potřebě zastoupení různých názorů a osobních zkušeností.

Karina Kubelková má jako analytička Hospodářské komory blízko k byznysovému či zaměstnavatelskému pohledu na ekonomiku, což by mohlo předurčovat i její pohled na otázky úrokových sazeb, jejichž zvyšování firmám a podnikatelům spíše znesnadňuje život. Zároveň je členkou Výboru pro rozpočtové prognózy, který působí při Národní rozpočtové radě, v jejímž čele sedí druhá nově jmenovaná členka bankovní rady Eva Zamrazilová.

Zamrazilová si do bankovní rady nese kromě akademických zkušeností také několik let ve funkci hlavní ekonomky České bankovní asociace, tedy pohled z byznysu, který Česká národní banka sleduje a reguluje. Kromě toho strávila poslední čtyři roky v čele Národní rozpočtové rady hlasitými a zcela marnými apely na konsolidaci veřejných financí a neméně marným varováním před riziky plynoucími z dlouhodobé neudržitelnosti českého zacházení s erárními penězi.

A trojici nových radních doplňuje profesor ekonomie Jan Freit, bývalý radní a dlouholetý pracovník ČNB, znalec vnitřních struktur centrální banky a dosavadní ředitel tamní sekce finanční stability.

Ačkoli noví radní budou mít skoro jistě větší pochopení pro Michlův holubičí pohled na měnovou politiku, je to pořád pestrá trojice erudovaných ekonomů. Rozhodně nelze předpokládat, že jdou do bankovní rady plnit jen formální funkci jakýchsi kývačů pro nového prezidentova oblíbence v guvernérském křesle. Projev budoucí viceguvernérky Evy Zamrazilové po aktu jmenování byl ostatně dost odlišný od toho Michlova před necelým měsícem.

Zamrazilová nejenže na rozdíl od Michla neodkryla měnověpolitické karty až někam za srpen, aniž by tušila, co se bude v ekonomice tou dobou dít. Navíc pochválila předešlou radu, s níž byl Michl v téměř permanentním konfliktu, a vyzdvihla její včasnou reakci na nástup růstu cen, proti níž Michl od začátku brojil. Na druhé straně nedokázala vystoupit ze své dosavadní role a neodpustila si poznámku, že k boji s inflací má přispět také vláda svou zodpovědnou rozpočtovou politikou. Což je pravda a je to zcela správná připomínka od šéfky Národní rozpočtové rady, ale bankovní radní by měl zkusit podobné poznámky spíše polykat. Zeď mezi měnovou a rozpočtovou politikou je vzácná a křehká věc a měla by být co nejvíce respektována.

Na každý pád se zdá být zřejmé, že další rozhodování o úrokových sazbách bude přes nastupující převahu zastánců mírnějšího přístupu výsledkem plnohodnotných diskuzí, což je jedině dobře.

Rusnokova končící rada bude mít ještě v červnu jednu možnost sazby zvýšit, což s největší pravděpodobností udělá, jen se uvidí, o kolik to bude. Od července už se českého boje s inflací chopí noví velitelé. Jak dobrý „důstojnický materiál“ prezident Zeman pro tento boj v samém závěru svého funkčního období vybral (a ještě vybere), se pak ukáže poměrně rychle.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované