Hlavní obsah

Konsolidační balíček prošel Sněmovnou. Podívejte se na hlavní změny

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura.

Reklama

Přehled nejdůležitějších změn, které by v příštím roce měly státnímu rozpočtu ušetřit 97 miliard korun.

Článek

Vládní úsporný balíček na konsolidaci veřejných financí prošel Sněmovnou a míří do Senátu.

Ačkoliv se fakticky poslanci k jeho projednávání po celé páteční dopoledne nedostali, neboť se věnovali osobním invektivám, dohadování o stíhačkách F-35, zmrazení platů politiků či repatriacím Čechů z Izraele, hlasování bylo pevně zařazené na 11. hodinu dopoledne.

Ke slovu se nakonec nedostalo 70 poslanců přihlášených do rozpravy, což se opozici nezamlouvá a zvažuje podání ústavní stížnosti.

Posléze zákonodárci absolvovali dlouhou proceduru se 79 hlasováními o pozměňovacích návrzích, z nichž ovšem podle očekávání přijali jen zlomek.

Prošel vládní souhrnný pozměňovací návrh, na němž byla celokoaliční shoda, návrh skupiny koaličních poslanců, který zpřesňuje změny v dani z nemovitosti, a drobný návrh poslankyně Zuzany Ožanové (ANO), který zavádí možnost využít elektronické pokuty i pro úředníky.

Seznam Zprávy přinášejí přehled změn, které mají v příštím roce snížit schodek rozpočtu o 97 miliard korun, v roce 2025 pak o 150 miliard.

Změny v sazbách DPH

Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent se zavádí jedna 12procentní daň. Některé položky, které doposud byly ve snížené sazbě, se přesouvají do základní, 21procentní sazby, a to řezané květiny, kadeřnické služby, točené pivo, oprava obuvi, palivové dříví nebo odvoz odpadu.

Někteří poslanci bojovali i za zařazení neslazených minerálních vod, plen nebo menstruačních pomůcek do nižší sazby, pozměňovací návrh ale nakonec neprošel, neboť na něm nebyla shoda v koalici. Přesto pro něj hlasovaly dvě koaliční poslankyně – Marie Jílková (KDU-ČSL) a Klára Kocmanová (Piráti).

Noviny a časopisy nakonec po dohodě budou ve snížené, 12procentní sazbě. Nulové DPH nově budou mít knihy. Bez spotřební daně zůstává i takzvané tiché víno, na jehož zdanění byl lehký nesoulad i v koalici.

Od daně z příjmů bude i nadále osvobozen chov včel. Zůstane na úrovni 1000 korun na jedno včelstvo u chovů do 50 včelstev.

Rychlejší a pomalejší zdaňování

Rychleji se bude zdaňovat líh. Spotřební daň z něj se příští rok zvýší o 10 procent, v roce 2025 o dalších 10 procent a v roce 2026 o pět procent.

Pomalejší zdanění naopak čeká elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Zde chce koalice zavést pouze čtyřletý růst zdanění. U e-cigaret půjde o 2,5 koruny na jeden ml náplně v prvním roce, o pět korun na ml v následujícím roce, ve třetím roce o 7,5 korun na ml a v posledním roce o 10 korun na ml náplně.

Změny v daňových slevách

Ruší se daňová sleva na školkovné, sleva na studenta nebo členský příspěvek v odborech. Slevu na manželku bude možné uplatňovat pouze, pokud se stará o dítě do tří let.

Sníží se také státní podpora stavebního spoření na 1000 korun za účastníka.

Odvody pro živnostníky

Odvodová zátěž OSVČ se zvýší z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy. Zároveň by osoby samostatně výdělečně činné měly platit nejméně 55 procent namísto současných 50 procent základu daně.

Prošlo i zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce.

Daň z nemovitosti

Sazba daně z nemovitosti se zvýší až na 1,8násobek té současné, nebude ji v plné výši inkasovat stát. Podle návrhu nakonec zůstane výnos z daně ze 100 procent obcím. Stát na něm tak nebude mít žádný podíl.

Stát si však výměnou za navýšení daně z nemovitosti ukrojí více peněz v rámci rozpočtového určení daní. To je část daní, kterou platí podnikatelé a firmy podle místa svého sídla a část z nich dostávaly právě obce. Změny týkající se daní z nemovitosti v roce 2024 mají přinést do rozpočtu devět miliard korun, v roce 2025 pak 0,3 miliardy korun.

Dražší dálniční známka

Cena roční dálniční známky vzroste o 800 korun, a to z 1500 na 2300 korun. Schválena je rovněž i její pravidelná valorizace.

Bývalým prezidentům renta neporoste

V původním návrhu byla valorizace prezidentské renty, která je pro bývalé prezidenty nyní ve výši 50 tisíc korun měsíčně. Po dohodě v koalici nakonec tato změna z původního návrhu vypadla a bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman budou i nadále dostávat na účet 50 tisíc korun měsíčně.

Pozn. red.: Zpřesnili jsme informaci, že u tzv. tichého vína se jedná o nulovou spotřební daň.

Reklama

Doporučované