Článek
Prezident Petr Pavel po nějaké době opět spustil živé vysílání z Hradu. Je to už počtvrté, co se hlava státu rozhodla odpovídat na otázky v rámci livestreamu, který nese název Zeptejte se prezidenta. Lidé mohli Pavlovi položit otázky prostřednictvím online nástroje Mentimeter.
Hned z úvodu sledovalo živé vysílání na sociální síti Instagram necelých pět tisíc lidí, na facebooku dvě stě. Po chvíli se ale i tam počet sledujících zvedl zhruba na 1500 lidí. První otázka mířila na prezidentovu dovolenou. Pavel odtajnil, že ji trávil v Česku, obklopen přáteli a rodinou. „Jsem rád, že jsem zase v práci, těšil jsem se na změnu,“ řekl.
Další otázky pak směřovaly i k nadcházejícím volbám. „Bylo by asi zvláštní, až trestuhodné, kdyby prezident země nesledoval vývoj volební kampaně před parlamentními volbami, které rozhodnou o budoucnosti naší země na čtyři roky,“ sdělil Pavel.
Zároveň ale upozornil, že v kampani pozoruje neférové chování a urážky, což se mu příliš nelíbí, podobně jako plány některých subjektů. „Slýchám věci, které nepřispějí k bezpečnosti nebo prosperitě naší země,“ zmínil. Dodal také, že nejlepší zárukou bezpečnosti České republiky je členství v NATO a spojenectví s demokratickými zeměmi.
„Nemáme zatím žádnou jinou lepší alternativu, a proto každý, kdo nabádá k tomu, aby Česká republika vystoupila z NATO nebo z EU, tak v mých očích naši zemi poškozuje, a to je třeba jedno z kritérií, které samozřejmě budu brát v úvahu, až dostanu návrh na jakékoliv složení nové vlády,“ řekl prezident.
Ve veřejné debatě mu pak občas chybí argumenty, které by vysvětlily, jak některé strany chtějí naplnit své sliby. „Byl bych moc rád, aby občané šli k volbám a volili to, o čem jsou přesvědčení, že je správné. Pro ně, pro naši zemi,“ řekl. K tomu je ale podle Pavla nutné, aby měli voliči relevantní informace. Doporučil tak občanům, aby se nebáli vycházet z různých zdrojů, včetně zahraničích médií.
Vedle sledování kampaně se někteří lidé ptali i na to, koho bude prezident volit. „Otázku konkrétní strany, kterou budu volit, tu asi sdělovat nebudu, ani by to nebylo fér, aby prezident takovýmhle způsobem zasahoval do volební kampaně,“ řekl. Naznačil ale, že hodlá volit strany, které „budou férové“.
Přiznal, že v České republice není málo problémů, mezi hlavní počítá především ty ekonomické. Uvedl, že je za něj nutné řešit například podporu malých podnikatelů. Budoucí vláda podle něj bude muset ale řešit i systémové problémy ve zdravotnictví nebo školství.
„Ukrajina nemá ustupovat víc než Rusko“
Vedle voleb se pak lidé ptali prezidenta i na zahraniční politiku. Jedna z otázek například mířila na jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
„Tak to je těžký kalibr,“ reagoval Pavel, následně vyjádřil lítost nad tím, že Trump nevyužil možnost politického a ekonomického nátlaku na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením války na Ukrajině. „Protože mohl-li někdo v uplynulých třech a dneska už skoro třech a půl letech ukončit válku ze dne na den, tak to byl jedině prezident Putin,“ dodal.
Prezidenta zároveň trápí, že se ve veřejném prostoru i na mezinárodní úrovni objevuje rétorika, že ukončit válku by měl především ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „To je nefér. Ukrajina je napadenou zemí, Rusko je agresorem, a přestože k dosažení mírové dohody bude zapotřebí ústupků a kompromisu, tak nemůžeme chtít po Ukrajině, aby ustupovala více než ten, kdo ji napadl,“ myslí si prezident.
Shodne se prezident s vládou na Gaze?
Následně ale ocenil, že se nejvyšší představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností vůbec sešli. Summit ovšem nepřinesl žádné viditelné výsledky, Trump po něm nicméně upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině. V souladu s Putinovým přáním také začal tvrdit, že chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní. Dnes Trump v Bílém domě přijme ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské představitele.
Vedle Ukrajiny se lidé ptali i na situaci v Gaze a zda se Pavel shodne s vládou. „Rozdíl v mém pohledu a pohledu vlády je především v tom, že naše vláda podporuje Izrael v podstatě bez jakékoliv výhrady k politice premiéra Netanjahua. Izrael má naši podporu a měl právo na sebeobranu. Ale neschvaluji všechny kroky, které současný premiér podniká, protože jsou v podstatě v dnešní době už neudržitelné,“ vysvětlil.
Situace v Gaze podle něj vyžaduje okamžité řešení a akci, která by přispěla ke zlepšení humanitární situace tamního obyvatelstva. „Nedá se to ospravedlnit tím, že v Gaze jsou stále ještě zbytky hnutí Hamás, že stále ještě nebyli propuštěni všichni rukojmí, protože utrpení civilistů, kteří neměli žádný přímý podíl na napadení izraelských osad, není ospravedlnitelné,“ dodal.
Zároveň avizoval, že se ve čtvrtek sejde s premiérem, se kterým hodlá situaci v Gaze řešit. Vedle toho chce jednat i s experty na Blízký východ.
Místo chlebíčku radši jednohubku
Občany také zajímalo, jak se prezident Pavel dívá na to, že s ním Čína přerušila kontakt poté, co navštívil dalajlámu. „Soukromě jsem za dalajlámou zajel popřát mu k jeho devadesátým narozeninám už jenom z úcty k jeho věku, ale i k pověsti, které se ve světě obecně těší,“ vysvětlil nejdřív prezident svou motivaci. Následně sdělil, že během jejich hovoru nepadlo ani jedno slovo, které by mohlo představitele Číny nahněvat.
„Bavili jsme se o jeho zdraví, bavili jsme se o krásné přírodě v Tibetu, bavili jsme se o chrámu, který jsme navštívili, a bavili jsme se také o tom, že Tibeťané vlastně nechtějí nic jiného než to, co jim Čína před několika desítkami let sama slíbila,“ nastínil s dovětkem, že tamním lidem jde hlavně o náboženskou, kulturní a jazykovou autonomii při zachování jednotného území Číny.
„Já jsem nikdy nerozporoval žádným slovem, žádným skutkem politiku jedné Číny, v tom jsme naprosto v souladu s naší vládou. Proto do určité míry nechápu krok Čínské republiky. Může mi to být líto, nebo mě to může mrzet, že došli k takovému závěru, ale rozhodně s tím nebudu nic dělat,“ dodal.
Mezi dotazy se vedle vážnějších a politických objevovaly i otázky odlehčené. „Dobrý den, pane prezidente, musím se zeptat, jaký je váš nejoblíbenější chlebíček? Posílám lásku a mír,“ zeptal se jeden z občanů.
Prezident s lišáckým úsměvem poděkoval za „lásku a mír“, které se podle něj hodí všem. Následně odtajnil , že obecně nemá rád tuto tradiční českou pochoutku. „Chlebíček je největší nepřítel kravat a košil. Já když mohu, tak si dám radši jednohubku,“ prozradil s tím, že obecně upřednostňuje spíše chlebové než bílé pečivo.
První livestream sledovalo 1200 lidí
Zájem o prezidentovy livestreamy podle mluvčího Hradu Filipa Platoše roste. „Na dnešní živý stream doposud přišlo více než devět set dotazů,“ sdělil redakci ještě před spuštěním vysílání.
Politolog z Masarykovy univerzity Otto Eibl k tomu dodává, že právě opakování živého vysílání svědčí o tom, že je formát podle prezidentova týmu funkční. „Každopádně se ale nenechme úplně ,‚opít‘‘ technologií – obdobu můžeme hledat v rozhlasovém vysílání, které realizovali i předchozí čeští prezidenti,“ připomíná odborník.
Pavel je totiž jediným českým prezidentem, který podobný styl komunikace volí. Nutno ale dodat, že až na Miloše Zemana neměli jeho ostatní předchůdci možnost živých streamů. „Pokud vím, není to úplně běžné, prezidenti komunikují skrze formálnější kanály a nástroje,“ dodává Eibl s tím, že během pandemie narostly případy online tiskových konferencí.
Podobný formát si v minulosti vyzkoušel například americký prezident Donald Trump. Tehdy mu s vysíláním pomáhal, dnes už v očích Trumpa znepřátelený, majitel sítě X Elon Musk, který „diskuzi“ moderoval. Jejich vysílání ale provázely technické problémy, které Musk nesprávně považoval za hackerský útok ze strany nepřátel Trumpa.
Poprvé si prezident vyzkoušel takzvaný livestream, tedy živý přenos, zhruba před rokem. Tehdy se na hodinový přenos dívalo asi 1200 lidí. Pavel se tímto způsobem komunikace snaží zasáhnout širší skupinu obyvatel, v minulosti to například zkoušel i skrze podcast Podhradí.
Komunikace skrze sociální sítě začíná být mezi politiky stále populárnější. Formát „otázek a odpovědí“ si už párkrát vyzkoušel i premiér Petr Fiala, který občas na svých sítích vyzve k tomu, aby se ho sledující zeptali na to, co je zajímá. Pozadu není ani předseda hnutí Andrej Babiš, který zase svým příznivcům odpovídá v rámci pořadu Hlasovka pro Babiše.
