Článek
Poslanci se ve středu na výboru pro obranu přeli o cvičení Velitelství informačních a kybernetických sil, náčelník generálního štábu Karel Řehka na něm znovu odmítl, že by armáda sledovala politické strany nebo občany. Řehka se proti tvrzení poslance hnutí ANO Pavla Růžičky, podle kterého armáda sbírala informace na politiky, ohradil už na konci července.
Ve věci bylo podle Řehky zahájeno trestní řízení, detailně tak cvičení nechtěl znovu komentovat a odkázal na své předchozí vyjádření před začátkem vyšetřování. Výbor ve svém usnesení požádal ministerstvo obrany, aby prověřilo, zda Řehka nezneužívá Velitelství informačních a kybernetických sil k potlačování a umlčování kritických komentářů vůči sobě a armádě.
Řehka ve středu poslancům zopakoval, že armáda nesleduje žádné české občany ani politické subjekty a nedělá na nikoho žádné složky. „Pan poslanec Růžička lže a toto moje tvrzení mohu kdykoli dokázat,“ řekl. Podle jeho informací bylo ve věci zahájeno trestní řízení minimálně ve dvou případech, a obsah tak nechtěl blíže komentovat, aby nenarušoval vyšetřování.
„S ohledem na charakter prověřovaného skutku a fázi trestního řízení nebudeme v současné době sdělovat další informace,“ uvedla ve středu na dotaz ČTK k trestními řízení mluvčí Vojenské policie Kateřina Mlýnková.
Růžička své tvrzení opírá o dokumenty, jejichž části zveřejnil na sociální síti X, a které podle něj dokazují sběr informací na politiky. Velitel informačních a kybernetických sil armády Radek Haratek v červenci uvedl, že dokumenty pocházejí ze dvou spolu nesouvisejících událostí.
Tou první je projekt Karel, ve kterém kybernetické síly v dubnu 2024 monitorovaly mediální prostředí a snažily se identifikovat vyjádření zástupců armády, která v informačním prostoru vyvolávala negativní emoce. Cílem bylo podle Řehky podpořit strategickou komunikaci armády. Důraz byl kladen na analýzu slovních spojení, nikoli uživatelů sociálních sítí, uvedl Haratek.
Druhým projektem pod názvem Volby 2025 bylo podle velitele kybernetických sil interní cvičení testující schopnost provádět analýzu informačního prostředí. Podmínky cvičení se podle Haratka měly co nejvíce blížit reálnému prostředí. „Zvolil jsem téma volby, protože k tomu danému tématu se v informačním prostředí nachází spousta relevantních dat v otevřených zdrojích,“ řekl v červenci. Cvičení se konalo letos v únoru a březnu.
Náměstek ministryně obrany František Šulc ve středu na výboru uvedl, že vedení resortu obrany včetně Řehky nemělo o projektech informace do 9. června, nebyl podle něj důvod, aby je mělo. „Vzhledem k tomu, že kusé a neúplné informace, které se objevovaly na veřejnosti, vyvolávaly různé otázky, dostala armáda ČR za úkol pochybnosti vysvětlit,“ řekl Šulc. Přesně to se podle něj stalo na tiskové konferenci na konci července.
Růžička ve středu vznesl na Řehku i Šulce řadu otázek, ptal se například na účel sběru dat při cvičení, ochranu dat nebo metodiku. Další otázky pošle resortu obrany písemně. Další poslanci opozičního hnutí ANO kritizovali například fakt, že zařazení bodu nebylo schváleno na předchozí schůzi sněmovního branného výboru. Poslanec vládního hnutí STAN Josef Flek naopak středeční výbor označil za zbytečný.
Výbor k bodu hlasoval o několika návrzích usnesení, schválil nakonec variantu Růžičky. Poslanci tak vzali na vědomí informace o obou akcích armády a zároveň požádali ministerstvo obrany, aby nechalo prověřit, zda náčelník generálního štábu nezneužívá Velitelství informačních a kybernetických sil české armády k potlačování a umlčování kritických komentářů vůči sobě a armádě, a to především na sociálních médiích včetně vytváření složek a analytických materiálů na jednotlivé zástupce politických stran.
Server Seznam Zprávy v červenci uvedl, že Vojenská policie na podnět ministerstva obrany zjišťuje, kdo šíří interní armádní dokumenty, z nichž Růžička části zveřejnil na síti X. Řehka tehdy řekl, že ho neformální interní vyšetřování vede k domněnce, že informace unikají z civilní části ministerstva obrany. Ministerstvo to v reakci odmítlo.
