Hlavní obsah

Povolme jednotlivcům bojovat na Ukrajině, shodnou se politici. Až na SPD

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Politické strany se kloní k variantě, aby prezident Miloš Zeman uděloval individuální, nikoliv hromadné souhlasy s vysláním Čechů bojovat na Ukrajinu. Ministerstvo obrany v úterý mělo už sto žádostí Čechů, kteří chtějí válčit.

Článek

Většina politických stran nemá problém s tím, aby Češi dostávali individuální souhlas od prezidenta, pokud chtějí jít dobrovolně bojovat na Ukrajinu. Nyní je to zakázané, podle branného zákona hrozí za účast v cizí armádě až pět let vězení.

„Mělo by se postupovat individuálně na základě posouzení ministerstva vnitra, zahraničí a obrany. Následně pan prezident přislíbil, že bude schvalovat tyto žádosti. Myslím si, že postup, tak jak je nastaven v našem právním řádu, je v pořádku,“ myslí si ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová z TOP 09.

S individuálním posouzením žádostí Čechů souhlasí také místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Podle mého názoru by jednotlivcům, kteří se takto chtějí angažovat, měl prezident svolení dát. Formu bych nechala na něm, je ale jasné, že jakákoliv prodleva je v tomto případě na škodu,“ říká Kovářová.

Apeloval bych na to, ať si to velmi dobře rozmyslí.
Lubomír Metnar, exministr obrany a poslanec ANO

Hnutí ANO není pro udělení hromadného souhlasu, individuálním žádostem by se ale ani podle nich nemělo bránit.

„V žádném případě bych nedoporučoval, aby se to paušalizovalo do nějakých komplexních pardonů. Jsou to jednotlivé případy, jednotliví občané se hlásí na pomoc Ukrajině a chtěli by se zapojit do bojů. Apeloval bych na to, ať si to velmi dobře rozmyslí. Já bych řekněme tento individuální pardon podpořil,“ reagoval ve Sněmovně na dotaz Seznam Zpráv exministr obrany Lubomír Metnar.

SPD upozorňuje, že Čechům na Ukrajině hrozí dvě rizika. „V prvním případě, pokud by šlo o osoby bez vojenského výcviku, tak by se to vyslání dalo označit za asistovanou sebevraždu. V případě, že by jeli vysloužilí vojáci, mohlo by to být ze strany Ruské federace zneužito jako zapojení České republiky do konfliktu. Nevím, zda jsme na tuto eventualitu připraveni, politicky i vojensky,“ napsal poslanec SPD Jaroslav Bašta.

Prezident Miloš Zeman se staví v principu příznivě k možnosti vydání výjimek pro Čechy, aby mohli bojovat na Ukrajině. Ve čtvrtek o tom bude mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Ministerstvo obrany má asi 100 oficiálních žádostí o výjimku pro působení českých občanů v cizích armádách. Češi mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta o výjimku. Musí tak učinit prostřednictvím ministerstva obrany, které se následně obrátí na ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničí s žádostí o bezpečnostní posouzení.

Senátorské kluby pro

Senát začne ještě během středy projednávat novelu branného zákona, která by umožnila českým dobrovolníkům, aby se zapojili se souhlasem vlády po boku Ukrajinců do bojů s ruskými agresory. Novelu hodlá podpořit nejsilnější klub ODS a TOP 09. Druhý nejsilnější klub hnutí STAN je podle senátora Jana Sobotky rozdělen.

Senátorská novela, kterou připravili Václav Láska a Lukáš Wagenknecht z klubu Pirátů a hnutí Senátor 21, představuje podle senátora Zdeňka Nytry gesto v souladu se záměry vlády. „Velká většina klubu to podpoří,“ řekl novinářům před jednáním Senátu Nytra. „Chceme tím vyslat nějaký signál občanům,“ uvedl.

Z hlediska rychlosti procesu schvalování by bylo lepší s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu, která byla zahájena před sedmi dny, pokud by takovou úpravu předložila vláda, řekl Nytra. Novela, pokud se s ní nakonec ztotožní Senát, by teprve nastoupila cestu standardního posouzení vládou a parlamentem. „Při vývoji na Ukrajině by to ztratilo smysl,“ dodal Nytra.

Místopředseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Jan Sobotka uvedl, že novelu nepodpoří. Podle něj by mohla být vykládána jako „účast NATO v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině“ a jako měření dvojím metrem. Připomněl, že čeští občané, kteří se zapojili do bojů na proruské straně v separatistických východoukrajinských oblastech, byli za to odsouzeni.

Proti přijetí novely se v úterý vyslovil i předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý). Podle něj návrh neřeší například to, komu by čeští dobrovolníci podléhali a co by se stalo, pokud by se ocitli v zajetí. Češi podle Fischera mohou Ukrajině pomáhat jinak než přímým zapojením se do konfliktu. „Nemyslím si, že je třeba v současné chvíli měnit legislativu,“ řekl Fischer.

Novela má podle návrhu umožnit, že čeští občané budou moci vstoupit do armády jiného státu bez souhlasu prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil za předpokladu, že to bude armáda uvedená v nařízení vlády a bude to v souladu s podmínkami tohoto nařízení.

Doporučované