První jednání nové vlády. Odmítla emisní povolenky i migrační pakt

Vláda na jednání odmítla systém emisních povolenek ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě.

Chce také požádat europoslance, aby k odmítnutí povolenek získávali spojence. „Jednoznačně jsme je odmítli transponovat do našeho právního řádu,“ uvedl Babiš. „Přijdeme s velice konkrétními řešeními v rámci summitu Evropské rady 12. února, který by měl pojednávat o konkurenceschopnosti Evropské unie,“ dodal.

Specifikovat daná řešení Babiš nechtěl. „Máme na to postupy, chceme psát dopisy, jsme na to připraveni,“ uvedl. Podotkl pouze, že například intervenční cena povolenky by měla být na úrovni 25 eur (600 korun).

Odmítnutí se dočkal také unijní migrační pakt, s čímž kabinet počítal už ve svém programovém prohlášení. To také avizuje přípravu nového předpisu o migraci a azylu. Premiér na konferenci nesdělil žádné podrobnosti.

V usnesení Babišův kabinet uvedl, že souhlasí s odmítnutím migračních kvót v migračním paktu a zavedením politiky nulové tolerance nelegální migrace do Česka a EU s cílem zajistit maximální bezpečnost svých občanů. „Vláda odmítá Pakt o migraci a azylu EU v současné podobě a bude aktivně prosazovat jeho zpřísnění,“ uvádí usnesení.

Projednání návrhu státního rozpočtu na příští rok by mělo podle Babiše proběhnout 19. ledna. Návrh připravený předchozím kabinetem, který počítal s deficitem 286 miliard korun, vládní koalice už dříve odmítla. Česko tak příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, které omezuje státní výdaje.

Jednání vlády se zúčastnili ředitelé jednotlivých ministerstev pro rozpočet, v dalších dnech budou jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o požadavcích v klíčových položkách. Na jejich základě bude ministerstvo návrh rozpočtu připravovat. Schillerová potvrdila, že už podepsala rozhodnutí o rozpočtovém provizoriu.

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE), vláda návrh schválila a potvrdila. Státní rozpočet pro rok 2026 toto financování nově zatíží dalšími zhruba 17 miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard. Kabinet tím chce snížit regulované ceny elektřiny.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) by domácnostem toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než 15 procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele. Většina odběratelů by tak měla v příštím roce za elektřinu oproti letošnímu roku ušetřit. Kromě regulované části ceny elektřiny totiž postupně klesá i část ceny, kterou určují obchodníci.

Vláda souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny menším zdravotním pojišťovnám. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) opatření předložil jako poslanecký návrh, Sněmovna by ho podle něj měla ideálně schválit do března. Opatření má stabilizovat jejich financování, VZP podle ředitele Zdeňka Kabátka neohrozí.

„Pokud bychom tento krok neudělali, mohlo by dojít k tomu, že se některé zdravotní pojišťovny dostanou do platební neschopnosti,“ řekl Vojtěch. V roce 2012 podle něj vláda ministra Leoše Hegera (TOP 09) podobně přerozdělila peníze směrem k VZP. „Není to systémové řešení do budoucna, ale to určitě připravíme v příštím roce,“ dodal.

Schillerová dále oznámila, že koalice ve Sněmovně schválí zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků po Novém roce. Podle ní sice živnostníci budou muset platit před účinností zákona zvýšené zálohy, zpětně se jim ale vrátí jako přeplatek. Zastavení růstu odvodů bude pro živnostníky znamenat průměrnou úsporu 715 korun měsíčně, uvedla ministryně.

Původní návrh předložili koaliční poslanci, předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se k němu minulý týden postavila negativně. Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, by podle předlohy zůstal pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona vzroste o pět procentních bodů.

Vláda také přijala nový stavební zákon, který zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem. Má zásadně zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí.

Změna stavebního zákona by měla také zřídit Úřad rozvoje území. Pod tento úřad přejdou úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Pod ním bude 14 úřadů v krajích a v Praze a pod nimi 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Budou moci ale vznikat další územní pracoviště v dalších obcích podle místní potřeby.

Návrh na zmrazení platů politiků do konce roku 2030, jak se na něm dohodla koalice ANO, SPD a Motoristů, nová vláda podpořila. Podle návrhu má změna platit od ledna 2026, což už legislativní lhůty nedovolí. Podle plánovaného rozpočtu by platy ústavních činitelů, tedy i poslanců, měly v příštím roce vzrůst o pět procent.

Při pozdějším přijetí návrhu se podle Babiše platy zpětně vrátí na stávající úroveň. Do platů politiků a soudců patrně promluví i zpoždění prací na státním rozpočtu.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) na konferenci uvedla, že vláda pověřila Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo spravedlnosti přípravou novely zákona o podpoře bydlení. Ten by měl odložit jeho účinnost, učinit by tak úřady měly do 22. prosince. Do 30. června by pak měla vzniknout věcná novela, která odstraní ze současného znění administrativní zátěž.

Zákon o podpoře bydlení, jehož úkolem je pomoci lidem ohrožených bytovou nouzí, má začít platit od 1. ledna 2026. Má zřídit nová kontaktní místa poskytující poradenství zabraňující ztrátě bydlení. Jádro by tvořilo 115 obvodů, ve kterých je bytová nouze v Česku nejhorší. Zároveň se má také zavést dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finanční příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.