Hlavní obsah

Rakušan: Až bude 30 procent uprchlíků pracovat, systému se to začne vyplácet

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ukrajinští uprchlíci čekající ve frontě na humanitární dávku.

Reklama

13. 5. 12:54

Vláda představuje poslancům svoji strategii na zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny. Připravuje motivační systém na relokaci po regionech a vypočítala i to, kdy se uprchlíci začnou českému systému „vyplácet“.

Článek

Ve chvíli, kdy bude 30 procent ukrajinských uprchlíků pracovat a odvádět peníze do veřejného zdravotního systému, ten přestane být prodělečný a bude moct začít vydělávat.

Ve Sněmovně to prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který společně s dalšími ministry poslancům představuje vládní strategii na zvládání uprchlické krize v Česku.

„Řádná adaptace na život v České republice může být do budoucna pozitivním jevem i pro příjmy státního rozpočtu a růst HDP už v roce 2025,“ dodal Rakušan.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nyní pracuje už zhruba 45 tisíc žen, které z Ukrajiny přišly. „Je to nejvyšší číslo ze států, kam lidé z Ukrajiny přicházejí. Nyní spouštíme jazykové vzdělávání a máme zájem zapojovat další,“ uvedl.

Vláda podle něj má zájem financovat i jazykové kurzy ve firmách. „Náš předpoklad je, že velmi vysoké procento dokážeme na trhu práce zapojit,“ prohlásil.

Kolik lidí tu zůstane?

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) si nechal zpracovat i odhady toho, kolik lidí by v Česku mohlo chtít po konci války na Ukrajině trvale zůstat. „Podle zkušeností z jiných uprchlických krizí bude záležet na tom, jak dlouho konflikt bude pokračovat,“ uvedl Jurečka.

Pokud válka trvá do půl roku, podle dokumentu nezůstává v cílové zemi více než 10 procent uprchlíků. Při ročním konfliktu má zájem v zemi, do které utekli, zůstat 20 až 25 procent lidí.

„Pokud je ta doba delší, čísla výrazně stoupají. Záleží tam na více faktorech, třeba i na geografické blízkosti. Podle odhadů, které máme, by to mohlo být kolem 40 procent lidí. Toto číslo ale platí ve chvíli, kdy ta krize trvá léta,“ upozornil ministr práce.

Ve chvíli, kdy by lidé, kteří uprchli před válkou, chtěli v Česku zůstat trvale, budou muset projít standardním procesem žádosti o nějaký typ pobytového oprávnění. Dočasná ochrana, pod níž nyní Ukrajinci v Česku jsou, podle Rakušana zatím platí do 31. března příštího roku.

„Je i zájmem ukrajinské strany, aby jí neodcházeli lidé a elity, aby se vraceli zpět na Ukrajinu,“ uvedl Rakušan.

Zda lidé budou mít zájem v Česku zůstat, zatím netuší ani vláda, ale nevědí to ani uprchlíci. Vyplynulo to z průzkumu v jednom z okresních měst, o kterém Rakušan ve Sněmovně hovořil.

„Uskutečnilo se tam dotazování mezi asi 700 lidmi, kteří z Ukrajiny před válkou utekli, 400 z nich na otázku, jestli tady chtějí zůstat, řeklo, že nevědí. Musíme proto umět adaptovat naše systémy na možná maximální čísla, aniž bychom věděli, jestli jich někdy dosáhneme,“ vysvětlil poslancům šéf vnitra.

Jedním z problémů, které Česko nyní řeší, je přehlcení některých měst, zejména těch velkých v čele s Prahou. Podle Rakušana nyní ministerstvo připravuje sérii motivačních faktorů, které by měly pomoct k dobrovolným relokacím uprchlíků do méně atraktivních regionů v Česku. „Zatím je tady nemůžu specifikovat, doladíme je během víkendu,“ uvedl.

Připravuje zároveň takzvaný Dashboard, který by měl přinést podrobnosti z každé obce v České republice týkající se kapacit školství, zdravotnictví, trhu práce či ubytování.

Rakušan měl vládní strategii představit poslancům už v úterý večer. Jednání Poslanecké sněmovny však po hodině ukončili ministři odchodem ze sálu. Nedostali se totiž ke slovu kvůli hodinovému projevu předsedy opoziční SPD Tomia Okamury, který projednávání bodu využil spíše k šíření vlastních názorů na ukrajinskou krizi a lidi, kteří z Ukrajiny před válkou utíkají.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované