Hlavní obsah

Rozpočet, bydlení či insolvence. Tohle jsou priority poslanců pro nový rok

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

30. 12. 2021 17:45

V prvním roce vládnutí chce pětikoalice vyřešit stavební zákon, korespondenční volbu nebo třeba dostupné bydlení. V pěti nejdůležitějších zákonech roku 2022 je samozřejmě i rozpočet.

Článek

Článek si také pusťte v audioverzi.

Česká republika vstoupí do roku 2022 s novou vládou a Poslaneckou sněmovnou. Ty budou chtít hned v prvním roce vládnutí prosadit co nejvíce priorit ze svého programového prohlášení, které představí do 14. ledna 2022.

Část zákonů, jež od ledna přijdou na přetřes, budou návrhy, které se stranám pětikoalice nedařilo z jejich dřívější opoziční pozice prosadit. Některými návrhy pak budou chtít opravit to, co podle nich předchozí vláda a Sněmovna udělaly špatně.

Oslovili jsme zástupce nové garnitury, aby prozradili, kterých pět zákonů pro ně bude v roce 2022 klíčových.

Rozpočet

Fialův kabinet zdědí rozpočet pro rok 2022 od předchozí vlády. Nová garnitura ho však odmítá jako příliš rozhazovačný a hodlá v něm udělat vlastní úpravy. „Prolíná se do všeho, proto je nutné ho předělat,“ říká k rozpočtu předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny doporučil Sněmovně, aby zákon projednala až po jmenování nové vlády. Nejbližší termín je v půlce ledna. Česká republika proto odstartuje rok 2022 v rozpočtovém provizoriu.

Minulou vládou schválený rozpočet počítá se schodkem 377 miliard korun. Nová vláda ho chce ale udržet pod 300 miliardami.

„Úspory budeme hledat v provozních výdajích státu a v českých dotačních titulech. To jsou dvě hlavní oblasti, na které se zaměříme,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Stavební zákon

Bleskové změny se má dočkat i další legislativa z dílny Babišovy vlády – stavební zákon. Dlouho očekávaný zákon měl podle tehdejší vlády zrychlit stavební řízení, které je v Česku zdlouhavé. S tím ale nový kabinet nesouhlasí.

„V současné podobě nový stavební zákon nezrychlí výstavbu, pouze zvyšuje byrokracii. Navíc hrozí, že stavby nebude mít kdo povolovat,“ upozorňoval už dříve ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Hlavním kamenem úrazu stavebního zákona z dílny exministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) se stal Nejvyšší stavební úřad. Nový „superúřad“ má od poloviny roku 2023 nahradit stávající systém malých stavebních úřadů na obcích. Tomu ale bude chtít nový kabinet zabránit.

Insolvenční zákon

Nová koalice spěchá také s novým insolvenčním zákonem. O zjednodušení oddlužení se poslanci pokoušeli už v uplynulém funkčním období Poslanecké sněmovny. Návrh měl především sjednotit českou legislativu týkající se oddlužení s tou evropskou.

„Je nutné dát lidem šanci uniknout z dluhového otroctví. Chceme zkrátit délku oddlužení na tři roky se zárukami nezneužitelnosti,“ vysvětlil Jan Farský, který se tématem insolvence zabýval už v předchozí Sněmovně.

Doba oddlužení je v Česku momentálně pět let. „Zákon pomůže i s tím, aby se vyplatilo pracovat a dostali jsme lidi na trh práce,“ dodává místopředsedkyně Sněmovny za Piráty Olga Richterová. Ta chce v rámci své sociální agendy navrhnout i zákon, který zajistí lepší ochranu před dodavateli energie.

Zákon o podpoře bydlení

Na nedostatek dostupných bytů chce nová vláda reagovat přijetím zákona o podpoře bydlení. „Bydlení je základní potřeba, která se týká všech věkových skupin,“ říká Olga Richterová.

A upozorňuje na to, že problémy se netýkají jen seniorů či mladých rodin, o kterých se v souvislosti s nedostupným bydlením hovoří.

Přijetí zákona o podpoře v bydlení si nová koalice napsala i do koaliční smlouvy. Připravovaný zákon podle politiků nabídne obcím soubor volitelných nástrojů, které umožní bytovou situaci jejich obyvatel řešit systematicky. Zákon má řešit hlavně pravidla financování.

Korespondenční volby

Ve srovnání s ostatními zákony může jít o marginálii, avšak zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí se rovněž dostalo do programových bodů nové koalice.

„Je ostuda, že jako jedna z posledních demokratických zemí zásadně komplikujeme – až upíráme – možnost volby,“ upozornil Farský. Podle něj by se zákon měl týkat prezidentských a sněmovních voleb.

Politici pětikoalice se o prosazení korespondenční volby snažili už z opozičních lavic. Pokaždé ale pohořeli.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované