Hlavní obsah

Hospodaření nové vlády: Ušetříme a přitom nezvýšíme daně. Až na výjimky

Rozhovor s nastupujícím ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (SPOLU/ODS). (Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

7. 12. 2021 7:12

Nová vládní koalice ujišťuje, že stabilizuje státní finance bez zvyšování daní. Chystá naopak mírné úlevy: nižší odvody pro částečné pracovní úvazky nebo rozšíření okruhu živnostníků, kteří mohou platit jednoduchou paušální daň.

Článek

Nastupující ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS (koalice SPOLU) připravuje pro příští rok úspornější rozpočet, než jaký poslala do Sněmovny jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO). V rozhovoru pro SZ Byznys popsal, jak chce ušetřit z plánovaných výdajů 80 miliard korun. Chce také změnit přístup k valorizaci důchodů nebo ke zvyšování platů ve státní sféře.

Celý rozhovor ze studia Burza můžete zhlédnout ve videu nad tímto článkem. Jeho první část v textové podobě jsme zveřejnili v pátek, nyní nabízíme druhou část. V té Stanjura vysvětluje především plány nové koalice týkající se daní.

ODS slibovala před volbami, že nebude v žádném případě zvedat daně. Udržíte ten závazek?

Teď už to slibuje celá vládní koalice.

Ano, ale je to opravdu reálné? Ekonomové o tom dost pochybují.

Ano, je. Já vím, že o tom pochybují, ale musíme vidět výsledky. Co by vlastně znamenalo, zvýšit daně? Lidem bychom nechali méně.

Zbyněk Stanjura

  • 1. místopředseda ODS
  • Pochází z Opavy, vystudoval brněnskou VUT
  • Začínal jako programátor
  • Do ODS vstoupil roku 1991
  • Od roku 1997 se angažoval v opavské komunální, později v krajské politice
  • V letech 2002–2010 byl primátorem Opavy
  • Od roku 2010 je poslancem, předsedou klubu ODS
  • V letech 2012–2013 byl ministrem dopravy v Nečasově vládě
  • Kandidát na ministra financí ve vládě Petra Fialy

Ale zvýšili byste příjmy státního rozpočtu.

A pak to budeme moudře rozdělovat, že? Já na to nevěřím. To je ten základní ideový střet mezi pravicí a levicí. Já nevěřím, že stát je moudřejší než konkrétní lidé. Naším receptem bylo nechat lidem víc peněz. To se nám loni povedlo ještě z opozičních lavic.

Pokud přistoupíme k nějakým změnám, tak to bude poprvé až v lednu 2024. A bude to jednou za volební období.
Zbyněk Stanjura (ODS), kandidát na ministra financí

My k daním říkáme, že pokud přistoupíme k nějakým změnám, tak to bude poprvé až v lednu 2024. A bude to jednou za volební období, protože kromě aktuálních sazeb je důležitá stabilita daňového prostředí. Já nemyslím, že systém potřebuje nějaké razantní změny. Jediná systémová změna, která by se mohla udělat, jsou dvě sazby DPH, ne tři. Ale bude záležet na stavu veřejných financí.

Pojďme k detailům, které byste třeba měnit mohli. Hospodářská komora navrhuje rozšíření příjmové hranice pro velice jednoduchou tzv. paušální daň, kterou dnes mohou platit osoby samostatně výdělečně činné s příjmem do jednoho milionu korun ročně. Hospodářská komora navrhla zvýšit limit na dva miliony. Co vy na to?

Naprosto souhlasím. Myslím, že to bude součástí programového prohlášení budoucí vlády. Je logické, že by to mělo být stejné jako limit pro plátcovství DPH. O ten dlouhodobě usilujeme nad dva miliony, tak mi přijde logické, že stejný bude limit pro paušální daň.

Nesrazí vám to ale v této chvíli tolik potřebné příjmy do státního rozpočtu?

To nebude nic dramatického.

Daňová brzda

V koaliční smlouvě slibujete vytvoření takzvané daňové brzdy. Zákonem by byl stanoven strop všech daní a odvodů, které se u nás platí (tzv. složené daňové kvóty), nad který by se nesmělo jít. Dnes dosahují výnosy všech daní a odvodů 36 procent HDP, ve srovnání států v Evropské unii se pohybujeme někde uprostřed. Kde by měla být daňová brzda – nad, nebo pod dnešní hranicí?

Máme to prodiskutované uvnitř ODS, diskutovali jsme to, když jsme tvořili předvolební program koalice Spolu. Ale teď vám to neřeknu. Samozřejmě to není nad těmi 36 procenty, ale o něco pod tím. A je to ještě věc politického jednání.

Také asi věc vývoje ekonomiky, ne?

Složená daňová kvóta je poměrně pružný ukazatel. Někdy vám stačí různé HDP a najednou vám výnos padá, i když zachováte sazby. Je to spíš symbolické a je to spíš pro všechny budoucí politické prezentace, pokud se na tom shodneme. Můžeme se v rámci daňového mixu bavit, že někde něco zvýšíme, něco snížíme. Abychom nepřehnali daňové zatížení našich občanů.

V koaliční smlouvě se také píše, že „spotřební daně budou zohledňovat škodlivost“. Chápu správně, že sice slibujete, že nebudete zvedat daně, ale netýká se to vyšší spotřební daně na škodlivé zboží? Což může být alkohol a cigarety, ale třeba taky cukr, který kazí zuby a vede k obezitě, nebo maso, kterého možná jíme nadbytek? Nebo fosilní paliva benzín a nafta?

Konkrétní příklad je tabák.

Určitě to není tak, že budeme rozlišovat nezdravé a zdravé jídlo. To si myslím, že ne.
Zbyněk Stanjura (ODS), kandidát na ministra financí

Tam chcete zvedat spotřební daň?

Ona je to částečně harmonizovaná daň, takže to nemáme ve svých rukou. Ale tabákové výrobky jsou škodlivé, to je bez debaty. Pokud budeme uvažovat o různém zdanění, tak bychom měli posuzovat míru škodlivosti. Ono to možná platí i u hazardu. Jsou lidské neřesti, které se z dobrých historických důvodů daní. Při moderním přístupu musí nějakou míru škodlivosti dát odborníci, ne politici. Ale určitě to není tak, že budeme rozlišovat nezdravé a zdravé jídlo. To si myslím, že ne.

Co ten benzín a nafta? Tedy fosilní paliva, jejichž zvýšené zdanění navrhuje evropský legislativní balíček Fit For 55?

Vždycky musíme nejdřív říct, čím se budou dopravovat naši občané, to je první otázka. Dopravní prostředek často potřebujete nejen ve volném čase, ale i pro pracovní povinnosti a rodinný život. My jako Sněmovna jsme loni snížili spotřební daň u nafty. Dopadlo to přesně, jak jsme očekávali, na cenu nafty to nemá žádný vliv.

Musíme se taky dívat na sousední země. Pro mě bylo inspirativní, co udělali Rakušané. Před pár lety snížili spotřební daň z pohonných hmot a zvýšili mýto, což znamená větší výběry poplatků od transitní dopravy a současně nějakou komparativní výhodu pro domácí podnikatele.

Ve vašem koaličním prohlášení je věta „obce, kraje i stát získají díky zdanění těžby více peněz z dobývání nerostných surovin na svém území“. Počítáte s přerozdělením poplatků z těžby, nebo je domácím uhlobaronům zvednete?

S přerozdělením. Ono uhlí se tady už dlouho těžit nebude, profese uhlobaronů už tu taky nebude. My jsme docela složitě novelizovali horní zákon a nemyslím, že je rozumné, aby stát neustále měnil podmínky.

Podpora pro částečné úvazky

Ještě mne zaujal další detail v koaliční dohodě. Chcete snížit odvody na sociální pojištění pro zaměstnance na částečný úvazek, což by mohlo přivést na trh práce nové pracovní síly, třeba penzisty nebo maminky malých dětí. Máte už spočítané, jaké to snížení bude, aby si to státní rozpočet mohl dovolit?

Máme spočítané, jaký by to dělalo výpadek v extrémní variantě. Ale řekněme si, jaká je situace. Dneska mnozí osvícení zaměstnavatelé částečné úvazky umožňují. Když jedno pracovní místo rozdělí na dvě a umožní pracovat lidem, kteří z osobních důvodů nemohou dělat celých 8 hodin, tak mají dvakrát větší administrativu a žádnou výhodu.

Naše představa je půl procenta na hodinu zkráceného úvazku v modelovém případě, o kterém jsem mluvil. To může motivovat ty zaměstnavatele, kteří s tím ještě váhají a říkají si, že by to byla velká byrokracie.

Dále v programové části koaliční smlouvy slibujete „řešení situace lidí v exekucích, například reformou srážek ze mzdy“. Jak si toto představujete?

Dneska zaměstnavatele hrozně zatěžuje, když mají zaměstnance, kteří jsou v exekuci a zvlášť, když mají těch exekucí více. Máme takový minimalistický cíl, aby u každého, kdo je v exekuci, byla u toho zaměstnavatele jedna částka. Je to pro ně úleva.

Odstřihnout firmy z daňových rájů od veřejných peněz! Je toho hodně.
Zbyněk Stanjura (ODS), kandidát na ministra financí

Ten problém je hodně regionální, strukturálně postižené regiony mají problém s exekucemi větší. Uvidíme, jak teď dopadne „milostivé léto“, o kolik se díky němu sníží počet lidí v exekucích, podle mě je to výborná věc. Dlužníci dostanou šanci a uvidíme, jak ji uchopí. Ale pro zaměstnavatele se to musí prostě zjednodušit.

Milostivé léto – speciál

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Seznam Zprávy sledují akci Milostivé léto. Až do 28. ledna 2022 se umožňuje dlužníkům ukončit exekuční řízení pouhým zaplacením původní vymáhané částky plus poplatku exekutorovi ve výši 907,50 Kč včetně DPH. Odpouští se tak úroky a penále, což mohou být při dlouhotrvajících exekucích vysoké částky.

Dále slibujete zakročit proti daňovým únikům, lépe řídit investice, prosadit transparentnější dokládání vlastnictví firem…

A odstřihnout firmy z daňových rájů od veřejných peněz! Je toho hodně.

Konec se zaklekáváním

Vím, ke všemu se nedostaneme. Ale řekněte, co považujete za svou největší osobní ambici, čeho byste jako ministr chtěl dosáhnout, co je pro vás nejdůležitější?

Změna chápání finanční správy, konec zaklekávání na podnikatele. Finanční správa nikdy nebude oblíbená, ale má mít klientský přístup. Já si myslím, že musíme být schopni rozlišit, kdy se jedná o pochybení a kdy o nějaké systematické vyhýbání se daním. V tom druhém případě buďme velmi tvrdí, ale v tom prvním buďme velmi rozumní.

Dnes je to tak, že se podnikatelé finanční správy bojí. Kdo si dovolí se s ní třeba soudit? Jen ti nejsilnější. Nemůže tu panovat pocit, že se finanční správa mstí, když se někdo ozve. Spočívá to v důvěře. Obecně platí, že důvěra v instituce je oslabená a teď za covidu je to obzvlášť vidět. A jedním z úkolů, možná nejtěžším, je, změnit tu atmosféru. Aby lidé měli důvěru v instituce, a i v tak nepopulární instituce, jako je finanční správa.

Není to nereálný cíl?

Myslím, že to jde. Když se změní takový ten vymahačský, nepřátelský přístup. V něm je každý sprostý podezřelý. Ale musí zůstat tvrdost vůči těm, kdo dělají přestupky systematicky a vědomě. To si myslím, že by byl velký úspěch vlády jako celku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované