Článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má být „hostující hvězdou“ unijního summitu, který ve čtvrtek začíná v Bruselu. Po sedmadvacítce bude chtít hlavně zbraně na obranu své země před ruskou agresí. Lobbovat bude také za to, aby Ukrajina byla co nejdříve členem „klubu“, ne jen hostem v unijní metropoli.
„Mimořádná je tato Evropská rada z mnoha důvodů, už tím, že začíná dopoledne, protože očekáváme významného hosta,“ řekl před odletem Fiala.
Summit unijních lídrů, na němž Česko zastupuje premiér Petr Fiala, se vedle Ukrajiny a ekonomiky má vrátit k jednomu z politicky nejchoulostivějších témat posledních let – jak zvládat znovu rostoucí migraci. Další sporný bod je podpora unijní ekonomiky v době masivních státních subvencí ve Spojených státech a Číně.
V kapsáčích a mikině
Podle českého premiéra bude jednat Zelenskyj s celou sedmadvacítkou i se zeměmi separátně. Program podle něj teprve vzniká.
„Návštěva je unikátní, je úžasné, že s námi bude sedět za jedním stolem. Je to i důležitý symbol,“ uvedl Fiala.
Zelenskyj do Bruselu míří na svém evropském „turné“, které přichází před blížícím se černým výročím ruské invaze na Ukrajinu. A před očekávanou novou ofenzivou ze strany režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Že v těchto časech zůstává hlavně vojákem své země, dává Zelenskyj najevo i svým neprotokolárním oděvem – kapsovými kalhotami a zelenou mikinou z „šatníku“ ukrajinské armády.
Jako první zastávku v Evropě si nicméně nevybral žádnou členskou zemi Unie – už ve středu zamířil do Londýna, kde se dočkal příslibu výcviku ukrajinských pilotů na stíhačky používané zeměmi NATO, a tím i naděje, že moderní stroje dodané z Velké Británie by mohly výhledově hlídat ukrajinské nebe. To je po nedávném rozhodnutí dodávat bránící se zemi tanky Leopard další průlom.
Ve stejný den večeřel v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. A přidal se i německý kancléř Olaf Scholz. Oba politici – na rozdíl od britských a středoevropských či baltských lídrů a lídryň – v minulosti čelili kritice, že Ukrajině pomáhají spíše vlažně.
„Jsem rád, že se posouvá mínění řady zemí, kam jsou ochotné zajít v podpoře Ukrajiny, to se týká i těžké techniky. Jsem přesvědčen, že je to nutné pro bezpečnost Evropy, aby se ubránila ruské přesile, a to lze jen za podmínek, že úžasná statečnost ukrajinského národa bude doplněna naší pomocí v oblasti vojenské techniky,“ uvedl před summitem Fiala.
Zelenskyj už v Londýně varoval, že Ukrajině zbraně dochází. To jistě zopakuje i v unijní metropoli. Zelenskyj se účastnil všech unijních summitů od začátku války, ale jen prostřednictvím videokonferencí. Poprvé bude na jednání osobně. Jeho cestu, teprve druhou mimo domovskou zemi za poslední rok, provází utajení a striktní bezpečnostní opatření.
Jako Robin Hood
Témata Zelenského jsou tři: zbraně, hlavně jejich nový level, tedy letouny a zbraně dlouhého dosahu, postup v ukrajinské ambici stát se členem EU a chystaný nový balík protiruských sankcí.
Lídři a lídryně sedmadvacítky by se měli shodnout na tom, že budou Kyjev podporovat bez ohledu na délku trvání války. Podle navrženého textu závěrů summitu podpoří i Zelenského mírový plán či zřízení mezinárodního centra pro vyšetřování zločinů na Ukrajině. Ocení také reformy Ukrajiny na cestě do EU, avšak nevyjádří se ke konkrétnímu časovému horizontu možného vstupu země do evropského bloku.
Poláci dále spolu s pobaltskými státy vyzvali sedmadvacítku, aby se zrychlilo jednání o využití zmražených majetků ruských firem a občanů ze sankčního seznamu. Prostředky by podle lídrů těchto zemí měly jít přímo na obnovu Ukrajiny. Češi se ale k tomuto plánu, který vlivný bruselský deník Politico nazývá podle slavného zbojníka-dobráka „robinhoodovský“, nepřidali.
Ale ani český premiér se se Zelenským neuvidí poprvé. Válkou zmítanou zemi už navštívil dvakrát. Loni v březnu byl spolu s polským a slovinským premiérem v první skupině evropských politiků, kteří se odvážili do ostřelovaného Kyjeva. V září pak při druhé návštěvě.
Hlavně bez kvót
Evropské unijní špičky se také budou muset vrátit k „nechtěné“ debatě o migraci, která v nedávné minulosti citelně testovala stabilitu EU. Počty migrantů překračující nelegálně hranice EU začínají připomínat čísla z roku 2016, kdy byla debata nejživější.
Summit se ale patrně shodne jen na tom, že by EU měla rychleji a efektivněji navracet odmítnuté žadatele o azyl a k tlaku na mimounijní země využívat například potenciální zpřísnění vízové politiky.
„Podpoříme posílení ochrany vnějších hranic či sladění vízové politiky sousedních zemí, například západního Balkánu. Součástí diskuze nemá být téma kvót,“ uvedl Fiala.
