Článek
Senát ve středu zamítl návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Pro zamítnutí hlasovalo 52 ze 70 přítomných členů horní komory. Předlohu, kterou vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce nahradit od listopadu nynější zákon o státní službě, znovu posoudí poslanci.
Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Sněmovna předlohu znovu projedná na zářijové schůzi. Vládní tábor má dostatečný počet hlasů k tomu, aby senátní veto přehlasoval.
Zpravodaj Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 poukázal na podezření, že smyslem návrhu zákona není zlepšit výkon státní správy, ale podřídit a ovládnout jej aktuální politickou mocí. Ustanovení, podle kterého si člen vlády bude moci vyhradit jednotlivé personální případy, otevírá cestu k účelovým čistkám, uvedl. Předložení normy formou poslaneckého návrhu podle Balíka znemožnilo posoudit rizika politizace státní správy i rozpočtové dopady změn.
Za chybnou a nebezpečnou změnu v pojetí státní služby označil navrhovaný zákon Jiří Drahoš z klubu Starostů. „Státní úředník není obyčejný zaměstnanec a stát se nedá řídit jako firma,“ zdůraznil. Podle senátorky z klubu SEN 21 a Pirátů Adély Suchardy Šípové předloha ohrožuje neutralitu a profesionalitu státní služby. „Nepovede ani k efektivnosti a stabilitě na úřadech,“ soudí.
Poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní) poukazoval za předkladatele na to, že zákon o státní službě už nyní upravuje skoro výhradně personální věci a zefektivnění procesní části není možné. „Má-li být dosaženo cíle, zrychlení a zjednodušení procesu ve státní správě, jsme toho názoru, že je toho možné docílit pouze opuštěním tohoto veřejnoprávního služebního poměru,“ uvedl.
Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.
Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů z důvodů vymezených zákonem. Ochrany před nezákonným postupem se bude moci úředník domáhat soudní žalobou.
Vedoucí místo ve státní správě budou moci podle zákona zastávat i lidé, kteří dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům má stačit středoškolské vzdělání.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.
