Článek
Změny v organizaci studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pokračují. Kromě Ústavu translatologie, který chce vedení kompetenčně rozdělit mezi jiná pracoviště, hrozí podobná budoucnost také jiným katedrám a ústavům. Chystané kroky se mohou dotknout až deseti procent akademiků, některá pracoviště pak mají přijít o více než 65 procent zaměstnanců.
Vůči změnám proto veřejně vystoupilo 22 pracovníků dotčených kateder a ústavů, kteří sepsali prohlášení Pospolitost 26. V něm píší o tom, že čelní představitelé fakulty jednají ve spojitosti s chystanými změnami „překotně, nekoncepčně a netransparentně“. Zároveň upozorňují, že hrozí zánik celých oborů.
„Vedení fakulty procesem vyjadřuje rezignaci na úkol humanitních věd ve společnosti,“ uvádějí akademici v textu. „Prováděná intervence nesignalizuje pouze úplnou proměnu dosavadních principů fungování a řízení fakulty, nýbrž znamená vnitřní rozvrat podstaty univerzitního vzdělávání,“ rozvádějí.
Děkanát si však myslí přesný opak. Podle něj totiž humanitní vědy nemohou plnit svou společenskou roli, pokud nebudou mít stabilní pracovní prostředí. „Pokud by k reorganizaci nedošlo, značně by se zhoršila situace všech humanitních oborů na Filozofické fakultě. S tím by zároveň došlo i k poklesu jejich společenského vlivu,“ napsal pro Seznam Zprávy proděkan pro vnější vztahy Jakub Jirsa.
Vedení chce ušetřit 45 milionů
Změny se mají dotknout celkem 11 z 38 pracovišť. Cílem je některé z nich sloučit a snížit tak jejich počet na 33. Konkrétně jde například o Katedru andragogiky a personálního řízení, Katedru divadelní vědy, Katedru estetiky, Katedru filmových studií, Katedru pedagogiky, Ústav asijských studií, Ústav hudební vědy, Katedru sinologie či Ústav translatologie.
Právě zástupci těchto osmi dotčených pracovišť se ozvali ve společném prohlášení, přičemž u sedmi z nich šlo vždy o vedoucího pracovníka či ředitele.
Děkanka fakulty Eva Lehečková změny dlouhodobě odůvodňuje mimo jiné ekonomickými problémy. To, že škola bude mít potíže s hospodařením, ostatně vyplývá také z návrhu rozpočtu na rok 2026, kterým se Akademický senát Filozofické fakulty zabýval v polovině června.
V něm fakulta píše, že letošní rozpočet by měl být vyrovnaný s předpokládanými příjmy i náklady ve shodné výši 1,14 miliardy korun. Upozorňuje však, že v budoucích letech nemusejí být finance z fondu provozních prostředků dostatečné.
„Je proto nutné pokračovat v započatých strategických krocích – plně implementovat model financování základních součástí, pokračovat v nastavování udržitelného systému akreditací studijních programů a od něj odvíjet personální zajištění a využívat možnosti pro zvyšování výnosů v postupně rozvíjených oblastech,“ popisuje instituce v předloženém návrhu hospodaření.
V rozhovoru pro Radiožurnál pak děkanka Lehečková uvedla, že chystané změny by měly škole ušetřit zhruba 45 milionů každý rok.
To však není jediný důvod reformy. „Některé z kateder v restrukturalizaci vykazují dlouhodobě nevyhovující vědecké výkony, nemají efektivně postavené studijní plány a dostatečné počty studentů. V těchto případech volíme spojení vždy s oborově blízkým pracovištěm, v jehož rámci by mělo dojít ke zlepšení situace,“ domnívá se proděkan Jirsa.
Zastrašovali nás, tvrdí akademici
Děkanát akademiky seznámil s konkrétní podobou restrukturalizace v červnu, v průběhu července se pak měl jednotlivě sejít se všemi vedoucími pracovníky a najít kompromis. Vyučující však v prohlášení upozorňují, že při některých setkáních na ně vedení fakulty tlačilo.
„Na zmiňovaných jednáních byly používány manipulativní strategie, na jedné straně deklarované pochopení situace daného pracoviště, na straně druhé až téměř zastrašování, případně vybízení k participaci na personálních čistkách,“ líčí pedagogové v textu.
Zároveň podotýkají, že ze strany vedení při jednání pociťovali nedostatečnou znalost výuky, výzkumu, ale také bagatelizaci jednotlivých oborů. „Účelovost argumentace došla v některých případech tak daleko, že odporuje vedením často akcentovanému ‚wellbeingu‘ a hluboce poškozuje prostředí univerzity, její komunitu,“ stěžují si.
Děkanát odmítá, že by k jakýmkoliv manipulativním či zastrašujícím strategiím došlo. Tvrzení o tom, že mělo dojít k vybízení k podílení se na personálních čistkách, pak označil za obzvlášť zavádějící.
„Jednání probíhala s vedoucími jednotlivých základních součástí právě proto, že jsou přirozenými a nezastupitelnými partnery při hledání řešení situace svých pracovišť. Tvrzení o ‚vybízení k participaci na personálních čistkách‘ je vlastně stížnost, že vedoucí základních součástí byli přizváni k jednání,“ sdělil proděkan Jakub Jirsa.
Jakým způsobem vedení fakulty senátu oznámilo, že bude některé obory rušit a přesouvat do gesce jiných, nelze ověřit. Zápis z jeho posledního jednání, které proběhlo 11. června, stále není veřejně dostupný.
Budoucnost školy v rukách senátu
O změnách ve struktuře fakulty se poprvé začalo veřejně hovořit v červnu. Tehdy vedení školy oznámilo, že plánuje Ústav translatologie zrušit a přesunout pod čtyři jiné ústavy věnující se filologii, tedy oboru zkoumajícímu jazyk, literaturu a obecně kulturu různých národů.
Tento krok však vyvolal u veřejnosti silný odpor. Vedení se proto spolu s ústavem domluvilo, že vytvoří interní pracovní skupinu, ve které budou zasedat nejen zástupci translatologie, ale také jiných filologických pracovišť. Skupina má nyní za úkol do září přijít s udržitelným řešením, které umožní reformu bez narušení kontinuity zkoumání v oblasti překladatelství.
Podle vedení fakulty je obdobné slučování kateder a ústavů standardní a probíhalo už v minulých letech. Původně začínala Filozofická fakulty na Univerzitě Karlově s 50 katedrami, které řídil děkan. Teď se snaží čelní představitelé snížit jejich počet na zmíněných 33. Vedení zároveň studenty ujišťuje, že škola bude i po redukci schopna zajistit, aby všichni přijatí studenti mohli svůj zvolený program bez problému dostudovat.
O reorganizaci Filozofické fakulty má její Akademický senát rozhodnout 10. září, právě v tento termín totiž zasedne na své první poprázdninové schůzi. Vedení spolu s děkankou Lehečkovou po něm požaduje, aby reformu schválil. Autoři prohlášení Pospolitost 26 volají po přesném opaku, tedy aby navrhované změny nepřijal.
