Hlavní obsah

Ševčík věří Putinovi víc než šéfovi BIS. Teď se chce stát děkanem fakulty

Foto: ČTK

Ševčík kritizoval cestu českého premiéra Petra Fialy do válečného Kyjeva a zodpovědnost za válku na Ukrajině přisoudil i Západu.

Reklama

17. 4. 16:01

Expert hnutí Trikolóra Miroslav Ševčík kandiduje na děkana na Vysoké škole ekonomické.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Jeho výroky z nedávné minulosti lze přitom hodnotit jako kontroverzní. Dotaz, zda může odsoudit ruskou válečnou agresi na Ukrajině, například označil za primitivní. Loni zase řekl, že Putinovi věří víc než šéfovi české kontrarozvědky.

„Tak já osobně plukovníku Koudelkovi, který obdržel vyznamenání CIA, takzvanou Tenetovu cenu za zahraniční spolupráci, nevěřím ani to, že se jmenuje Koudelka. Ne že bych Putinovi věřil všechno, ale že se jmenuje Putin, to mu věřím,“ prohlásil před rokem v dubnu ekonom Miroslav Ševčík.

Stalo se tak krátce poté, co vyšlo najevo, že za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích stáli ruští agenti. Ani po vypuknutí ruské války na Ukrajině však ekonomický expert hnutí Trikolóra nebere svá slova na adresu ruského mocnáře zpět. A to ani ve chvíli, se uchází o veřejný post.

Seznam Zprávy zjistily, že Ševčík je uchazečem o post děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE). V návrhu podepsaném předsedou akademického senátu fakulty Ševčíkovo jméno figuruje jako jediné – neměl by tedy mít protikandidáta. Ševčík nyní na dané fakultě působí jako proděkan.

V úvodu citované prohlášení není jediným Ševčíkovým projevem na adresu Ruska, ve kterém zodpovědnost Putinova režimu na různých frontách rozmělňuje či bagatelizuje. Před několika dny kritizoval cestu českého premiéra Petra Fialy do válečného Kyjeva a zodpovědnost za válku na Ukrajině přisoudil i Západu.

„Všichni si uvědomují složitost situace a doufám, že mají sebereflexi a vidí, že selhali v předešlých letech. Jednání se od roku 2014 nerealizovala. Politici brali hrozby na lehkou váhu a nebrali v potaz geopolitický vývoj. Jsem vždy proti vojenskému řešení, ale tady neselhal jen Putin, ale hlavně Západ, EU a USA,“ uvedl v březnu ve vysílání Prima CNN News.

Seznam Zprávy zajímalo, co na jeho vyjádření na adresu Putinova Ruska říká vedení Národohospodářské fakulty. Tiskový tajemník Daniel Váňa však na dotazy do vydání článku ani po urgenci nereagoval.

Se sérií dotazů se Seznam Zprávy obrátily na ekonoma Ševčíka. Redakci mimo jiné zajímalo, zda by se za svá slova na adresu ředitele BIS Koudelky omluvil či zda připouští, že se ohledně ruského nebezpečí spletl. Ševčík otázky označil za primitivní a odmítl na ně odpovědět, svou reakci pouze vyztužil několika nadávkami a osobními invektivami.

Kandidát na děkana fakulty na VŠE tak neodpověděl ani na dotaz, zda odsuzuje ruskou válečnou agresi na Ukrajině a zvěrstva páchaná Putinovým režimem.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy

Dění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv a jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Místo toho tak v éteru zůstává další z jeho loňských vyjádření pro Parlamentní listy, ve kterých například uvedl: „Docela mě fascinuje skutečnost, že výplodům instituce, které velí osoba vyznamenaná CIA, tak lehce ve své nenávisti k Rusku podlehne velká část médiokracie, politikové, ale i řada našich spoluobčanů, přičemž žádný přesvědčivý důkaz předložen nebyl. Ještě jednou připomenu něco mladším čtenářům – že největší zločinci, kteří nejvíc uškodili naší zemi, ani z Ruska nepocházeli, ale byli to Ukrajinci (Brežněv) a Gruzínci (Stalin, Berija). V této záležitosti věřím spíše expertům typu pana Šándora než alarmistům ze Senátu a současné opozice.“

Vábení rozvědky

Seznam Zprávy loni upozornily na svazek z Generálního štábu –⁠ Zpravodajské správy, který byl do té doby skryt v Archivu bezpečnostních složek.

Ze spisů vyplynulo, že se na přelomu let 1987 a 1988 na několika konspiračních schůzkách sešel s vojenskou rozvědkou, která ho chtěla využít v zahraničí – konkrétně v Rakousku na Vídeňské univerzitě, kam se Ševčík chystal na stáž z VŠE.

Zpravodajci v dokumentech, které zůstávaly i dlouho po revoluci v utajení, zmiňují Ševčíkovu ochotu ke spolupráci a charakterizují ho jako „iniciativního, pracovitého, zásadového a svědomitého“ člověka. Z jejich námluv ale nakonec sešlo – zpravodajci totiž zjistili, že jim Ševčík zatajil emigraci v rodině.

Seznam Zprávy Miroslava Ševčíka, který do KSČ vstoupil v roce 1984, tehdy několikrát oslovily s nabídkou k osobnímu rozhovoru – odmítl. V písemných odpovědích plných osobních útoků a hrozeb žalobami jakýkoli záměr s rozvědkou spolupracovat odmítá. „O svazku, o kterém se zmiňujete, jsem se dozvěděl až někdy v roce 2013. O jeho existenci jsem neměl potuchy. Nikdy jsem s žádnou složkou Ministerstva obrany ani Ministerstva vnitra nespolupracoval,“ uvedl Ševčík ve vyjádření.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované