Hlavní obsah

Také Fiala sází na starší generaci. Mladí mají problém

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Kytice pro Janu Maláčovou. V programu vlády Petra Fialy najdeme její stopu.

Reklama

9. 1. 20:20

Vládní program nastiňuje obrysy penzijní reformy. Vyplývá z nich, že se „mezigenerační nespravedlnost“ ještě prohloubí.

Článek

Vládní program, který v pátek zveřejnil nový kabinet Petra Fialy, to říká rezolutně. Na slušný důchod dosáhne za dvacet nebo třicet let jenom ten, kdo si včas připlatí.

Penzijní pojistné se zvyšovat nebude a důchodovému účtu nepomohou podle programu ani příjmy z jiných daní.

Za těchto podmínek nejsou vyhlídky systému skvělé, protože tuzemské obyvatelstvo stárne a bude na pojistném odvádět méně než dosud. Podle výpočtu Národní rozpočtové rady (NRR) se proto náhradový poměr důchodů sníží ze současných 41 procent až k 26 procentům v roce 2060.

Plán nastupující vlády v čele s novým ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) přesto nabízí recept, který temné vyhlídky trochu rozjasní. Slibuje totiž, že „realizujeme a do konce roku 2023 předložíme skutečnou důchodovou reformu s cílem nastavení stabilního systému férových důchodů“.

V těžkých časech, které už jsou na obzoru, se proto „základní složka důchodů zvýší a bude reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří a finanční možnosti státu“.

Fakticky to znamená, že vláda každému zaručí minimum, které bude vyšší než současných 3900 korun.

Program přesně neříká, jak bude nový minimální důchod vysoko. Experti dosud nejčastěji zmiňovali deset tisíc, které v nerealizované reformě navrhla bývalá ministryně Jana Maláčová. Podle jejích plánů se přitom měly zvýšit jen ty důchody, které ani po započtení druhé, tzv. zásluhové složky důchodů desetitisícové částky nedosáhly.

Vláda Petra Fialy změní také výpočet pro zásluhovou složku. Nadále se nebude odrážet pouze od toho, kolik člověk do systému odvedl, ale také kolik vychoval dětí. Důchody ze státního průběžného systému proto budou po reformě „spravedlivější“, tedy více rovnostářské.

Tím se problém důchodů pro současnou či mladší generaci neřeší, jejich příslušníci však dostanou možnost dobrovolně spořit „do státního nebo veřejnoprávního fondu“.

Program se odvolává na inspiraci ze skandinávských zemí s tím rozdílem, že spoření u českých státních fondů bude dobrovolné. Zároveň chce nová vláda podporovat i stávající systém spoření v soukromých fondech.

Autoři volebního programu se hlásí k mezigenerační solidaritě, tím však podle publikovaného materiálu myslí, že mladší generace zaplatí důchody na současné úrovni těm starším.

Pokud budou mladší usilovat o stejně vysoký důchod, budou muset podle výpočtu NRR nejen nadále platit pojištění ve výši 28 procent hrubé mzdy, ale odkládat další peníze. Pro ty, kdo půjdou do penze za čtyřicet let, bude podle výpočtu NRR potřeba doplatit ještě 15 procent.

Z obrysů penzijní reformy vyplývá, že se „mezigenerační nespravedlnost“ ještě prohloubí.

Středopravicová vláda totiž převzala sociálně citlivé nápady minulé ministryně Jany Maláčové, podle kterých se důchody zvýší už současným důchodkyním o pět set korun za další dítě. Do budoucna se také usnadní rozhodování těm, kdo pečují o dítě nebo jiného rodinného příslušníka. Čas strávený doma se jim započte do důchodu, jak svědčí uvedené pravidlo, že „zavedeme fiktivní vyměřovací základ prodloužení vyloučené doby pro péči“. Zřejmě půjde o delší časový úsek než dosavadní čtyři roky po narození dítěte.

Reformátoři rovněž zkrátí povinnost pracovat před nástupem do důchodu ze současných pětatřiceti let. Z vládního programu není jasné o kolik, Jana Maláčová doporučovala o deset let.

Zároveň prosadili lidovci plán zvýšit sazbu vdovských a vdoveckých důchodů. Nepochybně tedy budou vyšší než současná praxe, při níž tyto důchody dosahují kromě základní sazby 3900 korun ještě polovinu zásluhové části z důchodu zemřelého manžela.

Náklady na zmíněné změny mohou podle nedávných odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí ročně dosáhnout až 100 miliard korun, tedy skoro pětiny současných příjmů systému. Až o tolik se zlepší poměry současných penzistů.

Heslo o jednosměrné mezigenerační solidaritě se uplatní i uvnitř jednotlivých rodin, jak svědčí návrh, že „zavedeme možnost platit 1 procento ze svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům“.

Ještě Fialova vláda může slibovat penzistům či lidem, co půjdou brzy do penze, lepší podmínky než dosud. Bez vyšších odvodů bude možné stávající systém podle Národní rozpočtové rady financovat až do roku 2030 z pojistného ve výši do 30 procent hrubé mzdy.

Pak už to bude horší, protože pokles příjmů způsobený stárnutím obyvatelstva přestane vyvažovat prodlužování důchodového věku, které před deseti lety prosadila vláda Petra Nečase.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované