Článek
Zvoleného prezidenta Petra Pavla čeká po inauguraci ve Vladislavském sále i podvečerní program v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Součástí bude modlitba, kázání, uctění lebky sv. Václava i Te Deum. V případě Te Deum nepůjde o liturgický obřad, ale o zaznění vokálně-instrumentální skladby Antonína Dvořáka, který známý latinsky psaný křesťanský hymnus zhudebnil. Skladbu objednala Newyorská konzervatoř k příležitosti oslav 400 let od objevení Ameriky a poprvé byla provedena v roce 1892.
„Zavolal mi pan ředitel České filharmonie a řekl, že by Česká filharmonie hrozně ráda zahrála Dvořákovo Te Deum v katedrále, protože to je oslavná skladba, která byla vždycky určena pro vznešené události. Nabídl nejlepší složení České filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši. A my jsme říkali: ‚To by bylo krásné,‘“ komentovala výběr skladby budoucí kancléřka Jana Vohralíková.
Dvořákovo Te Deum celý program v katedrále zakončí. Úvod ale bude patřit církevnímu přijetí.
„Vše začne v 18 hodin, kdy se za účasti prezidenta sejdou čeští a moravští biskupové společně s arcibiskupem Janem Graubnerem ke společné modlitbě v kapli sv. Václava, což je ‚srdce katedrály‘,“ líčil Seznam Zprávám mluvčí pražského arcibiskupství Jiří Prinz.
Tomuto aktu pak bude přítomno předsednictvo ekumenické rady církví, tedy zástupci českých evangelíků, i zemský rabín. „Chtěli jsme tím vyjádřit, co pan prezident říká, tedy že je zde prezidentem pro všechny,“ uvedla k tomu budoucí hradní kancléřka.
Následovat bude již zmíněné uctění lebky patrona českých zemí sv. Václava a modlitba za vlast.
„Poté zazní závěrečná část Dvořákova oratoria Svatá Ludmila a již v hlavní lodi katedrály bude provedeno Te Deum,“ popsal kompletní svatovítský program mluvčí arcibiskupství Prinz.
Liturgie vs. hudební dílo
Petr Pavel je ateista. Samotné Te Deum laudamus, tedy v překladu Bože, tebe chválíme, je děkovný hymnus, který vznikl ve středověku a používal se běžně jako děkovný zpěv při modlitbě kněžských hodinek, tedy breviáři.
Samostatně se ho užívalo například při biskupském svěcení, při volbě papeže, při korunovaci krále a podobně jako vzdávání holdu. Od doby baroka sloužil při dvorských a státních ceremoniích a byl často chápán a vysvětlován jako „legitimování“ panovníka.
Při různých slavnostních děkovných bohoslužbách v církvi jím bylo zakončeno slavení eucharistie nebo jiné děkovné bohoslužby.
Právě Te Deum má pak v souvislosti s prezidentskými inauguracemi symbolický význam, který se ale časem měnil.
Petr Pavel se v Lánech setkal s Milošem Zemanem
Končící prezident Miloš Zeman s nástupcem Petrem Pavlem probrali výsledky prezidentských voleb, hovořili o údělu přímo volené hlavy státu, ale také o Pavlových výhradách k fungování Kanceláře prezidenta republiky.
Podle někdejšího hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta nebyla Dvořákova skladba v české moderní historii v souvislosti s inaugurací uvedena.
Liturgické Te Deum a prezidenti
Jinak je tomu, pokud by šlo o liturgický obřad – ten v katedrále v této souvislosti proběhl čtyřikrát. Tomáš Garrigue Masaryk jako evangelík jej odmítl a stejně tak jeho nástupce Edvard Beneš.
Prvním prezidentem, který děkovný hymnus vyslechl, byl Emil Hácha. „Hácha ho nechal uspořádat proto, že cítil, že je to možnost připomenout sv. Václava, národního patrona, a národní linku. Byl to prostředek, jak upozornit, že národ drží pospolu,“ líčil historii využití textu pro Seznam Zprávy Forejt.
Druhým prezidentem, který si nechal celebrovat Te Deum, byl paradoxně první komunistický prezident Klement Gottwald. „Jeho důvod byl opačný. Využil ho účelově a chladně jako prostředek, aby uklidnil nervózní situaci. Církev se obávala toho, zda budou věřící perzekuováni, nebo ne,“ pokračoval Forejt. Pro dokreslení, v roce 1948 sloužil slavnostní mši po zvolení Gottwalda tehdejší arcibiskup Josef Beran. Krátce nato ho nechali komunisté internovat pod dohledem StB a propustili jej až v 60. letech. V 2. polovině 60. let pak odjel do Vatikánu, kde v roce 1969 zemřel.
Posledním prezidentem, jehož inauguraci provázelo Te Deum jako liturgický obřad, pak byl Václav Havel. Nejprve v roce 1990, při první volbě po pádu totality, a následně v roce 1993, při příležitosti vzniku nového státu.
„V roce 1990 to souviselo s dnes již ikonickou postavou kardinála Tomáška. Bylo to v roce, kdy byla svatořečena svatá Anežka a Te Deum se zdálo být absolutně přirozenou součástí tehdejších změn,“ uvedl pro Seznam Zprávy Jindřich Forejt. „To samé v roce 1993. To byla inaugurace prvního českého prezidenta a netradičně se pozvali i představitelé okolních států,“ dodal.
